Dopady důchodové reformy do stability důchodového systému

Změny zákona diskutované v kapitole 1 spolu s již (2023) schválenou nižší valorizací důchodů v návaznosti na růst reálných mezd (jedna třetina místo poloviny) budou znamenat poměrně významné zlepšení stability důchodového systému (viz graf 7). Jak již bylo uvedeno dříve, zatímco bez těchto úprav by důchodový systém generoval kolem roku 2060 deficity ve výši 4 % HDP, po změnách bude maximální deficit důchodového systému pouze 1,6 % HDP, tedy až o 2,4 % HDP méně.

Relativní vliv jednotlivých změn je patrný také z grafu 7 níže. Změny vyplývající z důchodové reformy budou vzhledem ke zpožděním a dalším parametrům legislativních změn nicméně nabíhat až postupně. Jako první se začne u nově přiznaných důchodů projevovat vliv nižších zápočtů příjmů do první redukční hranice (pokles ze 100 % na 90 %) a snížení započteného procenta za každý rok pojištění (pokles z 1,5 % na 1,45 %). Obě změny jsou efektivní již od roku 2026, nicméně začnou nabíhat až postupně do roku 2035. Zároveň se tato změna týká pouze nově přiznaných důchodů a důchody přiznané v minulosti nijak neovlivní. Vzhledem k tomuto tak budou výdaje na důchody ovlivněny zpočátku poměrně slabě. Maximální dopad snížených zápočtů se projeví kolem roku 2060 a bude činit cca 0,8 % HDP.

Zhruba od roku 2030 pak začne působit vliv snížené valorizace existujících důchodů třetinou místo dosavadní poloviny růstu reálné mzdy. Změna valorizačního mechanizmu je sice účinná již od počátku roku 2024, valorizace podle růstu reálné mzdy se ale spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2028, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2030. Od tohoto roku pak bude vliv nižší valorizace nabíhat poměrně rychle, vzhledem k tomu, že se dotýká všech přiznaných důchodů. Maximální dopad nižší valorizace projektujeme po roce 2060 na cca 0,5 % HDP.

Jako poslední se začne projevovat vliv vyššího důchodového věku. Ten se projeví nejdříve v roce 2031, kdy první generace, která bude mít důchodový věk vyšší, než podle současného nastavení bude ročník 1966 (nárůst důchodového věku o jeden měsíc). Zvyšování důchodového věku ale bude zlepšovat saldo ze všech vlivů nejvýrazněji (v roce 2060 kolem cca 1,4 % HDP), na konci projekčního horizontu v roce 2074 dokonce až o 2,1 % HDP.

Graf 7 Salda důchodového systému dle různých částí důchodové reformy

Zdroj: MPSV, ČSÚ, výpočty ÚNRR

Dopad jednotlivých částí reformy na různé generace je naznačen v grafu 8. Graf ukazuje, které z generací důchodovou reformu „zaplatí“ nejvíce prostřednictvím svých nižších příjmů z důchodů (hlavně starobních). Dopad je spočítán za období od roku 2025 do roku 2150 jako rozdíl mezi příjmy z důchodů v různých scénářích, přičemž se uvažují důchody v reálném vyjádření diskontované 1% reálnou úrokovou mírou (tj. ve své současné hodnotě[1]). Náklady jsou napočítány na všechny příslušníky dané generace, takže jsou vedle dopadů reformy v jednotlivých letech (graf 6) ovlivněné také relativní četností jednotlivých generací. Z grafu je zřejmé, že pro generace do roku 1965 bude efekt důchodové reformy relativně omezený a bude souviset hlavě se změnou valorizačního mechanismu. Podstatnou část reformy pak „zaplatí“ až generace tzv. „Husákových dětí“, tedy generace z druhé poloviny 70. let minulého století. Následně bude platit, že čím mladší generace bude, tím větší dopad na ní bude důchodová reforma mít. V relativním vyjádření (tedy jako procento celoživotně získaných důchodů před reformou) pak bude dopad na generace po roce 1975 v zásadě rovnoměrný. Pro generace narozené po roce 2050 není pokryto celé období jejich předpokládaného čerpání důchodů, takže je pro ně odhadovaný dopad reformy uveden.

Graf 8 Dopady důchodové reformy na jednotlivé generace

Zdroj: ČSSZ, ČSÚ, výpočty ÚNRR

Pozn.: Celkové dopady za období 2000–2150, reálné vyjádření v cenách roku 2023, diskontováno 1% reálnou úrokovou mírou. Osa x znázorňuje jednotlivé generace podle pětiletých období jejich narození. Pro generace po roce 2055 není pokryto celé období jejich předpokládaného čerpání důchodů, proto nejsou zahrnuty.

Závěr

V této studii přinášíme přehled hlavních změn v oblasti důchodů v posledních dvou letech. Zároveň zkoumáme dopady této důchodové reformy a jejich hlavních částí na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu. Podrobněji přitom zkoumáme dopad změn důchodového věku, kde se nakonec schválená změna poměrně výrazně odchyluje jak od vládního návrhu, tak od dosavadní legislativy. Zkoumáme rovněž dopady dalších částí důchodové reformy, kde vedle důchodového věku působí nejvýrazněji vliv nižších zápočtů příjmů do první redukční hranice, snížení započteného procenta za každý rok pojištění a vliv snížené valorizace existujících důchodů. Zvyšování důchodového věku bude zlepšovat saldo důchodového věku až o 2,1 % HDP, dopad snížených zápočtů bude činit až 0,8 % HDP a maximální vliv nižší valorizace důchodů cca 0,5 % HDP. Ve studii rovněž členíme dopad jednotlivých částí reformy na různé generace, přičemž docházíme k tomu, že důchodovou reformu „zaplatí“ zejména generace od poloviny 70. let minulého století a mladší, a to zhruba rovnoměrně

---

[1] Pro diskontování používáme 1% reálnou úrokovou míru, která zhruba odpovídá tzv. přirozené úrokové sazbě odhadnuté například v Hlédik, T. a J. Vlček, 2018. Quantifying the Natural Rate of Interest in a Small Open Economy - The Czech Case, Working Papers 2018/7, Czech National Bank.

 

Dopady důchodové reformy do stability důchodového systému

St 22:00    Důchody a penzijní

Změny zákona diskutované v kapitole 1 spolu s již (2023) schválenou nižší valorizací důchodů v návaznosti na růst reálných mezd (jedna třetina místo poloviny) budou znamenat poměrně významné zlepšení stability ...

Alternativy zvyšování důchodového věku - Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Hlavní změnou, ke které v rámci pozměňovacích návrhů došlo, byla úprava nastavení důchodového věku, kde se schválená změna poměrně výrazně odchyluje jak od vládního návrhu, tak od dosavadní legislativy (viz kapitola 1). ...

Přehled změn zákonů v rámci důchodové reformy - Dopady na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

„Velká důchodová reforma“ byla provedena prostřednictvím zákona č. 417/2024 Sb. kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění z listopadu 2023. Navrhovaná účinnost většiny úprav je od 1. ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Český penzijní systém bude ve středním až dlouhém horizontu pod výrazným tlakem stárnutí populace. Z projekcí NRR [1] vyplývá, že bez provedení důchodové reformy se zvyšující se výdaje na důchody promítnou ve výrazných ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu - Informační studie

St 12:47    Důchody a penzijní

V této studii přinášíme přehled hlavních změn v oblasti důchodů v posledních dvou letech. Zároveň zkoumáme dopady této důchodové reformy a jejich hlavních částí na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém ...

Okomentovat na Facebooku