Alternativy zvyšování důchodového věku - Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

V rámci dosavadní legislativy[1] měl být důchodový věk navázán na dobu dožití, resp. pravděpodobnosti úmrtí z demografické projekce. Tento systém, který měl přehodnotit trajektorii důchodového věku každých 5 let v návaznosti na publikaci demografické projekce ČSÚ, ale nebyl dodržován, neboť v něm existovala výrazná diskrece vlády, která vedla k tomu, že se důchodový věk neměnil. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1, dle schválené změny zákona se bude důchodový věk pro generace narozené po roce 1965 zvyšovat „natvrdo“ vždy o jeden měsíc nad 65 let. Zároveň došlo ke zastropování důchodového věku na 67 pro generace narozené po roce 1989. Srovnání různých alternativ zvyšování důchodového věku je uvedeno v grafu níže. V něm porovnáváme důchodový věk podle schválené verze zákona s nastavením podle původního vládního návrhu a s důchodovým věkem, který je navázán na demografickou projekci a dobu dožití (čtvrtina života strávená v důchodu, tedy alternativní scénář ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí). Varianta s důchodovým věkem zastropovaným na 65 letech odpovídá situaci před důchodovou reformou, a tedy základnímu scénáři ze Zpráv NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Z grafu 1 je zřejmé, že je nový důchodový věk do ročníku 1989 dosti podobný důchodovému věku, který je navázán na demografickou projekci a doby dožití (čtvrtina života strávená v důchodu). Pro nejbližší roky je mírně vyšší, roste ale mírně pomaleji, takže pro ročník 1989 je o 2,3 měsíce nižší. Po roce 2056 se pak bude projevovat vliv zastropování důchodového věku na 67 letech a důchodový věk bude oproti alternativním způsobům určení důchodového věku poměrně výrazně nižší (3 resp. 7 let pro ročník 2005).

Graf 1 Důchodový věk podle různých variant

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Relativně nižší důchodový věk ovlivňuje projekci důchodového systému několika kanály. Tyto kanály jsou ilustrovány v diagramu níže (graf 2), ze kterého je zřejmá i interakce různých částí důchodové reformy. Položky důchodové reformy jsou v diagramu naznačeny ve světle modrých polích. Ty, které vedou ke zlepšení stability důchodového systému, jsou označeny tmavě modrým textem, ty, které ho naopak zhoršují, textem červeným. Zeleně podbarvená pole udávají exogenní předpoklady projekce, které dopady reformy ovlivňují. Šedá pole pak ukazují hlavní kanály dopadů prodlužování důchodového věku (podrobně viz níže), oranžové pole pak výsledný podíl výdajů na důchody na HDP. Zelené šipky se znaménky +/- pak ilustrují vazby mezi odhady jednotlivých složek.

Prvním a nejsilnějším kanálem je vyšší počet starobních důchodců (viz graf 3 níže). Až do roku 2056 je projektovaný počet starobních důchodců v zásadě shodný jako v alternativním scénáři ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí s důchodovým věkem propojeným s demografickou projekcí (čtvrtina života strávená v důchodu). Následně se začne projevovat efekt zastropování důchodového věku na 67 letech a na konci projekčního horizontu (rok 2074) bude počet důchodců vyšší o 8,2 %. V porovnání s důchodovým věkem podle původního vládního návrhu je pak počet důchodců na konci projekce vyšší zhruba o čtvrtinu (26,7 %), konkrétně o 594 tisíc starobních důchodců. Na druhou stranu je počet důchodců v základním scénáři (tedy ve scénáři s důchodovým věkem zastropovaným na 65 letech) vyšší ještě o dalších 10,3 % (t.j. o 291 tisíc důchodců). Vyšší počet starobních důchodců vede logicky k vyšším nákladům na důchody a je pouze částečně tlumen nižším počtem invalidních důchodců.
 

Graf 2 Diagram důchodové reformy – dopad do výdajů na důchody

Zdroj: NRR (Vlastní zpracování)

Pozn.: * u počtu starobních a invalidních důchodců dochází k protisměrnému vlivu nárůstu důchodového věku (počet starobních důchodců klesá, zatímco počet invalidních důchodců roste), převáží ale vliv nižšího počtu starobních důchodců. Podobně bude u náhradového poměru z nových důchodů protisměrně působit zvyšování doby pojištění a snižování zápočtu příjmů. Zde převáží efekt nižšího započítávání příjmů.

Graf 3 Projektovaný počet starobních důchodců pro různé varianty důchodového věku

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Druhým kanálem, kterým bude odlišný důchodový věk působit, je jeho vliv na HDP. Při dané demografické projekci a při dané projektované produktivitě práce vyšší důchodový věk (a tedy i nižší počet důchodců) vede k vyššímu počtu pracovníků, a tedy i k vyššímu HDP. Při daném objemu vyplacených důchodů pak klesá jejich podíl k HDP. Na konci sledovaného horizontu (rok 2074) je podle schválené verze zákona HDP vyšší o 3,5 %, než v základním scénáři bez zvyšování důchodového věku, o 4,2 % nižší, než by odpovídalo důchodovému věku navázaného na demografickou projekci (čtvrtina života strávená v důchodu) a o 8,1 % nižší, než by odpovídalo důchodovému věku podle původního vládního návrhu.

Graf 4 Projektovaná výše potenciálního HDP pro různé varianty důchodového věku (reálné HDP v cenách roku 2024)

Zdroj: MPSV, ČSÚ, výpočty ÚNRR

Třetím kanálem působení změn v důchodovém věku je dopad na dobu pojištění a zprostředkovaně pak na náhradové poměry z nově poskytovaných důchodů. Prodlužování důchodového věku znamená delší dobu pojištění. Při rostoucí době pojištění ceteris paribus rostou i náhradové poměry z nových důchodů.[2] V projekci náhradových poměrů z nových důchodů hraje roli rovněž další část důchodové reformy, konkrétně snížení zápočtu příjmů a nižší započítávání každého roku pojištění v rámci výpočtu nově přiznaných důchodů. Tato změna vedoucí k nižšímu náhradovému poměru z nových důchodů bude probíhat v letech 2026-2035. Projektované náhradové poměry z nových důchodů pro muže a ženy jsou uvedeny níže, vždy plná čára odráží izolovaný vliv nárůstu důchodového věku, přerušovaná čára stejné barvy pak přidává vliv sníženého zápočtu příjmů. Z grafu je zřejmé, že dle schválené verze zvyšování důchodového věku a souběžného snižování zápočtu příjmů je náhradový poměr z nových důchodů nižší, než je tomu v základním scénáři.

Graf 5 Náhradové poměry z nově přiznaných důchodů pro různé varianty důchodového věku

a) Muži 

b) Ženy

Zdroj: MPSV, ČSÚ, výpočty ÚNRR

Níže je pak ilustrován dopad všech výše uvedených kanálů do projekce sald důchodového systému. Je z něj zřejmé, že reforma dle konečného nastavení oproti scénáři bez zvyšování důchodového věku a bez sníženého zápočtu příjmů generuje výrazně nižší deficity důchodového systému (místo maximálního deficitu 3,5 % HDP v základním scénáři zhruba 1,5 % HDP). Až do roku 2050 je projekce sald důchodového systému obdobná jako při důchodovém věku se čtvrtinou života v důchodu, následně jsou generované deficity výraznější hlavně kvůli zastropování důchodového věku na 67 letech. Maximální projektovaný deficit je tak o zhruba 0,4 p. b. HDP vyšší). V porovnání s důchodovým věkem podle původního vládního návrhu je pak rozdíl ještě výraznější (cca 1,1 p. b. HDP).

Graf 6 Srovnání sald důchodového systému pro různé varianty důchodového věku

Zdroj: MPSV, ČSÚ, výpočty ÚNRR

---

[1] Dle ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se měl zvyšovat důchodový věk tak, aby pro ty, kteří ho dosáhnou, představovala jejich očekávaná doba dožití (tj. doba, kterou stráví ve starobním důchodu) čtvrtinu celkového očekávaného věku dožití. Toto ustanovení zákona bylo důchodovou reformou zrušeno, přesto se ale přepokládá, že MPSV bude v návaznosti na demografickou projekci i nadále publikovat Zprávu o stavu důchodového systému, ve které vyhodnocuje mj. vztah důchodového věku a očekávané doby dožití.

[2] Krom změn důchodového věku ovlivňují dobu pojištění a potažmo i náhradové poměry z nových důchodů také v minulosti schválené změny v uznávání doby studia. Ty se projevují v poklesech náhradových poměrů od roku 2040. Podrobně viz Box 5.1 Výpočet náhradového poměru z nově přiznaných důchodů ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2024.

Dopady důchodové reformy do stability důchodového systému

St 22:00    Důchody a penzijní

Změny zákona diskutované v kapitole 1 spolu s již (2023) schválenou nižší valorizací důchodů v návaznosti na růst reálných mezd (jedna třetina místo poloviny) budou znamenat poměrně významné zlepšení stability ...

Alternativy zvyšování důchodového věku - Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Hlavní změnou, ke které v rámci pozměňovacích návrhů došlo, byla úprava nastavení důchodového věku, kde se schválená změna poměrně výrazně odchyluje jak od vládního návrhu, tak od dosavadní legislativy (viz kapitola 1). ...

Přehled změn zákonů v rámci důchodové reformy - Dopady na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

„Velká důchodová reforma“ byla provedena prostřednictvím zákona č. 417/2024 Sb. kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění z listopadu 2023. Navrhovaná účinnost většiny úprav je od 1. ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Český penzijní systém bude ve středním až dlouhém horizontu pod výrazným tlakem stárnutí populace. Z projekcí NRR [1] vyplývá, že bez provedení důchodové reformy se zvyšující se výdaje na důchody promítnou ve výrazných ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu - Informační studie

St 12:47    Důchody a penzijní

V této studii přinášíme přehled hlavních změn v oblasti důchodů v posledních dvou letech. Zároveň zkoumáme dopady této důchodové reformy a jejich hlavních částí na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém ...