Rozkol ve Fedu a konec éry Powella: co přineslo dubnové zasedání

Třetí letošní zasedání Fedu (28.–29. dubna 2026) ponechalo základní sazbu v pásmu 3,50–3,75 %, což trhy očekávaly. Skutečným překvapením byl průběh hlasování – sazby byly schváleny poměrem 8 ku 4, tedy s nejvyšším počtem nesouhlasných hlasů od října 1992. Stephen Miran hlasoval pro snížení o 0,25 %. Naopak tři členové výboru (Hammacková, Kashkari, Loganová) se přiklonili k zachování vyšších sazeb po delší dobu, čímž odmítli jakoukoli rétoriku naznačující budoucí uvolňování. Tento rozkol odráží zásadní dilema, před kterým Fed stojí, a současně naznačuje, že éra předvídatelnosti měnové politiky je u konce.

Stagflační past Pokračující válečný konflikt mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé dávno přerostl regionální rozměr. Energetický šok se promítá do celé globální ekonomiky a Fed v reakci na něj posunul hodnocení inflace z „mírně zvýšené" na „zvýšenou". Současně se objevují známky ochlazování trhu práce a ekonomický růst zpomaluje.

Kombinace rostoucí inflace a slábnutí ekonomiky – tedy stagflační scénář – výrazně omezuje manévrovací prostor centrální banky. Snížení sazeb by sice podpořilo ekonomiku, ale riskuje zrychlení inflace. Jejich zachování či zvýšení inflaci krotí, ale prohlubuje útlum. Fed si proto dává čas a zůstává ve vyčkávacím módu, poslední snížení provedl v prosinci 2025.

Odchod Powella, nástup Warshe Toto zasedání přineslo konec jedné éry a bylo pravděpodobně posledním pod vedením Jerome Powella, kterému 15. května končí mandát. Na jeho místo nastoupí nominant prezidenta Trumpa Kevin Warsh. Přestože byl Powell nominantem prezidenta Trumpa v jeho prvním funkčním období, vztah mezi Trumpem a Powellem se postupně zhoršoval – prezident požadoval razantnější snižování sazeb, Powell však trval na opatrném přístupu s ohledem na inflaci. Powell se zatím rozhoduje, zda zůstane řadovým guvernérem do roku 2028.

Od Warshe trhy očekávají vstřícnější přístup ke snižování sazeb. Současně ale sílí obavy z možného podkopávání nezávislosti Fedu, což Warsh odmítá.

Zlato: korekce, ale fundamenty drží Zlato před zasedáním korigovalo až k 4 500 USD/unci (přibližně 93 800 Kč). Neochota FEDu signalizovat další snižování sazeb podpořila dolar a výnosy dluhopisů, což zvýšilo oportunitní náklady plynoucí z držby zlata. Po počátečním propadu se však cena odrazila a ve čtvrtek se obchodovala kolem 4 626 USD/unci (cca 96 000 Kč).

Dlouhodobé růstové faktory zůstávají beze změn – nákupy centrálních bank, globální nejistota, hledání bezpečného přístavu a rostoucí zadlužení. Krátkodobě bude politika Fedu působit jako protivítr, ale strukturální faktory podporující zlato jsou ze své podstaty neřešitelné a dlouhodobé.

Investoři by měli počítat s obdobím zvýšené volatility. Ta však přináší i příležitosti k dalšímu nákupu. Základem zůstává diverzifikace, pravidelnost a klid, tedy vyvarovat se zbrklého jednání.