Přehled změn zákonů v rámci důchodové reformy - Dopady na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

Hlavní součástí této důchodové reformy je především úprava nastavení hranice pro odchod do starobního důchodu po roce 2030 nad dosavadní maximální úroveň 65 let.^[1] V porovnání s vládním návrhem, i v porovnání s dosavadní legislativou, došlo ke ztrátě navázání důchodového věku na dobu dožití, resp. pravděpodobnosti úmrtí. Důchodový věk se pro generace narozené po roce 1965 bude zvyšovat nad 65 let vždy o jeden měsíc za každý pozdější rok narození. Zároveň došlo ke „zastropování“ důchodového věku na 67 letech pro všechny generace narozené po roce 1989. I když je konečná trajektorie nárůstu důchodového věku nad 65 lem o poznání mírnější jak v porovnání s původním vládním návrhem, tak s dosavadní legislativou potenciálně navazující důchodový věk na dobu dožití předpokládané dle demografické projekce ČSÚ (podrobná diskuze dopadů viz kapitola 2), povede zvyšování důchodového věku k poměrně výraznému snížení projektovaných deficitů důchodového systému až o 1,2 % HDP.

Dalším zásadním opatřením návrhu důchodové reformy je zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů tak, aby se nezvyšovala jejich průměrná úroveň v relaci k průměrné mzdě. K tomu by docházelo v důsledku prodlužování důchodového věku a souvisejícího nárůstu doby pojištění. Úpravy parametrů pro výpočet nových důchodů byly původně nastaveny podle vládního návrhu zvyšování důchodového věku tak, aby kolem roku 2074 byl náhradový poměr z nových důchodů podobný, jako by tomu bylo bez zvyšování důchodového věku.[2] I když podle finální verze zákona se důchodový věk zvyšuje pomaleji, parametry výpočtu nových důchodů zůstaly stejné jako ve vládním návrhu zákona. Vyplývající projektované náhradové poměry jsou tak významně nižší (viz graf 4 z kapitoly 2). Mělo by dojít k postupnému snižování úrovně zápočtu příjmů do první redukční hranice ze současných 100 % na 90 % a snížení procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %. K obojímu by mělo docházet postupně mezi roky 2026 a 2035. Saldo důchodového systému je díky této změně lepší až o dalších 0,8 % HDP.

Důchodová reforma obsahuje i další změny, z nichž některé směřují ve prospěch zvýšení stability důchodového systému, jiné směřují opačným směrem. K vyšším výdajům na důchody směřuje například zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu na 10 % průměrné mzdy (ze současných 770 Kč). Tato změna se odpovídajícím způsobem projeví také ve výpočtu minimální procentní výměry důchodů invalidních, která bude vedle průměrné mzdy navázána také na stupeň invalidity. Vzhledem k tomu, že příjemců důchodů nižších než 20 % mzdy je poměrně málo, budou celkové náklady této změny relativně nízké (zhruba 0,1 % HDP).

Podstatnou změnou zákona je také umožnění dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery na základě jejich vzájemné dohody. Dopady této změny mohou opět směřovat ve směru vyšších výdajů důchodového systému v řádu 0,2 % HDP, protože sdílení může přesměrovat část důchodu více příjmového partnera (obvykle muže) k důchodu partnera méně příjmového (obvykle ženy). Přitom ženy obvykle v důchodu tráví delší dobu než muži. Vzhledem k dobrovolnosti a relativní složitosti tohoto institutu je nicméně obtížné odhadnout míru jeho využívání, a tedy i rozsah jeho nákladů.

Významnou navrhovanou změnou, která naopak celkově směřuje ve směru nižších nákladů a vyšší stability důchodového systému, je omezení tzv. „výchovného“ pro nově přiznávané důchody.[3] Výpočet výchovného podle dosavadního nastavení zůstane pro třetí a další děti v rodině. Péče o první a druhé dítě by měla být nově místo výchovného oceněna ve formě tzv. „fiktivních vyměřovacích základů“, které budou odvozeny od všeobecného vyměřovacího základu („průměrné mzdy“). Použití fiktivních vyměřovacích základů může být přínosem hlavně pro osoby s nižšími příjmy, pro pečující osoby s příjmy vyššími, než je průměrná mzda se jejich využití nevyplatí, a tak se jim bude náhradní doba započítávat podle standardního vzorce. Změnou je, že kromě péče o děti se bude fiktivní vyměřovací základ obdobně počítat i při péči o osobu blízkou (např. staré rodiče). Celkově by změna v oblasti výchovného mohla znamenat nižší výdaje důchodového systému zhruba o 0,1 až 0,2 % HDP.

Ve směru vyšších výdajů bude naopak působit navrhované rozšíření okruhu osob v náročných profesích, přičemž lidé v těchto profesích by mohli odcházet do důchodu bez krácení penzí až o pět let dříve před jejich oficiálním důchodovým věkem. Klasifikace „náročných profesí“ by měla navazovat na registr kategorizace prací, měla by pokrývat všechny pracovníky ze čtvrté kategorie prací tedy cca 12 000 osob. Podle původního vládního návrhu měly „náročné profese“ pokrývat i část z třetí kategorie prací (prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple), tedy dalších cca 108 000 osob. Tato skupina byla ale poslaneckým pozměňovacím návrhem z okruhu osob, které mohou odcházet do důchodu bez krácení penzí před jejich oficiálním důchodovým věkem, vyjmuta. Situace dotčených zaměstnanců v těchto profesích by měla být řešena prostřednictvím povinného příspěvku jejich zaměstnavatelů na „na produkty spoření na stáří“ ve výši až 4 % mzdy.[4] Implicitně se předpokládá, že tyto příspěvky umožní těmto zaměstnancům v rámci III. pilíře nashromáždit dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku, v podobě tzv. předdůchodu. Přesunutí nákladů z kratšího důchodového věku osob v náročných pracích z prvního do třetího pilíře znamená relativně nižší přímé náklady pro veřejné rozpočty. Celkově by tak úpravy v oblasti náročných profesí mohly znamenat vyšší výdaje důchodového systému o cca 0,1 % HDP.

Návrh zákona obsahuje i řadu dalších změn, například započítaní doktorského studia jako náhradní doby pojištění, uznání vdovského/ vdoveckého důchodu i pro registrované partnery, zmírnění podmínek uznání důchodů při nesplnění podmínky minimální doby pojištění 35 let, mírnější krácení předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění, prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod ze dvou let na pět let a některé administrativní úpravy. V porovnání se změnami uvedenými výše budou ale dopady těchto změn zanedbatelné.

Tabulka 1: Změny zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v rámci velké důchodové reformy (dle zákona 417/2024 Sb.)

---

[1] Do roku 2030 bude dobíhat zvyšování důchodového věku z dřívějších právních úprav, které končilo maximálním důchodovým věkem 65 let pro osoby narozené v roce 1965. V rámci tohoto zvyšování důchodového věku dochází k sjednocování důchodového věku mužů a žen, přičemž pro muže roste každý dok důchodový věk o dva měsíce, pro ženy v závislosti na počtu dětí pak až o 6 měsíců.

[2] Viz Box 5.1 Výpočet náhradového poměru z nově přiznaných důchodů ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2024.

[3] Výchovné, tedy zvýšení starobního důchodu za jedno vychované dítě o částku 500 Kč měsíčně, bylo zavedeno od ledna 2023. Podrobně viz studie ÚNRR (2022): Dopady zavedení „výchovného“ do starobních důchodů. (https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/dopady-zavedeni-vychovneho-do-starobnich-duchodu/). Výchovného, které již bylo přiznáno při vyměření důchodu, se současná legislativní změna nijak nedotkne. Výchovné se stává částí procentní výměry a je následně valorizováno podle platného valorizačního mechanismu. Změna výpočtu výchovného zákona se tak promítá pouze do nově přiznaných důchodů.

[4] Poslanecký návrh Zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, projednaný 13.3.2023 v prvním čtení, sněmovní tisk 894 https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=894.

Dopady důchodové reformy do stability důchodového systému

St 22:00    Důchody a penzijní

Změny zákona diskutované v kapitole 1 spolu s již (2023) schválenou nižší valorizací důchodů v návaznosti na růst reálných mezd (jedna třetina místo poloviny) budou znamenat poměrně významné zlepšení stability ...

Alternativy zvyšování důchodového věku - Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Hlavní změnou, ke které v rámci pozměňovacích návrhů došlo, byla úprava nastavení důchodového věku, kde se schválená změna poměrně výrazně odchyluje jak od vládního návrhu, tak od dosavadní legislativy (viz kapitola 1). ...

Přehled změn zákonů v rámci důchodové reformy - Dopady na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

„Velká důchodová reforma“ byla provedena prostřednictvím zákona č. 417/2024 Sb. kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění z listopadu 2023. Navrhovaná účinnost většiny úprav je od 1. ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu

St 22:00    Důchody a penzijní

Český penzijní systém bude ve středním až dlouhém horizontu pod výrazným tlakem stárnutí populace. Z projekcí NRR [1] vyplývá, že bez provedení důchodové reformy se zvyšující se výdaje na důchody promítnou ve výrazných ...

Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu - Informační studie

St 12:47    Důchody a penzijní

V této studii přinášíme přehled hlavních změn v oblasti důchodů v posledních dvou letech. Zároveň zkoumáme dopady této důchodové reformy a jejich hlavních částí na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém ...