ČNB snižuje sazby o dalšího půl procentního bodu (Komentář)

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla o snížení úrokových sazeb o dalšího půl procentního bodu, tedy stejně jako v únoru a březnu. Základní repo sazba tak klesla na 5,25 procenta. Toto rozhodnutí bylo v souladu s naší prognózou i konsensem analytiků. Finanční trh však před dnešním zasedáním zaceňoval mírnější snížení sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu.

Pokračujícímu uvolňování měnové politiky nahrává pokles inflace na dvouprocentní cíl, navzdory tomu chce ale bankovní rada zůstat opatrná. Meziroční inflace v únoru a březnu dosáhla rovných dvou procent, což je zároveň cíl centrální banky. Jádrová složka sice zůstává nad ním, i tak ale na začátku roku klesla do tolerančního pásma ČNB, tedy pod tři procenta. Celková i jádrová inflace se v prvním letošním čtvrtletí nacházela výrazně pod prognózou ČNB. Přesto bankovní rada snižovala úrokové sazby pomaleji, než by podle prognózy ČNB bylo žádoucí. Repo sazba byla oproti prognóze ČNB v prvním čtvrtletí v průměru vyšší o skoro procentní bod. Centrální bankéři nadále preferují pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Jako důvod nejčastěji uvádějí slabší kurz české koruny a rychlý růst cen služeb. Kurz koruny vůči euru byl v prvním čtvrtletí oproti očekávání centrální banky slabší o 1,6 procenta. Ceny služeb, které jsou běžně nejvíce perzistentní složkou inflace, v březnu rostly meziročním tempem přesahujícím pět procent.

Bankovní rada bude podle nás úrokové sazby snižovat stejným tempem také na dalších dvou zasedáních. Pro červen a srpen očekáváme snížení opět o půl procentního bodu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB. Celková meziroční inflace pravděpodobně v nejbližších měsících zrychlí mírně nad dvě procenta vlivem dražších pohonných hmot, obnoveného růstu cen potravin a nižší srovnávací základny. Jádrová inflace by se ale měla nadále postupně snižovat, když by v jejím vývoji měl být se zpožděním stále více patrný vliv přísné měnové politiky. Z dosavadních vyjádření bankovní rady vyplývá neochota snižovat sazby o více než půl procentního bodu na jednom zasedání. S ohledem na vývoj inflace a stále poměrně slabé ekonomiky tak pravděpodobně měnová politika v letošním prvním pololetí zůstane přísnější, než by bylo třeba.

Veškerý pokles úrokových sazeb v současném cyklu měnové politiky by se měl odehrát v letošním roce, repo sazba ale zůstane pravděpodobně vyšší, než bylo zvykem. V naší prognóze očekáváme, že v září, listopadu a prosinci dojde ke snížení o standardního čtvrt procentního bodu a na konci roku by tak podle nás měla repo sazba činit 3,5 %. To by měla být zároveň její konečná úroveň. Bankovní rada dlouhodobě uvádí, že chce držet sazby výše, než bylo dříve zvykem. Oproti dosavadním třem procentům, centrální bankéři podle jejich vyjádření preferují spíše terminální úroveň v rozmezí 3,5 až čtyři procenta. Obdobné indikace ohledně vyšší terminální sazby nyní navíc přicházejí také od zahraničních centrálních bank.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám