Červnový pokles sazeb ECB potvrzen

Evropská centrální banka již na svých posledních dvou zasedáních začala trhy připravovat na obrat kurzu a začátek cyklu uvolňování měnové politiky. Včerejší mediální ofenzíva centrálních bankéřů v čele s guvernérem francouzské centrální banky Francoisem Villeroyem trhy i analytiky dále utvrdila, že k prvnímu poklesu úrokových sazeb o 25 bazických bodů dojde již na nejbližším zasedání 6. června.

Argumenty pro nižší sazby v eurozóně se nehledají těžko. Hospodářský růst v prvním čtvrtletí sice mírně ožil, ale eurozóna má za sebou více než rok trvající stagnaci. Cenové tlaky i kvůli slabé poptávce postupně odeznívají, a přestože některé položky v jádrové inflaci zůstávají setrvačné, odhadujeme, že je celková inflace na dobré cestě k 2% cíli. Z pohledu centrální banky je v tomto ohledu zásadní dynamika mezd, které dle dostupných vysokofrekvenčních indikátorů nejenže dále nezrychlují, ale relativně viditelně zpomalují do rozmezí 3-4 %.

Ke snižování sazeb však ECB přistoupí velmi opatrně. Zkušenost z nástupu inflační vlny, kterou ECB vyhodnotila jako dočasnou záležitost, a proto zareagovala s velkým zpožděním, je v Radě guvernérů důvodem, proč je percepce rizik stále asymetrická. Jinak řečeno, riziko přílišného utažení měnové politiky (a negativní dopad na růst) je z pohledu centrálních bankéřů méně závažné než opětovné rozhoření inflačního požáru, kdy by ECB bojovala o svoji vlastní kredibilitu. A ta je na konci dne tím nejdůležitějším nástrojem, kterým centrální banky disponují při plnění měnově-politických cílů.

Podobně jako trhy máme za to, že ECB nebude snižovat sazby na každém z následujících zasedání. V tomto roce odhadujeme snížení sazeb v rozsahu 75bps, podobně jako v první polovině roku příštího, čímž by se centrální banka měla dostala na doletovou hladinu 2,5 %.

Vůbec poprvé od vzniku eurozóny tak dojde k tomu, že ECB začne nový cyklus měnové politiky dříve než Fed. A šéfky ECB Ch. Lagardeová zatím mluví vcelku sebevědomě o tom, že jako instituce nejsou „Fed dependent“, ale „data dependent“. Na tom je kus pravdy, ostatně k divergenci politik došlo i v období 2015-2019. Zásadní je ale rozsah této mimoběžnosti. Hlavní obavou centrálních bankéřů je totiž dopad slabšího eura do vyšších dovezených cenových tlaků v situaci dohašování inflačního požáru.

Sama centrální banka však uvádí, že dopad slabšího eura do inflace není zásadní. Na druhou stranu, pokud by měl Fed držet sazby na současné vysoké úrovni po delší dobu, pro ECB to bezesporu bude důležitý argument nejít s úrokovými sazbami významněji dolů.