Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu

Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu, na úroveň 7,00 %, což je nejvyšší úroveň od května 1999.

Finanční trh očekával zvýšení úroků o jeden procentní bod anebo právě o jeden a čtvrt procentního bodu, dnešní krok ČNB tak v zásadě odpovídal očekávání analytiků.

Zvýšení úrokových sazeb se pro dnešní zasedání bankovní rady čekalo, otázkou bylo, jak moc výrazně ČNB své sazby zvedne.

Zároveň šlo o poslední měnově-politické zasedání bankovní rady v jejím stávajícím personálním složení, návrh na další zvýšení úroků ale bude velmi pravděpodobně diskutovat i pozměněná bankovní rada na příštím zasedání počátkem srpna.

Zvýšení repo sazby ČNB o jeden a čtvrt procentního bodu na úroveň 7,00 % v zásadě odpovídá očekávání finančního trhu.

Dvoutýdenní repo sazba se vyšplhala na více než třiadvacetileté maximum: na vyšší úrovni než nyní byla repo sazba ČNB naposledy v počátkem května 1999.

Bankovní rada zvýšením sazeb reaguje na bujení inflačních tlaků v české ekonomice a na růst inflačních očekávání na straně podniků a spotřebitelů.

ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla výrazněji nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Meziroční inflace v české ekonomice se v květnu vyšplhala na 16 % a je tak nejvyšší od konce roku 1993.

V nejbližších měsících půjde meziroční inflace ještě dále nahoru, vrcholu dosáhne inflace snad na počátku letošního třetího čtvrtletí a je otázkou, zda vrchol bude v oblasti 17 % anebo dokonce výše.

Změny úrokových sazeb centrální banky působí na ekonomiku se zpožděním, coby inflační tlumič se vyšší úroky projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí.

Dnešní zvýšení úrokových sazeb tak nezabrání tomu, aby inflace v nejbližších měsících dále rostla, dnešní růst úroků ale přispěje k poklesu inflace v průběhu roku 2023.

ČNB chce zároveň vyslat do ekonomiky jasný signál, že dělá vše proto, aby se inflace ve výhledu příštích dvou let vrátila k dvouprocentnímu cíli.

Centrální banka se tak snaží zabránit tomu, aby subjekty v ekonomice, tedy firmy a domácnosti, na vysokou inflaci zvykly.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících.

Příští měnově-politické zasedání proběhne počátkem srpna, kdy bude o úrokových sazbách a dalších nástrojích rozhodovat již personálně obměněná bankovní rada.

V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky.

Meziroční inflace by ve druhém pololetí měla začít klesat, čemuž přispějí jak statistické efekty meziročního srovnání (inflace výrazně rostla již v loňském druhém pololetí), tak dopady loňského zvyšování úroků ČNB.

Zároveň lze očekávat ochlazení výkonu české ekonomiky především v důsledku nepříznivého dopadu inflace na reálné příjmy domácností a na jejich spotřebu.

Úrokové sazby ČNB již možná dosáhly svého vrcholu, možnost jejich dalšího zvýšení ale zcela vyloučit nelze, zejména v případě, že by v tuzemské ekonomice rostla inflační očekávání, na což by centrální banka zřejmě zareagovala dalším zpřísněním měnových podmínek.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.