Bulharsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Bulharský energetický mix je podobný českému a země řeší i podobné problémy. Jedná se zejména o výzvy spojené s energetickou bezpečností (zajištění dodávek energie, závislost na dodávkách surovin i zařízení z Ruska), plněním plánu Green Deal (útlum těžby a spalování uhlí), nízkou efektivitou výroby elektrické energie a podobně. Vláda se rozhodla postavit dva nové bloky v JE Kozloduji na bázi technologie firmy Westinghouse (AP1000) za cca 30 mld. USD a pokračuje v jednáních s lídry v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů. V Bulharsku existuje i zajímavý potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie – počínaje fotovoltaikou přes větrné elektrárny až po geotermální zdroje, modernizují se i přečerpávací vodní elektrárny, příp. se chystají nové projekty.

Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Klíčový problém spočívá ve vysoké závislosti na ekologicky problematických uhelných zdrojích, což je spojeno i se sociálně citlivými dopady na některé regiony. Na druhé straně vzniká prostor pro uplatnění zkušeností a řešení z českého prostředí (například rekultivace).

V oblasti jaderné energetiky padlo rozhodnutí nepokračovat ve výstavbě nové JE v Belene, naopak s využitím technologie firmy Westinghouse by měly být zrealizovány dva bloky ve stávající JE Kozloduj za cca 30 mld. USD. Současně s tím pokračují modernizační aktivity na jediných dvou v současnosti provozovaných reaktorech VVER-1000 ruské provenience (bloky 5 a 6). V této oblasti představuje hlavní výzvu odstranění závislosti na dodávkách ruského paliva, zařízení a náhradních dílů, což je zároveň výbornou příležitostí pro uplatnění českých firem s jejich zkušenostmi.

Energetika si vyžádá v následujících letech značné investice do obnovy výrobních zařízení a přenosových i rozvodných sítí včetně zemního plynu; existuje zde i zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární a fotovoltaické zdroje, větrné parky i přečerpávací vodní elektrárny).

Zvláštní a perspektivní kapitolou je vodík, kde se chystá projekt Hydrogen Valley u města Stara Zagora (Zagora Sustainable Hydrogen Region ZAHYR ) a podél povodí řeky Marici. Výše grantu činí 8,2 milionu EUR z fondu Horizon Europe. Podle průzkumu provedeného na žádost Bulgartransgazu, by bylo potřeba investovat zhruba 860 mil EUR na uspokojení poptávky po zavedení přepravních vodíkových kapacit. Bulhaři mají v plánu postavit devět vodíkových čerpacích stanic pro těžká vozidla podél bulharských silnic do roku 2028. Projekt současně zahrnuje vybudování zhruba 300 síťově napájených dobíjecích stanic pro elektromobily. Celková odhadovaná výše investice je přibližně 93 mil EUR.

Další kapitolou je energetická efektivita, například projekty zateplování bytových i kancelářských budov, snižování energetických ztrát, větší využití obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory a podobně).

V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti počítá Bulharsko s 12 investičními projekty v hodnotě až 900 mil. EUR na zvýšení energetické efektivity, 1,2 mld. EUR na budování obnovitelných zdrojů, skladování energie a bateriových úložišť a 175 mil. EUR na průzkum a realizaci pilotního projektu na využití geotermální energie, měřicích systémů atd. V oblasti energetické efektivity má NRRP zajistit 920 mil. EUR na podporu komplexní energetické obnovy obytných, kancelářských a veřejných budov.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí