ECB dnes „potrestá“ eurozónu za uzavřený Hormuzský průliv zvýšením sazeb

ECB dnes čeká jedno z nelehkých rozhodnutí. Bankovní rada totiž hodlá učinit restriktivní krok, který je z pohledu její reakční funkce přinejmenším diskutabilní a k němuž by patrně nedošlo, nebýt negativní zkušenosti s postcovidovou inflační epizodou. Po květnových inflačních datech z eurozóny, a především posledních vystoupeních představitelů ECB jsme přitom byli i my nuceni kapitulovat a na poslední chvíli upravit náš výhled pro oficiální úrokové sazby v eurozóně: neboli nyní očekáváme zvýšení depozitní sazby z 2,0 % na 2,25 % již na dnešním zasedání.

Klíčovým faktorem bylo a je pokračující uzavření Hormuzského průlivu, které již čtvrtý měsíc generuje negativní nabídkový šok na straně energií. Prudký růst cen ropy a plynu se bezprostředně propsal do celkové inflace v eurozóně (v květnu 3,2 % meziročně). Nejistota přetrvává ohledně sekundárních dopadů do jádrové inflace a jejich setrvačnosti, které budou zásadně záviset na geopolitickém vývoji.

Zatímco rychlé znovuotevření průlivu by vedlo k postupné normalizaci cen energií a silným negativním bazickým efektům od začátku roku 2027, jejich dlouhodobé uzavření by mohlo vyvolat další růst cen v důsledku fyzických nedostatků. Současně se již začínají projevovat negativní dopady na reálnou ekonomiku – indikátory důvěry firem i spotřebitelů výrazně oslabují.

Jak vyplývá z komunikace ECB – centrální banka nemůže pro-inflační šok ignorovat. Zejména pak německá členka Rady guvernérů Isabel Schnabel upozorňovala na první známky přelévání vyšších nákladů do cen (zejména v očekávání firem a domácností), což následně posunulo diskusi směrem k jestřábí reakci. Není tedy divu, že trh již aktuálně na 100 % počítá s dnešním zvýšením depozitní sazby.

Samotná květnová struktura inflace přitom jestřábí pohled podpořila. Zatímco ceny energií zůstávají volatilní, jádrová inflace zrychlila na 2,5 % meziročně, tažená především službami. Signály z cen zboží jsou smíšené, avšak celkově naznačují silnější inflační tlaky.

Každopádně, my dnešní zvýšení sazeb ECB stále vnímáme spíše jako preventivní „risk management“ krok a raději si počkáme na to, s čím odpoledne na tiskové konferenci přijde prezidentka centrální banky Ch. Lagardeová. Ta se podle nás nebude chtít přihlásit k zahájení nového cyklu zvyšování sazeb, přičemž další trajektorie měnové politiky podmíní vývojem konfliktu na Blízkém východě, síle přenosu energetického šoku do jádrové inflace a odolnosti konjunktury v eurozóně.

Region: AN