Průměrný starobní důchod sólo v Jihočeském kraji činil 20 572 Kč, přičemž muži pobírali v průměru o 2 100 Kč více než ženy - Důchody a příjemci důchodů kraji v roce 2024

V Jihočeském kraji byl v prosinci 2024 vyplácen některý z důchodů více než 180 tis. osob, z toho přes 150 tisíc z nich pobíralo starobní důchod ať už samostatně, nebo v kombinaci s pozůstalostní penzí. Průměrný starobní důchod sólo v kraji činil 20 572 Kč, přičemž muži pobírali v průměru o 2 100 Kč více než ženy.

V Jihočeském kraji v prosinci 2024 splňovalo podmínky pro výplatu některého z důchodů celkem 180 723 osob, mezi nimiž převažovaly ženy (57,9 %). Počet důchodců v kraji meziročně nepatrně vzrostl díky nárůstu počtu mužů (+516). Po poklesu v letech 2020 až 2022, který byl do jisté míry způsoben pandemií koronaviru , se počet příjemců důchodů druhým rokem zvyšuje, byť meziročně vzrostl jen mírně (+0,4 %).

Od roku 2014 se počet příjemců důchodů v kraji zvýšil o 2,7 %, nejvyšší nárůst (+77,5 %) byl zaznamenán u příjemců starobních důchodů poměrných, naopak největší pokles (-33,8 %) byl uveden u příjemkyň vdovských důchodů sólo.

Tab. 1 Příjemci důchodů a průměrná měsíční výše důchodů podle druhu v kraji (v prosinci)

V porovnání s rokem 2014 počet mužů pobírajících některý z důchodů vzrostl o téměř 5,5 tis. (+7,7 %), naopak počet žen se snížil o 638 (-0,6 %).

Průměrný důchod celkem v Jihočeském kraji v prosinci 2024 činil 19 688 Kč a byl o 132 Kč nižší než průměrný celkový důchod v Česku. V mezikrajském srovnání byl sedmý nejvyšší, přesto na průměrný pražský důchod ztrácel 1 607 Kč. Od roku 2014 vzrostl průměrný celkový důchod v kraji o téměř 86 %, meziroční nárůst činil 2,0 %.

Většina z příjemců důchodů pobírala starobní důchod, ať už samostatně nebo v souběhu s vdovským případně vdoveckým důchodem (83,3 %). Téměř ve všech kategoriích příjemců převažovaly ženy, výjimku tvořily pouze důchody starobní poměrný včetně souběhu a pro invaliditu 3. stupně, kde mírně převažovali příjemci-muži. Výrazná převaha žen byla zjištěna u pozůstalostních důchodů vyplácených samostatně, když na 1 vdovce připadaly téměř 4 vdovy.

Graf 1 Příjemci důchodů podle pohlaví a druhu pobíraného důchodu v kraji v prosinci 2024
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Graf 1 Příjemci důchodů podle pohlaví a druhu pobíraného důchodu v kraji v prosinci 2024

Starobní důchod plný sólo (tj. bez souběhu s pozůstalostním důchodem) dosáhl v prosinci 2024 v kraji 20 572 Kč, což bylo o 164 Kč méně než republikový průměr. Kraj v rámci Česka obsadil pátou nejvyšší příčku. Na čele pomyslného žebříčku se umístila Praha, kde byl v prosinci 2024 vyplácen průměrný starobní důchod sólo o 1 369 Kč vyšší než na jihu Čech.

Jihočeské ženy, jimž náležel starobní důchod bez souběhu, pobíraly o 1 037 Kč méně, než činil průměrný starobní důchod sólo v kraji. Naopak důchodcům mužům bylo vypláceno o 1 063 Kč více oproti krajskému průměru. Rozdíl mezi starobním důchodem sólo u mužů a žen tedy činil 2,1 tis. Kč. Od roku 2014 se starobní důchody sólo u mužů zvýšily o necelých 80 %, u žen vzrostly téměř dvojnásobně.

Zatímco počet jihočeských důchodců-mužů, kteří pobírali starobní důchod bez souběhu, se mezi roky 2014 a 2024 zvýšil výrazněji (+14,1 %), počet důchodkyň stoupl pouze o 2,8 %.

Díky tomu se rozdíl mezi počtem důchodců a důchodkyň pobírajících starobní důchod sólo výrazně snížil. Zatímco v roce 2014 počet žen převyšoval počet mužů o 6 788, v průběhu let tento rozdíl výrazně klesal, a v roce 2024 činil již jen 1,4 tis. osob.

Graf 2 Příjemci a průměrná výše starobního důchodu sólo podle pohlaví v kraji (v prosinci)
Pramen: Česká správa sociálního zabezpečení

Nejvíce příjemců všech důchodů žilo v okrese České Budějovice, nejméně jich bylo zaznamenáno na Prachaticku . Podíl příjemců všech starobních důchodů bez souběhu činil v kraji 63,0 %, přičemž nejvyšší byl na Táborsku (65,0 %) a nejnižší v okrese Prachatice (58,9 %).

Tab. 2 Příjemci důchodů a průměrná měsíční výše důchodů podle okresů v prosinci 2024

V souvislosti se zvyšováním hranice pro odchod do důchodu a s obtížnějším uplatněním na trhu práce v posledních letech stoupá počet lidí, kteří se rozhodnou odejít do předčasného důchodu.

V prosinci 2024 pobíralo v Jihočeském kraji předčasný starobní důchod (bez poměrného, včetně souběhu s pozůstalostním důchodem) 35,7 % starobních důchodců. Proti roku 2014 vzrostl počet osob, které do důchodu odešly předčasně, téměř o polovinu.

Trend u obou pohlaví v kraji je dlouhodobě vzestupný. V posledních deseti letech byl vyšší nárůst počtu příjemců předčasných důchodů zaznamenán u mužů, kde jejich počet stoupl o zhruba 53 %. Počet žen, které pobíraly předčasný důchod, byl oproti roku 2014 vyšší o 46,0 %. Přestože v absolutních číslech bylo v předčasném důchodu více žen, jejich podíl na počtu příjemkyň starobních důchodů včetně souběhu v prosinci 2024 v Jihočeském kraji činil 33,8 %, zatímco podíl mužů dosáhl 38,4 %.

Tab. 3 Příjemci předčasných starobních důchodů v kraji podle pohlaví (v prosinci)

Nejvyšší podíl osob pobírajících předčasný starobní důchod byl v prosinci 2024 evidován v okrese Jindřichův Hradec, kde možnosti dřívějšího odchodu do důchodu využilo 41,9 % příjemců starobních důchodů. Nejméně této možnosti využívali lidé na Prachaticku , kde dříve odcházelo do penze necelých 28 % příjemců starobních důchodců.

Graf 3 Příjemci starobního důchodu ve věku 100 let a více podle krajů v prosinci 2024
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení na svých stránkách zveřejňuje také počty důchodců ve věku 100 let a více. V prosinci 2024 jich bylo v Česku evidováno celkem 1 038 a výrazně mezi nimi převažovaly ženy (86,9 %). Nejstarší žena pobírající důchod žila v Jihočeském kraji a bylo jí 107 let, nejstaršímu důchodci-muži bylo 105 let a žil ve Středočeském kraji. V Jihočeském kraji koncem roku 2024 pobíralo některý z důchodů 59 osob starších 100 let, z nich bylo 49 žen a 10 mužů.

Graf 4 Příjemci starobního důchodu ve věku 100 let a více v Jihočeském kraji (v prosinci)
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Meziročně přibylo v celém Česku 68 důchodců ve věku sto a více let. Ve většině krajů jejich počet vzrostl, přičemž největší nárůst zaznamenali v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji (+16). Pouze ve dvou krajích se počet „stoletých“ důchodců snížil, a to ve Středočeském (-3) a v Kraji Vysočina (-2).