Průměrnému Čechovi klesne příjem v důchodu o více než 17 tisíc korun. Většina lidí přesto stále nespoří

Česká populace stárne a počet pracujících na jednoho důchodce soustavně klesá. Přesto většina lidí stále spoléhá na státní penzi, což se nemusí vyplatit. Průměrný Čech po odchodu do důchodu přijde o více než 17 tisíc korun měsíčně. Analýza investiční platformy Portu ukazuje, že bez vlastního zajištění většina lidí na požadovanou životní úroveň nedosáhne.

• 38 680 Kč – průměrná čistá mzda v roce 2025 (49 215 hrubého dle ČSÚ)
• 21 175 Kč – průměrný starobní důchod v roce 2025 (dle ČSÚ)
• −17 tisíc Kč – průměrný měsíční výpadek příjmu po odchodu do důchodu
• 55 % – podíl příjmu, který průměrnému důchodci zbude (tzv. náhradový poměr)

Podívějte se také: Průměrné a mediánové čisté mzdy ve firmách dle věku v roce 2025 a průměr a medián čistého platu ve veřejném sektoru v roce 2025.

Pokles životní úrovně, který přichází nečekaně

Pokles z 38 680 na 21 175 korun měsíčně. Takto vypadá příjem člověka, který pobíral průměrnou mzdu a po odchodu do důchodu dostal průměrný důchod. Vychází tak, že průměrnému Čechovi zůstane po odchodu do penze 55 % jeho předchozího příjmu. Pro lidi s příjmy vyššími než průměr, bude tento poměr navíc daleko vyšší. Celých 72 % dotázaných v průzkumu agentury Ipsos pro Portu by přitom považovalo za dostačující důchod alespoň 25 tisíc měsíčně.

„Velká část lidí na vytoužený důchod nedosáhne, pokud se na něj sami finančně nepřipraví. Podle údajů ČSÚ pracovalo ke konci roku 2025 v Česku necelých 5,3 milionu lidí. Počet příjemců starobních důchodů přesahuje 2,3 milionu osob a tento poměr se bude v budoucnu jen zhoršovat. Je proto otázkou, jak dlouho bude mít stát dostatek prostředků na to, aby garantoval alespoň současnou výši důchodů,“ říká Lukáš Raška, analytik Portu.

Jak pokles řešit? Pracovat dále nebo mít naspořeno

Mnoho důchodců pokles životní úrovně řeší tím, že po odchodu z práce dál pracují. Podle dat Eurostatu pokračovalo v Česku v práci průměrně 27,5 % lidí během prvních šesti měsíců po přiznání starobního důchodu — tedy více než dvojnásobek průměru EU, který činí 13 %. S přibývajícím věkem však schopnost pracovat přirozeně klesá, zejména u fyzicky náročných profesí. „Lidé, kteří nechtějí v důchodu pracovat a zároveň čelit poklesu životní úrovně, by měli na budoucnost myslet s předstihem a odkládat a zhodnocovat peníze v investicích co nejdříve,“ vysvětluje Raška.

Na každém roce záleží

Důvod, proč začít spořit co nejdříve je jednoduchý. Délka investičního horizontu má zásadní vliv na to, kolik je třeba měsíčně odkládat. Pro ilustraci: kdo chce po dobu 15 let kompenzovat výpadek příjmu 17 tisíc korun měsíčně, potřebuje naspořit zhruba 3 miliony korun. Pokud bude peníze investovat 40 let, při průměrné výkonnosti trhů na úrovni 8 % p. a. by měl měsíčně odkládat 860 korun. Pokud by začal odkládat 15 let před důchodem, potřebná částka vzroste na 8600 korun měsíčně.

„Rozdíl 25 let dokáže potřebnou měsíční úložku zvýšit až desetinásobně. Důvodem je princip složeného úročení, kdy se zhodnocuje nejen vklad, ale i minulé výnosy. Proto je ideální začít si odkládat i malé částky hned po získání prvního zaměstnání,“ doplňuje Martin Luňáček, produktový ředitel Portu.

DIP jako nástroj pro chytré zajištění na stáří

Pro zajištění na důchod mohou lidé využít dlouhodobý investiční produkt (DIP), který si v Česku podle dat AKAT založilo již přes 244 tisíc lidí, z toho více než 49 tisíc u Portu. Tento státem podporovaný režim nabízí daňový odpočet až 48 000 korun ročně a umožňuje i příspěvky zaměstnavatele.

„DIP poskytuje plnou kontrolu nad investicemi. Zatímco u penzijka si vybíráte z omezeného počtu fondů s často nejvyššími zákonem povolenými poplatky, u DIPu si portfolio skládáte podle sebe. Může tak být levnější, dynamičtější a více vydělat,“ uzavírá Luňáček

Přestože nastavení DIPu není složité, mnoho lidí se v něm stále špatně orientuje a panuje kolem něj řada mýtů. Portu proto zmapovalo pět nejčastějších z nich a přináší argumenty, proč se na věc dívat jinak.

Mýtus 1: DIP je příliš drahý. DIP sám o sobě žádné poplatky nemá – není to konkrétní produkt, ale daňově zvýhodněný režim investování. Skutečné náklady závisí čistě na zvoleném poskytovateli, respektive produktu, do kterého bude investor v DIPu investovat. Může si vybrat od relativně dražších bankovních fondů přes moderní nízkonákladové investiční platformy vhodné pro každého až po přímé investování přes brokery, které vychází nákladově nejlépe, ale zase vyžaduje více času a znalostí investora. Při hodnocení efektivity DIPu je klíčové hodnocení čistého dlouhodobého výnosu po odečtení poplatků, ne cena DIPu jako takového.

Mýtus 2: DIP je jen pro pokročilé investory. Složitost DIPu závisí na tom, jakého poskytovatele si kdo vybere. Investování v rámci DIP může být sofistikované ale také velmi jednoduché, investuje-li člověk například s Portu. S využitím přednastaveného portfolia je DIP vhodný i pro úplné začátečníky. Větší zapojení a vlastní správa přinášejí nižší náklady, ale vyžadují více znalostí a času. Klíčová otázka proto není „jsem dost pokročilý?", ale „jaký typ služby a míru zapojení chci?"

Mýtus 3: Penzijko už mám, DIP nepotřebuji. DIP není jen „další penzijko" — je výrazně efektivnější a flexibilnější alternativou. Nabízí širší investiční možnosti (ETF, akcie), vyšší potenciál výnosu a nižší nákladovost. Daňový odpočet lze navíc uplatnit od první koruny, zatímco u penzijního spoření až nad rámec státní podpory.

Mýtus 4: Prostředky jsou zamčené až do důchodu. Peníze z DIPu lze vybrat kdykoliv. Při nedodržení zákonných podmínek přijdete o daňové výhody a musíte dodanit uplatněné odpočty — samotné investice ale nezanikají a dál s nimi můžete volně nakládat. To z DIPu dělá výrazně flexibilnější řešení než klasické penzijní spoření.

Mýtus 5: Bez státního příspěvku se DIP nevyplatí. Stát sice na DIP nepřispívá přímo, ale nabízí odpočet až 48 000 Kč ročně ze základu daně — tedy úsporu až 7 200 Kč, navíc lze využít i příspěvky zaměstnavatele. Zásadní výhoda je v nákladech: poplatky u DIPu se pohybují kolem 0,5 % ročně, penzijní společnosti si u dynamických a vyvážených penzijních fondů účtují jedno procento ročně a navíc dalších 15 % ze zisku. Právě tyto poplatky mohou státní příspěvek u penzijka v dlouhém horizontu snadno vynulovat.

Zdroje:

https://zpravy.kurzy.cz/852243-prumerna-mzda-v-cr-vzrostla-mzdy-4-ctvrtleti-2025/

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/vypocet-ciste-mzdy

https://csu.gov.cz/duchody?pocet=10&start=0&podskupiny=191&razeni=-datumVydani

https://csu.gov.cz/produkty/employment-and-unemployment-as-measured-by-the-labour-force-survey-quarterly-data-4-quarter-of-2025

https://statistikaamy.csu.gov.cz/duchodci-v-evrope

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma a lídr na českém trhu. Umožňuje bez jakýchkoliv závazků a s nejnižšími poplatky na trhu investovat do globálně diverzifikovaných portfolií složených na míru potřebám a cílům každého investora.

Více informací na www.portu.cz