Globální kvantitativní utahování v plném proudu, vyšší sazby po delší dobu a nezájem o elektromobily (Perly týdne)

Yahoo Finance informuje o svém novém průzkumu, podle kterého 57 % dotázaných nechce jako svůj další vůz elektromobil. Ken Rogoff z Harvard University to nevidí na návrat do světa nízkých sazeb, Frederic Mishkin vidí silnou ekonomiku, složitost hladkého přistání, ale malou pravděpodobnost hlubší recese. Přinášíme pravidelné Perly týdne.

Svět vyšších sazeb? Ken Rogoff z Harvard University hovořil na Bloombergu o tom, že on je „rozhodně v táboře, který si myslí, že sazby zůstanou výše po delší dobu.“ A to i sazby reálné, které by se podle něj mohly u desetiletých vládních dluhopisů pohybovat kolem 1,5 – 2 %. Podle ekonoma je takový pohled mezi akademiky stále minoritní, většina tvrdí, že sazby a výnosy dluhopisů budou opět klesat. Opírají se přitom o faktory, jako je demografický vývoj či vývoj produktivity.

Rogoff tedy zastává jiný názor a zmínil v této souvislosti dlouhodobý historický vývoj, který podle něj ukazuje, že když sazby výrazně klesnou tak, jak k tomu došlo po finanční krizi, „většina z toho časem zmizí.“ Nyní bude klíčové, jakým směrem se budou pohybovat inflační očekávání. Na sazby pakbudou působit i faktory, jako je rozdělení příjmů, energetická transformace a s ní související velké investice do zelených energií.

Ekonom také zmínil, že dříve mohla sazby snižovat rovněž globalizace, která zvýšila nabídku na trhu globálních úspor. Ben Bernanke hovořil o tomto faktoru a podle Rogoffa „to mohl přehánět, ale něco na tom bylo.“ I zde se však situace otáčí do značné míry kvůli zpomalujícímu tempu růstu v Číně. Podle ekonoma tak existuje řada fundamentálních sil, které by měly držet sazby výš.


Kvantitativní utahování v plném proudu: Deutsche Bank se věnuje vývoji rozvah centrálních bank zemí G10. V grafu je vidět, jak tyto centrální banky jako celek výrazně zvyšovaly své rozvahy v roce 2020. Pak jejich růst ubíral na tempu, aby se ke konci roku 2022 změnil v pokles. K němu vedle amerického Fedu nejvíce přispívá Evropská centrální banka:

Zdroj: X

Nezájem o elektromobily? Podle Yahoo Finance si 57 % řidičů v USA jako své další auto nehodlá koupit elektromobil. Opírá se o svůj čerstvý průzkum, jehož výsledky shrnuje následující graf:

Zdroj: Yahoo Finance

Podle Yahoo jsou příčiny nezájmu o elektromobily stále stejné a jde zejména o jejich vysokou cenu, obavy z dojezdu a vnímaný malý počet nabíjecích stanic. Významná část dotázaných také nesouhlasí s plány na eliminaci vozů se spalovacími motory. Největší zájem by pak mezi dotázanými byl případně o elektromobily od Toyoty (30 %), až za ní se v tomto žebříčku nachází Tesla (23 %), pak Honda, GM a Ford. K tomu na Yahoo dodali, že Honda ještě ani nemá vlastní model elektromobilu.


Trhy už pochopily, že sazby zůstanou výš po delší dobu: Frederic Mishkin, který mimo jiné působil ve vedení americké centrální banky, pro CNBC uvedl, že Fed stále nedosáhl svého cíle, ale trhy už pravděpodobně pochopily, že jeho snaha o snížení inflace je míněna skutečně vážně. To vede k růstu výnosů dluhopisů a následně k utahování finančních podmínek. Ekonomika je přitom stále silná, ale změna podmínek by se na ní mohla začít projevovat.

Mishkin si myslí, že co se týče rostoucích výnosů dluhopisů, „moc nepomáhá chaos na straně vlády,“ rozhodující je ale přehodnocení dlouhodobějšího vývoje sazeb, jak bylo zmíněno výše. Ekonom k tomu dodal, že pro Fed je složité dostat hospodářství k hladkému přistání a podle svých slov má stále pochyby, že se to centrální bance povede. Ovšem stejně tak si nemyslí, že by americká ekonomika mířila k hlubší recesi.