Inflace v Česku je nejvýše od prosince 1993. Jak zareaguje ČNB?

Tuzemská inflace na meziroční bázi dosáhla nejvýše od prosince 1993. Index spotřebitelských cen v září meziročně vzrostl o 18 %, přičemž trh odhadoval setrvání dynamiky růstu na srpnových 17,2 %. Meziměsíčně pak inflace vzrostla o 0,8 %. Trh však očekával vzestup pouze o 0,2 %.

Na meziroční bázi nejvíce táhl růst cen oddíl bydlení, zejména zemní plyn, který vzrostl o 85,9 %. Elektřina pak zaznamenala růst o 37,8 %. Cena tuhých paliv se zvýšila o 55,8 %. Výrazně vzrostly i ceny potravin. Maso zaznamenalo 23,6% růst, zatímco oddíl s mléčnými výrobky a vejci vzrostl o 25,8 %. Zpomalení nastalo v oddílu dopravy, kde ceny pohonných hmot vzrostly o 22,7 %, přičemž v srpnu byl růst 28,3%. Nejvíce se na tomto poklesu podílelo srpnové snížení cen ropy. Severomořský brent se propadl z 96,49 USD na 87,96 USD za barel. Souhrnné ceny zboží vzrostly o 20,7 % a ceny služeb o 13,7 %.

Trend ve vývoji indexu v meziměsíčním srovnání byl podobný. Ceny zemního plynu se v indexu zvýšily o 15,2 %, zatímco ceny elektřiny o 3,6 %. Tuhá paliva pak vzrostla o 6,9 %. Výrazný růst zaznamenal i oddíl vzdělávání, kde vzrostly ceny v indexu o 6,4 %. V indexu vzrostly souhrnné ceny zboží o 1,5 %, zatímco ceny služeb o 0,3 % poklesly.  

Kromě tuzemské inflace byly zveřejněny i indexy růstu exportních a importních cen za srpen. Zatímco se v červenci zvýšily ceny exportovaného zboží o 14,2 %, v srpnu tento index dosáhl na 16,1 %. Zvýšení indexu můžeme vnímat pozitivně, protože svým růstem v absolutním měřítku zvyšuje množství peněz, které tuzemští exportéři utržili. Index cen importovaného zboží se v červenci na meziroční bázi zvýšil o 21,3 %, avšak v srpnu činil růst již 24 %. Přestože ceny ropy Brent v srpnu klesly ze 105,09 USD na 92,36 USD za barel, za zdražující se import může neustále posilující americký dolar. Měnový pár USDCZK v srpnu vzrostl o 2,62 % na 24,62.  

Česká národní banka odhaduje pro letošní rok meziroční růst inflace o 20 %. Zásadní podíl na růstu cen mají importované položky, zejména energetické komodity. Centrální banku by tak dnes zveřejněná data mohla utvrzovat v tom, že bude i nadále pokračovat s uvolňováním devizových rezerv. Nicméně pro stabilitu směnného kurzu je nutné pracovat i s úrokovými sazbami, protože koruna bude v krátkodobém a střednědobém výhledu čelit depreciačním tlakům. Tyto tlaky může vyvíjet jak prodlužování válečného konfliktu na Ukrajině, tak i vyšší schodek státního rozpočtu. 

Dnešní data naznačují, že růst inflace stále není u konce. Tato slova potvrzuje i hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, který tvrdí, že energetický šok v Evropě není pouze dočasným jevem a může prodloužit období vysoké inflace.