Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...
Příznivá inflační čísla v kombinaci s absencí významnějších signálů o ne-ukotvenosti inflačních očekávání hrají do karet holubičím členům Rady guvernérů ECB. A ti by na prosincovém zasedání rádi zpomalili tempo zvyšování úrokových sazeb ze 75 na 50 bazických bodů. V podobném duchu situaci zaceňuje také peněžní trh, který na nejbližším zasedání očekává další růst sazeb toliko o 50bps.
Naproti tomu jestřábí letka bude argumentovat potřebou agresivní reakce měnové politiky, ať již ve světle stále vysoké jádrové inflace nebo přetrvávajících inflačních rizik. Na druhou stranu, i varianta růstu sazeb o 50bps může být nakonec pro jestřábí křídlo přijatelný kompromis výměnou za o něco příznivější podobu tzv. kvantitativního utahování (např. načasování jeho spuštění nebo velikost), jehož základní principy má ECB představit právě v prosinci. Koneckonců, k podobnému kompromisu došlo již v červenci, kdy vyšší růst sazeb prošel výměnou za vznik nového anti-fragmentačního nástroje TPI.
Shrnuto, podtrženo, listopadová inflační čísla hovoří spíše ve prospěch 50bps zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. Depozitní sazba by se tím dostala na 2 %, tj. horní hranici odhadovaného pásma neutrální sazby, nad níž by měla měnová politika působit restriktivně. Míru měnové restrikce v příštím roce zřejmě prohloubí i proces kvantitativního utahování, třebaže očekávání jsou nastavena spíše směrem k relativně pozvolnému a opatrnému snižování velikosti bilance ECB (10-15 mld. euro měsíčně).
Skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních služeb v České republice
Skupina ČSOB je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC, která aktivně působí především v Belgii a v regionu střední a východní Evropy. Na českém trhu působí skupina ČSOB zejména pod obchodními značkami ČSOB, Era, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS. Své služby skupina ČSOB poskytuje všem typům zákazníků, a to jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům, korporátní a institucionální klientele. Do produktového portfolia skupiny ČSOB patří financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky a půjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv i specializované služby (leasing a factoring). Skupina ČSOB pečlivě naslouchá potřebám svých klientů a nabízí jim nikoliv produkty, ale nejvhodnější řešení. V rámci konceptu bankopojištění nabízí také produkty sesterské ČSOB Pojišťovny.
Více informací na: www.csob.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz