Jak vysoká je optimální minimální mzda?
V mnoha zemích se nyní hovoří o „ambiciózních minimálních mzdách, které by dosahovaly 60 % průměrné mzdy či ještě vyššího podílu.“ Na stránkách VoxEU to tvrdí Gabriel Ahlfeldt, Duncan Roth a Tobias Seidel a prezentují závěry své analýzy týkající se dopadů různé výše minimální mzdy na celou ekonomiku. Dá se učit optimální minimální mzda a úroveň, od které tato mzda již znatelně poškozuje hospodářství jako celek?
Ahlfeldt a jeho kolegové uvádějí, že EU chce prosadit minimální mzdu ve výši 60 % národního mediánu, v Německu se hovoří o 70 % mediánu, což by představovalo výrazný nárůst od současné výše minimální mzdy. Tématu se přitom věnuje řada analýz, jejich výsledky jsou ale podle ekonomů smíšené. Ahlfeldt tvrdí, že práce jeho týmu vedla k následujícímu závěru: „Ambiciózní úroveň národní minimální mzdy může vést ke snížení mzdové nerovnosti bez negativního efektu na celkové bohatství. To ve srovnání se stavem, kdy by minimální mzda neexistovala.“
Data a závěry se týkaly Německa, kde se nyní federální minimální mzda pohybuje blízko 48 % průměrné mzdy. Podle dat se tak zdá, že doposud měla taková minimální mzda jen omezený negativní dopad na zaměstnanost a počet pracovních míst. Ekonomové ale v souladu se závěry své analýzy varují před tím, aby byl tento omezený dopad extrapolován i pro vyšší úrovně minimální mzdy. Jinak řečeno, to, že současná minimální mzda neměla výraznější dopad na počet pracovních míst, neznamená, že by tomu tak bylo i při jejím zvýšení. Studie dokonce naznačuje, že by platil opak.
Pokud by německá vláda chtěla maximalizovat zaměstnanost, minimální mzdu by podle studie měla nastavil na 38 % mzdy průměrné či 42 % jejího mediánu. Jenže pak by nedošlo ani k výraznému zlepšení příjmové nerovnosti. Jestliže by vláda chtěla dosáhnout výrazně většího zlepšení, minimální mzda by měla být nastavena u 58 % průměrné mzdy, ale zde se již bude více projevovat negativní efekt u zaměstnanosti.
Jde o volbu, která může být podle ekonomů z politického hlediska frustrující. Určitým řešením by mohly být rozdílné minimální mzdy pro jednotlivé oblasti. Ekonomové tvrdí, že pokud by například byla minimální mzda nastavena na 50 % průměru dané správní oblasti, celkové bohatství by podle modelu vzrostlo až o 4 % a k tomu by se přidal určitý pozitivní dopad na zaměstnanost.
Zdroj: VoxEU
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu