Minimální mzda má do roku 2029 odpovídat 47 procentům průměrné mzdy, schválila vláda (ČT24)

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Celou reportáž najdete zde.

„Výsledná varianta 47 procent (poměr minimální k průměrné mzdě) a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru je kompromisem, který jsme udělali na základě debat s odbory a zaměstnavateli,“ vysvětlil Jurečka. Podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích nikdy neshodnou, odbory už dřív případné rušení zaručených mezd ve firmách odmítaly. Požadovaly minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy. Zaměstnavatelé chtěli nižší poměr, volali po zrušení zaručených výdělků.

...

Příspěvek pro zaměstnávání lidí s postižením se zvedne

Státní příspěvek na zaměstnávání lidí s postižením se od dubna zvedne o 1500 korun na 15 700 korun, schválila také vláda. Příspěvek je pro firmy s více než polovinou pracovníků s postižením, jejichž výkon bývá omezený. Stát tak přispívá na jejich výdělek. Podniky mohou získat tři čtvrtiny mzdových nákladů, ale nejvýš 14 200 korun. K tomu je možné dostat ještě paušál 1000 korun na provoz. Minimální mzda letos od ledna činí 18 900 korun.

...

Novela energetického zákona

Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu a obchodu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

...

Zázemí pro nově zvoleného prezidenta

Zajistit zvolenému prezidentovi zázemí na dobu mezi volbami a nástupem do úřadu má novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky (KPR), kterou taktéž ve středu schválila vláda. Předpis uloží KPR, aby zajišťovala záležitosti spojené s přípravou zvolené hlavy státu na výkon úřadu a jeho veřejnou činností.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), který je předkladatelem novely, v návrhu upozornil na to, že už dvakrát nastala situace, kdy byl zvolený nový prezident, zatímco dosluhující hlava státu ještě zastávala svůj úřad. Bylo to v roce 2013, kdy ve volbách 26. ledna zvítězil Miloš Zeman, funkční období tehdejšího prezidenta Václava Klause pak skončilo 7. března. Totéž se opakovalo loni, kdy byl 28. ledna zvolen Petr Pavel, na Hradě byl nicméně až do 8. března Zeman.

Pravomoci zvoleného prezidenta jsou v takové chvíli omezené, nebo spíše téměř žádné, stojí v návrhu. Zvolená hlava státu také nemá k dispozici žádné peníze, které by mohla v přechodném období příprav na převzetí úřadu použít. „Dosud takovéto situace nebyly systémově řešeny a nové zkušenosti po zvolení současného prezidenta potvrdily, že to je potřeba, tak jsme tuto věc promítli do novely,“ sdělil Šalomoun.

...