Japonsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027
Aktuální výzkumné priority Japonska stanovuje 7. vědecko-technologický a inovační základní plán pro roky 2026-2030. Plán je vystavěn na šesti pilířích: (1) obnova vědy a posílení základního výzkumu a lidí, (2) strategická prioritizace technologických oblastí, (3) organické propojení STI s národní bezpečností, (4) rozvoj inovačního ekosystému propojujícího akademické prostředí, stát a firmy, (5) strategická vědecko-technologická diplomacie a (6) reforma governance a implementačních mechanismů. Tematicky cílí na posilování role Japonska v tzv. kritických technologických doménách, např. AI a pokročilé robotice, kvantových technologiích, polovodičích a komunikaci, bio/healthcare, fúzní energii a kosmických technologiích (současně s důrazem na datové infrastruktury a „AI for Science“).
S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 a zelené transformace je kladen důraz na zelené technologie. Pro jejich rychlý rozvoj vláda založila Zelený inovační fond (Green Innovation Fund) založený v roce 2021 jako víceletý mechanismus podpory R&D a rolloutu technologií. Fond je postupně navyšován a k listopadu 2024 dosáhl 2,75 bil. JPY.
Japonsko současně rozvíjí dlouhodobé posilování univerzitních kapacit prostřednictvím Japan University Fund s objemem 10 bil. JPY. Z výnosů fondu začaly být v roce 2024 poskytovány první granty v rámci schématu „Universities for International Research Excellence“. První certifikovanou institucí se stala Tohoku University (2024) a program se postupně rozšiřuje nat více špičkových univerzit označených jako výzkumné instituce mezinárodního významu s cílem podpory jejich výzkumných kapacit.
Japan University Fund doplňuje další již existující iniciativu na posílení japonského výzkumného prostředí: síť 18 World Premier International Research Centres (WPI Centres) umístěných na univerzitách a ve výzkumných centrech, které mají zajišťovat excelentní výzkum a lákat nejlepší vědce do Japonska. Jejich pracovním jazykem je angličtina a kolem 40 % výzkumníků je ze zahraničí.
Čtyři hlavní japonské agentury financující výzkum jsou:
- Japonská agentura pro vědu a techniku (Japan Science and Technology Agency - JST), která především provádí a financuje národní cíle vědecké a inovační politiky;
- Japonská společnost pro podporu vědy (Japan Society for the Promotion of Science - JSPS), která se zaměřuje na udělování grantů a podporuje prostřednictvím stipendijních programů mezinárodní výměnu výzkumníků;
- Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj (Japan Agency for Medical Research and Development - AMED), která financuje R&D v medicíně od základního výzkumu po klinické studie;
- Organizace pro vývoj energetických a průmyslových technologií (New Energy and Industrial Technology Development Organisation - NEDO), která se zaměřuje na komercionalizaci průmyslových technologií.
Tyto agentury se také podílejí na spolufinancování výzkumného grantového projektu japonské vlády Moonshot spuštěného v roce 2021 a zaměřeného na ambiciózní pokrok u přelomových technologií. Projekt Moonshot si stanovuje 7 hlavních cílů, mj. zaměřených na umělou inteligenci, robotiku, kvantové počítače, zdravotní prevenci nebo udržitelné využívání zdrojů. Projekt je otevřen i mezinárodní spolupráci. Ta může mít dvojí formu: 1) s vlastním finančním zapojením na základě memoranda o spolupráci, které by se pro účely konkrétního zapojení uzavřelo, nebo 2) s čerpání finančních zdrojů z japonské strany na základě dohody o výzkumu, ve které by byly stanoveny konkrétní podmínky zapojení.
Program ASPIRE (Adopting Sustainable Partnerships for Innovative Research Ecosystem) je japonská iniciativa (JST/AMED) určená k financování velkých mezinárodních společných výzkumných projektů a dlouhodobých partnerství v klíčových oborech, s cílem posílit špičkový výzkum, mobilitu talentů a napojení Japonska na světové výzkumné ekosystémy, který funguje od roku 2023. Využít jej lze tak, že se japonský koordinátor přihlásí do otevřené výzvy (JST nebo AMED dle oblasti), a zahraniční tým (např. z ČR) se zapojí jako partnerská organizace v mezinárodní spolupráci podle podmínek konkrétní výzvy země.
Významnou novinkou je, že od ledna 2026 mohou japonské subjekty v rámci přechodných ujednání vstupovat do výzev Horizon Europe Pillar II jako subjekty z přidružené země, tedy včetně možnosti být plnohodnotným příjemcem financí a koordinátorem. Pro české firmy to znamená snazší zakládání konsorcií, kde japonský partner už není „třetí země“ odkázaná na paralelní financování, ale může být standardně financován z Horizon Europe.
Japonský systém VVI je tažený firmami: v roce 2023 realizovaly podniky asi 73 % výdajů na VaV, přičemž největší firemní výdaje míří do dopravních prostředků, farmacie a elektroniky. Spolupráce s japonskými firmami je proto často nejrychlejší cestou k průmyslové validaci, pilotům a vstupu na trh. Od roku 2026 jsou možnosti praktičtější díky přidružení Japonska k výše uvedenému pilíři Horizon Europe, což japonským firmám usnadňuje plnohodnotnou účast v evropských konsorciích. Českým firmám se může vyplatit cílit na japonské programy orientované na zavádění technologií do praxe: zejména NEDO/METI Green Innovation Fund (podpora od VaV přes demonstrace až po implementaci v dlouhodobém horizontu), dále „high-impact“ programy typu Moonshot R&D a mezinárodní rámce jako ASPIRE pro větší společné projekty.
I přes potenciál k dalšímu rozvoji se vědecko-technologickou spolupráci, do které jsou zapojeny přední české a japonské instituty, univerzity a firmy, daří úspěšně rozvíjet. Svědčí o tom probíhající společné projekty a výzvy i rostoucí studentská a vědecká mobilita. Např. se jedná na české straně o ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky či laserové centrum HiLASE spadající pod Fyzikální ústav AV ČR. Centrum výzkumu Řež má bohatou spolupráci s japonskými partnery v oblasti jaderné energie. Výzkumníci z VŠB-TUO zase dlouhodobě spolupracují s Yokohama National University. S Tokijskou univerzitou a univerzitami v Kanazawě a Nagoji spolupracuje Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Ústav přístrojové techniky AV ČR s Univerzitou Tojama. Brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) má dlouhodobou spolupráci s japonskou nadnárodní technologickou společností Rigaku. Univerzita Karlova a Univerzita Pardubice spolupracují s Národním ústavem materiálových věd (National Institute for Materials Science - NIMS).
Pokud jde o existující rámce spolupráce, ty mají několik rovin: bilaterální, mnohostranné a evropské programy.
Akademie věd ČR má s Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) podepsané memorandum o spolupráci ve vědě ve formě společných mobilitních projektů. Jejím výsledkem jsou především každoročně vyhlašované dvouleté společné programy Mobility Plus. Další formou je JSPS Postdoctoral Fellowship for Research in Japan, kdy AV ČR jako nominační instituce navrhne dva nejlepší kandidáty pro tento stipendijní program na výzkumný pobyt v délce 12-24 měsíců.
K podpoře spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi zeměmi V4, včetně České republiky, a Japonskem existuje Memorandum o vědeckotechnické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT), Mezinárodním visegrádským fondem (IVF), Japonskou agenturou pro vědu a technologie (JST) a partnery ze Slovenska, Maďarska a Polska.
Na základě spolupráce v rámci Evropské zájmové skupiny pro spolupráci s Japonskem ( EIG CONCERT Japan ) jsou každoročně vyhlašovány na konkrétní témata. Cílem je posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi a Japonskem ve vědeckotechnickém a inovačním výzkumu, řešení aktuálních společenských výzev a potřeb a podpora mezinárodní mnohostranné spolupráce ve výzkumu prostřednictvím plánování, vyhlašování a provádění společných výzev. Například výzva, otevřená od 28. 4. do 22. 7. 2026 se zaměřuje na AI-Powered Robotics for Real-World Applications.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Další články pro zemi Japonsko
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2020, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč
- HDP 2020, vývoj hdp v ČR, Vývoj HDP meziročně v %
- Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny 1 MWh - 1 rok - měna EUR
- Stříbro - ceny a grafy stříbra, vývoj ceny stříbra 1oz - 1 rok - měna USD
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
- Ropa Brent - ceny a grafy ropy Brent, vývoj ceny ropy Brent 1 barel - 1 rok - měna USD
- Platina - ceny a grafy platiny, vývoj ceny platiny 1oz - 1 rok - měna USD
- Hliník - ceny a grafy hliníku, vývoj ceny hliníku 1 tuna - 1 rok - měna USD
- Zemní plyn - ceny a grafy zemního plynu, vývoj ceny zemního plynu 1 MMBtu - 1 rok - měna USD
- Benzín - aktuální ceny benzínu, vývoj cen
- Měď - ceny a grafy mědi, vývoj ceny mědi 1 libra - 1 rok - měna USD
- Energie - vývoj cen energií na komoditních trzích
Prezentace
04.09.2026 Nejlepší fotomobil roku je o 10 tisíc výhodnější.
04.09.2026 eToro bonus 2026: jak získat akcie zdarma za…
03.09.2026 iPhone 17 Pro jen za 649 Kč. Pronájem trhá…
Okénko investora

Štěpán Křeček, BHS

Miroslav Novák, Citfin
Zlato je zpět v kurzu. Na nové maximum ale můžeme čekat roky

Petr Lajsek, Purple Trading

Tomáš Bára, Crypto4me
Bitcoin v bance místo kryptoburzy? Velké finanční domy rozjíždějí novou službu pro investory

Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři

Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Oživení zlatého býka: zlato na začátku srpna vystoupalo na více než sedmitýdenní maximum

Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Letní výprodej zlata pokračuje: Příležitost k nákupu za dobrou cenu?
Okénko nemovitosti

Michal Lexa, CRESCON
?
Okénko pro podnikatele

Rudolf Kypta, Coface

Jakub Nečas, ZOXO Financial

Týna Kaucká, Software602
Všimli jste si? Formuláře na úřadech najednou vypadají skoro stejně. Tohle je důvod


