Bitcoin v bance místo kryptoburzy? Velké finanční domy rozjíždějí novou službu pro investory

Velké banky už neřeší pouze to, zda klientům umožnit přístup ke kryptoměnám. Stále důležitější se stává také otázka, kdo bude bitcoin, další kryptoaktiva a tokenizované investice skutečně držet a chránit. BNY už digitální custody nabízí, Standard Chartered tuto službu rozšiřuje v Evropě a Citi buduje vlastní kapacity pro úschovu digitálních aktiv. Pro tradiční finanční instituce se tak custody může stát jednou z klíčových součástí nové digitální finanční infrastruktury.

Ještě před několika lety byla úschova kryptoměn především doménou specializovaných kryptoměnových společností. Banky se digitálním aktivům věnovaly spíše prostřednictvím výzkumu, investičních produktů nebo technologických experimentů. To se postupně mění.

BNY, jedna z největších globálních custody bank, už nabízí úschovu digitálních aktiv. Standard Chartered provozuje digitální custody služby v několika regionech a 29. června 2026 získala autorizaci podle evropského nařízení MiCA. Lucembursko má sloužit jako základna pro postupné rozšiřování těchto služeb do dalších zemí Evropské unie. Citi mezitím investuje do vlastní infrastruktury pro úschovu digitálních aktiv a její propojení s tradičními finančními službami.

Nejde přitom pouze o bitcoin. Stejná infrastruktura může postupně sloužit také pro stablecoiny, tokenizované fondy, dluhopisy nebo další aktiva evidovaná prostřednictvím blockchainu. BNY například v červnu rozšířila svou custody platformu také o podporu stablecoinu USDC. Podle banky jde o součást širšího propojení tradičních a digitálních aktiv.

Co vlastně znamená custody

U běžného bankovního účtu klient většinou nemusí řešit, jakým technickým způsobem banka eviduje jeho peníze. U kryptoměn je situace odlišná.

Kontrola nad kryptoaktivem je spojena s kryptografickými klíči, které umožňují s aktivem nakládat. Pokud investor drží bitcoin ve vlastní peněžence, odpovídá za ochranu těchto klíčů sám. Při využití custody služby tuto technickou odpovědnost přebírá poskytovatel.

Digitální custody proto není pouze jakési „uložení bitcoinu do banky“. Poskytovatel musí zabezpečit kryptografické klíče, evidovat klientská aktiva, řídit přístupy k nim, zpracovávat převody a chránit systém před kybernetickými i provozními riziky.

Banky mají s úschovou aktiv dlouhou zkušenost

Samotná custody není pro bankovní sektor ničím novým. Velké finanční instituce už desítky let drží a administrují akcie, dluhopisy, fondy a další aktiva svých klientů. Rozdíl spočívá především v technologii, prostřednictvím které jsou digitální aktiva evidována a převáděna.

BNY podle svých aktuálních údajů zajišťuje custody nebo administraci aktiv v hodnotě více než 60 bilionů dolarů a digitální aktiva začleňuje do širšího prostředí, v němž spravuje také tradiční investice. K 30. červnu 2026 banka uváděla 62,6 bilionu dolarů aktiv v custody nebo administraci. Právě to může být pro institucionální investory důležité.

Penzijní fond, investiční společnost nebo velká firma nemusí chtít spravovat privátní klíče prostřednictvím vlastního interního týmu. Potřebuje poskytovatele, který nabízí jasně nastavené procesy, reporting, odpovědnost, kontrolní mechanismy a napojení na další finanční infrastrukturu. Custody se tím stává jedním z mostů mezi tradičními financemi a digitálními aktivy.

MiCA pomáhá otevřít evropský trh

V Evropě hraje významnou roli také regulace MiCA. Úschova a správa kryptoaktiv jménem klienta patří mezi služby, které evropské nařízení MiCA přímo reguluje. Poskytovatelé musí mimo jiné vést evidenci klientských pozic, zavést pravidla bezpečné úschovy a oddělovat kryptoaktiva klientů od vlastního majetku.

Pro tradiční banky je regulatorní jasnost důležitá. Potřebují vědět, za jakých podmínek mohou služby poskytovat, jaké povinnosti mají vůči zákazníkům a jak má být nastavena technologická i organizační infrastruktura.

Příkladem je Standard Chartered, která v červnu 2026 získala evropskou autorizaci podle MiCA a Lucembursko chce využívat jako centrum svých evropských operací v oblasti digitální custody.

Také Deutsche Bank buduje vlastní řešení pro institucionální úschovu digitálních aktiv. Ve své regulatorní dokumentaci banka uvádí, že spuštění služby plánuje ve druhé polovině roku 2026, přičemž zahájení provozu je podmíněno příslušným regulatorním schválením.

Bankovní logo z kryptoměny neudělá bankovní vklad

Vstup velkých bank může u klientů zvýšit pocit bezpečí. Je ale důležité oddělit dvě různé věci. První je bezpečnost a způsob úschovy aktiva. Druhou je investiční riziko samotného aktiva.

Banka může vytvořit robustní infrastrukturu pro ochranu klíčů, evidenci klientského majetku nebo řízení kybernetických rizik. Nemůže ale zabránit tomu, aby cena bitcoinu nebo jiného kryptoaktiva výrazně klesla.

Kryptoaktivum držené prostřednictvím banky se navíc automaticky nestává klasickým bankovním vkladem. MiCA stanovuje pravidla například pro bezpečné držení, oddělení klientských aktiv nebo odpovědnost poskytovatele custody, nikoliv však garanci tržní hodnoty samotného kryptoaktiva. Regulovaná custody tak může snižovat některá provozní nebo rizika protistrany, neodstraňuje však volatilitu samotné kryptoměny ani další rizika spojená s investicí.

Klient se vzdává části kontroly

Custody má také druhou stranu. Jednou ze základních vlastností kryptoměn je možnost držet aktiva bez finančního prostředníka. Investor si může bitcoin převést do vlastní peněženky a mít přímou kontrolu nad privátními klíči.

Pokud využije banku nebo jiného custodiana, tuto technickou kontrolu přenechává třetí straně. Za to získává pohodlí a profesionální infrastrukturu, ale zároveň musí respektovat pravidla poskytovatele. Ten může například stanovovat proces schvalování převodů, podporované blockchainové sítě nebo podmínky výběru aktiv. Nejde proto o to, že jeden model je vždy lepší než druhý. Záleží na potřebách konkrétního klienta.

Banka, kryptoměnová platforma, nebo vlastní peněženka?

Postupně tak vznikají tři základní způsoby, jak mohou investoři ke kryptoměnám přistupovat.

První možností je self-custody, kdy investor spravuje privátní klíče sám. Získává maximální kontrolu, ale zároveň nese plnou odpovědnost za zabezpečení.

Druhou možností jsou specializované kryptoměnové společnosti, které mohou kombinovat úschovu s obchodováním, převody, stakingem nebo dalšími službami digitálních aktiv.

Třetí cestou se stále více stávají tradiční finanční instituce, které mohou kryptoměny začlenit do infrastruktury používané pro ostatní investiční aktiva. BNY například svou custody platformu propojuje s účetnictvím fondů, platbami, reportingem a dalšími službami pro institucionální klienty. Každý model má jiné výhody, náklady i rizika. Pro klienta proto nebude rozhodující pouze otázka, kde bitcoin nakoupí, ale také kdo jej následně drží a za jakých podmínek.

Banky a kryptoměnové firmy nemusí stát proti sobě

Vstup bank do custody nemusí znamenat, že tradiční finanční instituce specializované kryptoměnové společnosti vytlačí. Pravděpodobnější může být postupné propojování obou světů.

Banky mají zkušenosti s regulací, řízením rizik, kapitálovými trhy a správou institucionálních aktiv. Kryptoměnové společnosti naopak vybudovaly technologickou infrastrukturu, zkušenosti s blockchainem a služby navržené přímo pro digitální aktiva.

Už dnes proto vznikají partnerství, ve kterých jednotlivé společnosti zajišťují různé části infrastruktury.

Standard Chartered se například v březnu 2026 stala digitálním custodianem a vypořádacím agentem pro platformu Fusion Digital Assets společnosti TP ICAP. Platforma tak kombinuje obchodní infrastrukturu TP ICAP s custody službami globální banky. Podobný model může být do budoucna běžnější než jednoduchý souboj „banky proti kryptoburzám“.

Co z toho plyne pro běžného investora

Pro běžného investora je nejdůležitější, že nákup kryptoměn už nemusí být v budoucnu spojený pouze se specializovanou burzou nebo vlastní kryptoměnovou peněženkou. Pokud budou custody služby dál rozšiřovat také tradiční banky, může se bitcoin a další digitální aktiva postupně stát běžnější součástí investičních služeb, které už dnes klienti znají například u akcií nebo fondů.

To ale neznamená, že se z kryptoměn automaticky stane bezpečná investice. Banka může výrazně snížit některá rizika spojená s úschovou – například ztrátu privátních klíčů nebo nedostatečné technické zabezpečení. Nemůže však klienta ochránit před propadem ceny bitcoinu nebo jiného digitálního aktiva.

Pro investora proto bude stále důležitější sledovat nejen to, co kupuje, ale také kde a jak je jeho investice uložena. Rozdíl mezi vlastní peněženkou, kryptoměnovou platformou a regulovanou bankovní custody službou může být stejně podstatný jako samotný výběr konkrétní kryptoměny.

Rozšiřování custody služeb velkých bank je tak především známkou toho, že digitální aktiva se postupně přesouvají blíž k tradičnímu finančnímu světu. Pro investory to může znamenat větší výběr, jednodušší přístup a profesionálnější infrastrukturu. Základní pravidlo se ale nemění: vyšší komfort při držení kryptoměn neznamená nižší investiční riziko.

Upozornění: Tento článek má výhradně informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení, investiční poradenství ani právní či daňové poradenství. Kryptoaktiva mohou být vysoce volatilní a jejich hodnota může výrazně růst i klesat. Regulovaná úschova nepředstavuje garanci hodnoty ani výnosu kryptoaktiva.

Tomáš Bára

Tomáš Bára se investicím na kapitálových trzích profesně věnuje od roku 2015. Na zkušenosti z oblasti finančních trhů později navázal zájmem o kryptoměny, kterým se osobně začal věnovat o tři roky později. Původně osobní zájem o kryptoaktiva se u něj postupně proměnil v profesní specializaci. Díky propojení znalosti tradičního kapitálového trhu a prostředí digitálních aktiv se zaměřuje na srozumitelnou komunikaci kryptoměn, jejich praktického využití a role v moderním finančním světě.

Crypto4me vzniklo s cílem nabídnout jednoduchý, rychlý a bezpečný způsob nákupu zavedených kryptoměn, jako jsou bitcoin nebo ether. Současně se zaměřuje na edukaci a zpřístupňování světa digitálních aktiv začínajícím i zkušenějším uživatelům, kteří chtějí kryptoměnám lépe porozumět.

Službu provozuje společnost Madison Six j. s. a., která je držitelem povolení Národní banky Slovenska č. 100-001-025-213 k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA. Společnost klade důraz na bezpečnost obchodování a úschovy kryptoaktiv a na základě uděleného povolení může své služby poskytovat přeshraničně v celé EU a EHP.

Více na www.crypto4me.eu