Německo přestává platit včas. Pro české firmy to může být větší hrozba než drahé energie, říká šéf Coface

Jak jsou na tom české firmy z hlediska platební morálky?

Za posledních patnáct let ušly velký kus cesty. Zatímco dříve investoři a zahraniční partneři českým společnostem moc nevěřily, teď se u nás celkem daří platit většinou včas. V roce 2024 firmy uhradily přes 61 procent faktur v termínu. České podnikatelské prostředí se totiž výrazně posunulo jak v kultuře, tak profesionalitě řízení, což se pozitivně projevuje ve spolehlivosti. Přestože loni jsme pozorovali více platebních incidentů i mírný nárůst insolvencí, pořád patříme k těm disciplinovanějším evropským plátcům.

Kdo k nim ještě patří?

Například skandinávské státy, Lucembursko, ale i Polsko. Tradičně horší platební morálku pak mají země jižní a jihovýchodní Evropy od Portugalska po Rumunsko.

Největší zhoršení ale teď vidíme u dříve spolehlivého Německa, kde je platební morálka nejhorší za posledních šest let. Čtyři z pěti německých firem řeší opožděné platby a údaje o platební neschopnosti jsou dokonce na desetiletém maximu. Po dva roky dosahovalo tempo růstu insolvencí přes 22 procent a vrcholu se nedočkáme ani letos.

Zvláště pro české firmy je to velké varování. Německo je dlouhodobě našim nejvýznamnějším obchodním partnerem a směřuje do něj 30 procent českého exportu.

Je to jen drahými energiemi, o nichž neustále píší tamní média?

Německo čelí ztrátě konkurenceschopnosti jak v důsledku drahých energií, tak i pomalého tempa inovací. Nepomáhají ani strukturální problémy čínské ekonomiky, která pro něj spolu s USA představuje nejvýznamnější trh. Vzestup protekcionistických opatření, zejména ze strany Spojených států, rovněž dopadá nepříznivě. Německo je podobně jako Česko exportně orientovanou ekonomikou a současné změny v mezinárodních vztazích proto představují velkou výzvu, kterou ne všechny německé podniky dokážou ustát. Dynamika německých insolvencí je bezprecedentní a dostávají se do nich i podniky s historií počítanou v desítkách let.

České firmy zatím odolávají, ale kvůli zhoršené platební morálce v Německu a dynamickému růstu insolvencí jsou dnes ohroženy zejména druhotnou platební neschopností. Slabý růst v Evropě na ně vytváří soustavný tlak a situace se spíše zhoršuje. Tento negativní trend navíc bude nejspíše pokračovat. Je potřeba si zvyknout, že míra nejistoty zůstane vyšší než v minulé dekádě.

Na vývoji škodního poměru zem í střední a východní Evropy pojištěných u Coface je vidět, že se od roku 2023 postupně zvyšuje objem škod z nezaplacení, což by mělo obezřetnost všech finančních manažerů zvyšovat.

Týká se to hlavně velkých zakázek nebo naopak malých odběratelů?

Platební morálka není otázkou výlučně velkých nebo malých odběratelů. Jde o kombinaci faktorů včetně velikosti dodavatele, typu zakázky i ekonomického prostředí.

Obecně však platí, že velké firmy vykazují poměrně solidní platební morálku, přičemž u některých z nich jsou splatnosti dokonce kratší, než bývá běžné. Naopak u malých odběratelů se bavíme o menších finančních objemech, ale je zde větší četnost platebních rizik.

V jakých segmentech je situace nejhorší?

Ve střední a východní Evropy hlásí největší problémy zpracovatelský průmysl, stavebnictví a doprava, které byly loni také nejvíce zasaženy insolvencemi. Jsou vzájemně propojené a společně čelily kombinaci slabé poptávky, vysokých nákladů, problémů v dodavatelských řetězcích i geopolitických rizik.

Dopravu poznamenalo snížení poptávky v průmyslu, ceny pohonných hmot a růst nákladů na platy, mýta nebo obměnu vozových parků s ohledem na ekologii. Stavebnictví ovlivnily mimo jiné nízké investice a vysoké úrokové sazby, což vedlo ke zpomalení nových projektů. Český průmysl má strukturálně vyšší podíl energeticky náročných odvětví a v důsledku války na Ukrajině a konfliktu v Íránu se již čtvrtým rokem potýká s výrazně zvýšenými náklady. Část odvětví navíc brzdí i nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

V Česku je z pohledu insolvencí dlouhodobě nejproblematičtější je sektor stavebnictví, následovaný investičními společnostmi a maloobchodním prodejem. Tyto tři segmenty se dohromady podílely bezmála na polovině všech insolvencí českých firem v loňském roce. Coface predikuje, že v roce 2026 se rizika platební neschopnosti dále prohloubí. Jen za první pololetí 2026 jsme zaznamenali nárůst korporátních insolvencí o 22%, což se v české ekonomice ještě nestalo. Nejedná se přitom o nějaký jednorázový výkyv, ale silně se zhoršující trend. Očekávané oživení německé ekonomiky nepřichází, navíc nový energetický šok zatíží jak domácnosti, tak podniky. Prudký růst cen ropy a plynu se již nyní promítá do vyšších vstupních nákladů, snižuje marže a nutí firmy rozhodovat, zda rostoucí výdaje absorbovat, nebo je přenést na zákazníky, a to v prostředí již tak oslabené poptávky.

Mění se přístup českých firem v oblasti prevence?

Výrazně se posunul, ale stále není na úrovni západní Evropy, kde je pojištění pohledávek běžnou součástí řízení rizik. V Česku jej aktuálně využívá zhruba jen čtvrtina firem, pro které by bylo vhodné. Domácnost nebo auto každý pojišťuje preventivně, aniž by očekával, že by ho pojistná událost někdy mohla potkat. Na pohledávky ale z nějakého důvodu s takovou ostražitostí nepohlížíme. Často opomíjíme, že jde o významné částky, a přitom cena za jejich pojištění představuje pouze nižší desetiny procent z obratu firmy. Vyhoření rodinného domu může být pro rodinu bez pojištění finančně likvidační, ale totéž platí pro firmy a neuhrazené pohledávky.

Existuje i jiná možnost, jak se ochránit, než pojištění?

Prověření zákazníků přes kreditní informace. U nás umíme finanční stabilitu firem predikovat na základě vlastních dat až na 12 měsíců dopředu. Firmy často argumentují, že své obchodní partnery znají, jezdí s nimi na dovolené a podobně. I tak se může stát, že se odběratel dostane do potíží. A protože se váš obchodní „přítel“ stydí, tak vám to řekne jako poslednímu. Nemusí to být ani jeho vlastní vina. Stačí, když jeho firma je součástí problematického subdodavatelského řetězce a skončí v druhotné platební neschopnosti. Prověření přes kreditní informace je naštěstí snadné a rychlé.

Když v podnikání uvažujete dlouhodobě, považuji za nutnost mít kvalitní systém řízení kreditního rizika. Dělat informovaná rozhodnutí se rozhodně vyplatí.

Ještě je tu vymáhání, eventuálně prodej.

Pojištění chrání okamžitě, což je zejména v ekonomicky turbulentní době naprosto zásadní. Efektivní správa pohledávek pokrývá nejen případnou finanční ztrátu, ale zahrnuje také preventivní nástroje pro identifikaci a řízení rizik již v obchodní fázi. Díky tomu mohou firmy minimalizovat riziko, udržet stabilní cash flow a soustředit se na růst a rozvoj.

Vymáhání nepojištěných pohledávek může být nákladné a časově náročné, zejména pokud dlužník skrývá majetek nebo má více věřitelů. Prodej pohledávky sice firmám může přinést rychlou likviditu, obvykle však znamená nutnost akceptovat nižší výnos, často i hluboko pod nominální hodnotou. Klientům tedy doporučujeme tyto kroky pečlivě zvážit a přistoupit k nim až tehdy, když jiná řešení selžou. Díky globální síti expertů dokážeme klientům pomoct s lokálním vymáháním pohledávek, tedy v jazyce a prostředí dané země. To výrazně zvyšuje šanci na úspěch.

Doporučujete pojistit vše, nebo třeba transakce s rizikovějšími obory či oblastmi?

Ideální je, pokud si u nás klient pojistí celé své portfolio odběratelů, které zároveň i monitorujeme a můžeme ho tak varovat před zhoršující se platební morálkou.

Klientům, kteří nepojišťují vše nebo dokonce nic, doporučujeme rozhodně využívat k rychlému posouzení bonity odběratelů našich kreditních informací. Mohou využít reporty s jednoduchým semaforem pro velmi rychlé hodnocení nebo sofistikované analýzy konkrétních firem s detailními informacemi.

Jaká je dostupnost dat, pokud někdo obchoduje se zahraničím a chce vědět, kde je jaká situace?

Různorodá. V některých zemích je pro firmy povinné finanční informace zveřejňovat, jinde je disciplinovanost horší. Snažíme se proto poskytovat vždy ta nejlepší možná dostupná data v každé lokalitě. My sami jsme na datech závislí, protože na jejich základě děláme informovaná rozhodnutí, zda odběratele pojistit či nepojistit.