Japonsko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Konec koronavirové krize byl doprovázen návratem zákazníků do restaurací, a s tím spojenou vyšší konzumací alkoholu. Ta v absolutních číslech sice od roku 1992 kontinuálně klesá, stoupá však zájem o exkluzivní alkoholické nápoje. Maloobchodní prodeje jsou i nadále stabilní, tržby japonských supermarketů dokonce v roce 2023 vzrostly o 3,7%, což představuje největší nárůst od roku 1991. V návaznosti na pandemii výrazně posílil trh se zdravou výživou a doplňky stravy. Japonská vláda rovněž propaguje větší konzumaci mléčných výrobků s cílem zvýšit příjem vápníku v potravinové skladbě obyvatelstva. V souvislosti s implementací zelené strategie japonského ministerstva zemědělství a s revizí základního zákona o potravinách s cílem posílit potravinovou bezpečnost je kladen důraz na oblast technologií, inovací a smart agriculture.

Z hlediska potravinové soběstačnosti Japonsko čelí dlouhodobému poklesu. Celková soběstačnost se snížila ze 73 % v roce 1965 na 38 % v roce 2024, přičemž u živočišných produktů je výrazně nižší (přibližně 17 % na kalorickém základě). Mezi příčiny se řadí rovněž proměna stravovacích návyků směrem k západnímu stylu, který zahrnuje vyšší spotřebu masa, tuků a mléčných výrobků. Tento model je zároveň silně závislý na dovážených krmivech – Japonsko dlouhodobě dováží přibližně 70–80 % krmných směsí, zejména kukuřici a sóju, což dále zvyšuje jeho závislost na zahraničních trzích a citlivost na výkyvy cen a kurzové změny.

Spotřebitelské chování se v Japonsku v průběhu posledních desetiletí výrazně proměnilo. Tradiční strava založená na rýži ustupuje, naopak roste spotřeba masa, zejména vepřového a kuřecího, a zvyšuje se význam stravování mimo domov, tedy gastronomie a hotových jídel. Tyto trendy zároveň ovlivňují strukturu poptávky a citlivost jednotlivých komodit na ekonomickou situaci domácností. Zatímco hovězí maso představuje menší objemovou složku spotřeby, má vysokou hodnotu a je výrazně citlivé na vývoj kupní síly (např. hovězí aso), poptávka po dostupnějších typech masa, zejména kuřecím a vepřovém, zůstává relativně stabilní.

Dlouhodobě slabý kurz jenu a s ním související tlak na rozpočty domácností se promítají i do dalších oblastí spotřeby. Mění se nákupní preference – například v segmentu cukrářských výrobků roste poptávka po zákuscích prodávaných v supermarketech, zatímco nákupy ve specializovaných pekárnách či kavárnách spíše stagnují nebo mírně klesají. Maloobchodní prodeje jako celek však zůstávají stabilní, přičemž tržby japonských supermarketů v roce 2023 vzrostly o 3,7 %, což představuje nejvyšší nárůst od roku 1991.

Konec koronavirové krize byl doprovázen návratem zákazníků do restaurací a krátkodobým oživením konzumace alkoholu. V dlouhodobém srovnání však spotřeba alkoholu v Japonsku setrvale klesá – od svého vrcholu v roce 1992 má sestupný trend, který je patrný zejména u tradičních kategorií, jako jsou saké a pivo. Relativně stabilní zůstává spotřeba vína a roste zájem o výběrové a prémiové nápoje, zejména whisky.

V návaznosti na pandemii významně posílil trh se zdravou výživou a potravinovými doplňky. Tento segment za poslední tři roky vzrostl přibližně o 30 %, když hodnota prodeje suplementů dosáhla v roce 2023 více než 212 miliard JPY. Rostoucí oblibě se těší zejména funkční potraviny, sportovní a kosmetické doplňky stravy, stejně jako produkty s vysokým obsahem bílkovin. Japonská vláda současně podporuje vyváženější stravovací návyky, například prostřednictvím propagace vyšší konzumace mléčných výrobků.

Z hlediska výrobních faktorů se japonské zemědělství potýká s řadou strukturálních omezení. Specifický ráz území – vysoký podíl hornatých oblastí a pouze omezená plocha vhodná k zemědělskému obhospodařování – se promítá mimo jiné i do charakteru využívané zemědělské techniky. V Japonsku se proto uplatňují především specializovaná, často menší zařízení a tzv. niche stroje uzpůsobené náročnému terénu a menším hospodářstvím.

Japonské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství (MAFF) současně implementuje Strategii zelených potravin (Green Food System Strategy), jejímž cílem je zlepšení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů v celém dodavatelském řetězci do roku 2050. Důraz je kladen na snižování emisí, omezení používání chemických vstupů, rozvoj ekologického zemědělství a zvyšování produktivity. Strategie rovněž počítá s intenzivnějším využíváním inovací, moderních technologií a principů tzv. smart agriculture.

Revize základního zákona o potravinách, zemědělství a venkovských oblastech pak reflektuje potřebu posílení potravinové bezpečnosti v kontextu demografického poklesu i globální geopolitické nejistoty. Významnou roli v tomto procesu budou hrát právě technologické inovace a užší spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Japonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí