Japonsko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Japonsko v posledních letech zásadně proměnilo svou obrannou politiku i způsob, jakým přistupuje k obrannému průmyslu. Od roku 2022 navýšilo Japonsko výdaje na obranu o 61 % a pro rok 2026 dosahuje obranný rozpočet 1,9 procenta HDP (zhruba 10,5 bil. JPY). Rozpočet alokuje masivní financování pro oblasti, kde zahraniční výrobci mohou uspět v dodávkách subsystémů, materiálů, softwaru, výroby, MRO či dual-use řešení, ale i ve společném výzkumu, designu a výrobě s japonskými partnery. Legislativní změny signalizují také příležitosti ve společných projektech s japonskými partnery, které mohou cílit mj. i na třetí trhy.

Hlavní strategické dokumenty definují bezpečnostní prostředí jako nejvážnější od konce druhé světové války a stanovují cíl dosáhnout úrovně obranných výdajů kolem 2 % HDP do roku 2027. Ve fiskálním roce 2025 byla tato hranice po započítání dodatečného rozpočtu překročena. Ve fiskálním roce 2026 řádný rozpočet dosahuje 1,9 procenta HDP (zhruba 10,5 bil. JPY či 66,5 mld. USD) na obranu. Posun se promítá do důrazu na rychlou modernizaci schopností, propojování alianční a mnohostranné spolupráce, snahu o rapidní rozvoj kapacit průmyslu a na posilování odolnosti vůči „šedé zóně“ včetně kybernetických a informačních operací.

Změna obranného postoje je v roce 2026 patrná především v přechodu od čistě reaktivní obrany k budování stand-off a counterstrike schopností, a za druhé v posunu k integrované, více-doménové obraně (vzduch–moře–země propojené s vesmírnou a kybernetickou doménou).

Významnou změnou posledních let je i postupné uvolňování pravidel pro transfer obranného materiálu a paralelní tlak na možnost exportu vybraných systémů, aby domácí obranně-průmyslová základna získala širší odbyt a mohla investovat do výrobních kapacit. V roce 2026 došlo k historickému milníku, kdy vláda přistoupila k uvolnění režimu kontrol vývozu. Nově bude moci Japonsko vyvážet letální vybavení do 17 zemí, se kterými má uzavřené patřičné dohody. I přesto, že mezi nimi Česko zatím není, se pro české firmy otevírá řada příležitostí v oblasti nezbraňových systémů a technologií, ale i ve značné části dodavatelského řetězce zbraňových systémů.

Objem trhu obranných zakázek je dnes v Japonsku definován především víceletým investičním rámcem Defense Buildup Program (DBP). DBP má pro rok 2026 připraven kontrakční objem 8,261 bil. JPY (projekty, které je nutné zahájit v roce 2026) a výdajový rozpočet DBP 8,809 bil. JPY.

Největší část financí z celého kontraktačního objemu pak směřuje do stand-off schopností, na které je vyčleněno asi 973 mld. JPY pro rok 2026. Jedná se o součást dlouhodobějšího trendu strategického přezbrojení, skrze které Japonsko buduje architekturu odstrašení zahrnující mj.různé typy střel a nosičů. V dodavatelských řetězcích to znamená dlouhodobou poptávku po elektronice a navádění, inerciálních senzorech, komunikačních linkách, testovacích a integračních platformách, materiálech pro tepelnou/rázovou odolnost i pozemním vybavení.

Druhým největším schopnostním segmentem je integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana (509 mld. JPY) a nejrychlejší růst vykazuje segment bezosádkových schopností (277 mld. JPY). Právě dronové technologie jsou klíčovou složkou nových plánů na ochranu a monitoring Japonských ostrovů. Současně ministerstvo obrany průběžně sleduje alokace podle 15 prioritních oblastí a přesměrovává akcent na schopnosti, které mají největší odstrašující a operační hodnotu v jihozápadním směru (např. ochrana ostrovů, námořní komunikace, protivzdušná a protiraketová obrana, senzorová síť).

V tomto prostředí se příležitosti pro české firmy neomezují jen na hotové zbraňové platformy, ale lze je nalézt zejména v hlubších vrstvách dodavatelských řetězců a ve dual-use segmentech, kde Japonsko zároveň potřebuje rychle škálovat kapacity a zajistit vysoké standardy bezpečnosti dodávek. Snaha o horizontalizaci obranného průmyslu a větší akcent na dual-use tak otevírá další vrstvu pro spolupráci.

Samotný obranný rozpočet pro rok 2026 ukazuje, že velká část prostředků směřuje do oblastí, které jsou silně komponentní: munice a zásobování, udržování a provozní dostupnosti, odolnosti infrastruktury, C2/ISR a komunikačních sítí, a dále do rychle se rozvíjejících domén, jako jsou unmanned systémy, senzorová fúze a detekce, satelitní komunikace a kyberbezpečnost.

Zároveň nová vládní politika posílení obranné výrobní základny vytváří stabilnější rámec pro průmyslové investice (včetně proplácení nákladů na zvyšování výrobní odolnosti, kyberbezpečnosti a modernizace procesů), což je možný prostor pro specializované subdodavatele s kvalifikací v materiálech, přesném strojírenství, elektronice, optice, testování a softwaru.

Japonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí