Praktická příručka pro exportéry při obchodování s Myanmarským svazem

1. Co je možné z ČR/EU do Myanmaru vyvážet?

Obecně lze exportovat civilní zboží a technologie, které:

• nejsou určeny pro armádu nebo represivní složky,
• nepatří mezi zboží dvojího užití (pro vojenské využití),
• nejsou dodávány subjektům zařazeným na sankční seznam EU.

Typicky povolené segmenty jsou:

• strojírenské výrobky pro civilní využití,
• zemědělská technika,
• potraviny a nápoje,
• zdravotnické vybavení (mimo specificky kontrolované položky),
• spotřební zboží,
• civilní IT vybavení (bez bezpečnostních/restriktivních funkcí).

2. Co je zakázáno nebo omezeno?

a) Embargo a tvrdé zákazy pro export:

• zbraní a vojenského materiálu (plné embargo),
• vybavení pro vnitřní represe (např. sledovací technologie),
• zboží dvojího užití pro armádu a pohraniční policii,
• vybavení napomáhající vojenskému výcviku a spolupráci s Tatmadaw (armádou).

b) Finanční omezení:

• zákaz poskytování finančních prostředků subjektům uvedeným na sankčním seznamu,
• zmrazení majetku vybraných osob a obchodních společností.

c) Nepřímá omezení (compliance riziko) jsou:

• zákaz obcházení sankcí (např. přes zprostředkovatele či státy v regionu),
• zvýšená kontrola u exportu telekomunikačních a IT technologií.

Vedle platných sankcí EU je nutné počítat také s interními restrikcemi Myanmaru:

a) Dovozní licence:

• většina zboží vyžaduje individuální dovozní licenci,
• schvalovací proces závisí na typu zboží, měně a původu finančních prostředků.

b) Platební omezení:

• dovoz je často možný pouze z prostředků, které byly získány z předchozí (schválené) exportní činnosti,
• v zemi rovněž panuje silná kontrola devizových prostředků a bankovních toků.

c) Kurzové a regulatorní zásahy:

• existují povinné konverze zahraničních měn a
• administrativně stanovené ceny pro některé komodity.

d) FATF a reputační riziko

Myanmar se zároveň nachází na „černé listině“ FATF (boj proti praní špinavých peněz), což budí vyšší opatrnost u komerčních bank a způsobuje komplikace při zajišťování exportního financování.

Doporučený postup pro české exportéry

Krok 1: Důkladný screening partnera, kdy je nezbytné

• prověřit, zda se obchodní partner nenachází na sankčním seznamu EU,
• provést základní AML/KYC prověrku.

Krok 2: Seznámit se s klasifikací zboží

• Ověřit si, zda nejde o:
  • zboží dvojího užití,
  • položky s potenciálem represivního využití.

Krok 3: Prověřit nutnost exportních licencí (EU):

• u citlivých položek konzultovat s MPO ČR / licenční správou,
• případně žádat o vývozní povolení.

Krok 4: Důkladně si prověřit aktuální dovozní podmínky Myanmaru

• Zajistit, že místní partner má k dispozici:
  • příslušnou importní licenci a
  • přístup k devizám.

Krok 5: Dohodnout se na platebním mechanismu

• Vždy preferovat:
  • akreditivy (L/C),
  • využití bank mimo sankční riziko (místní obchodníci většinou disponují zahraničním účtem vedeným v sousedním Thajsku nebo například v Singapuru).

Z výše uvedených důvodu proto raději počítat s možným zpožděním.

Krok 6: U smluvní ochrany se soustředit zejména na:

• doložky o sankčním režimu,
• exit klauzule při změně regulace.

Sankční režim EU vůči Myanmaru nezakazuje veškerý obchod, ale výrazně jej reguluje. Civilní export je možný, pokud nesouvisí s podporou místní armády či represemi nebo sankcionovanými subjekty.

• Největšími bariérami dnes nejsou jen samotné sankce, ale:
  • platební restrikce,
  • licenční režim Myanmaru,
  • reputační a bankovní rizika.

Export tedy obecně možný je, ale pouze při důsledné právní a finanční kontrole každé transakce.

V případě zájmu o detailnější informace a/nebo přímé zapojení do nástrojů ekonomické diplomacie či rozvojové spolupráce s Myanmarským svazem se neváhejte obrátit na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu prostřednictvím e-mailové adresy: ales.marta@mzv.gov.cz.