Dopad na českou ekonomiku

Česká ekonomika vstupovala do roku 2026 v relativně dobré kondici: počítali jsme s růstem mezi 2,5-3 %. Inflace se snižovala rychleji a trh dokonce začal sázet na pokles úrokových sazeb. To se změnilo.

Papírově patříme mezi ekonomiky s nadprůměrným negativním dopadem. Jsme čistý energetický importér s vyšší energetickou náročností na jednotku HDP, než je evropský průměr. Jsme otevřená ekonomika závislá na hladkém mezinárodním obchodu. A naše průmyslová struktura, s nadprůměrným podílem energeticky náročných odvětví jako výroba kovů, skla a chemikálií, z nichž některé se dodnes plně nezotavily z energetické krize 2022, nás činí obzvlášť zranitelnými.

V závislosti na scénáři nás čeká spíše nižší růst a vyšší inflace. Pokud vezmeme v potaz, kde je cena ropy, tak můžeme očekávat inflaci vyšší o 0,6-1 procentní bod. Trh očekává ale spíše scénář s krátkým průběhem. Navíc kaskádové dopady mohou inflaci vyhnat výrazně výše. Vzhledem ke struktuře ekonomiky by byl tlak na oslabení koruny, což by inflaci ještě dále zvyšovalo. ČNB mluvila o možnosti snižování sazeb. Teď bude připravovat spoustu simulací, které budou ukazovat, na míru potřeby sazby zvyšovat. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů výrazně rostou. Investoři chtějí vyšší kompenzaci za inflační riziko. Kdo čekal letošní zlevnění hypoték, musí si nechat zajít chuť.

O dopadech v jednotlivých segmentech: