Cla na automobilový průmysl - dopady amerických cel na českou ekonomiku

Americká administrativa 26. března 2025 oznámila uvalení dodatečného cla ve výši 25 % na dovozy všech automobilů, které byly vyrobeny mimo území Spojených států amerických, resp. Mexika a Kanady v rámci obchodní dohody mezi těmito zeměmi z roku 2020. Cla nabyla účinnosti 3. dubna 2025. Nejpozději od 3. května 2025 by se pak ve stejné výši měla tato cla vztahovat i na dovozy dílů a příslušenství pro automobilový průmysl.

Automobily z dovozu tvořily v roce 2024 podle S&P Global (2025) 46 % celkových prodejů aut v USA, přičemž na evropské země připadl podíl 5,5 %. Spojené státy jsou pro evropské automobilky významným trhem – v roce 2024 do USA směřovalo každé desáté auto exportované z EU. V případě Německa, hlavního obchodního partnera ČR, pak podíl aut vyvážených do USA činil 15,6 % (Graf 6.1). Silniční vozidla tvořila 7,3 % celkových unijních exportů do USA. Významnou část vývozu tvořily i komponenty pro automobily. V Německu dosahoval podíl vývozů dílů pro motorová vozidla do USA 10,0 % (Graf 6.2). Opačným směrem, z USA do EU, směřovalo 20,9 % nominální hodnoty exportu silničních vozidel, přičemž necelé dvě třetiny z nich do Německa. Silniční vozidla se přitom na celkových amerických vývozech do EU podílí z 3,3 %.

Ačkoliv pro české automobilky a dodavatele komponent nejsou USA významným exportním trhem, hlavní riziko pro českou ekonomiku spočívá ve zhoršení hospodářského vývoje v eurozóně, kam směřuje významná část českého exportu. Přímé dopady vyplývají z poklesu objemu zahraničního obchodu mezi USA a ČR vlivem vyšší celní sazby, naopak nepřímé dopady vznikají v důsledku negativního dopadu na ekonomiky eurozóny a USA.

Odhady dopadů cel na evropskou a americkou ekonomiku se různí. Oxford Economics (2025) odhaduje zpomalení růstu HDP eurozóny o 0,2 p. b., v případě Německa pak o 0,3 p. b. Kiel Institute (2025) uvádí negativní dopad na růst německého výkonu ve výši 0,2 p. b., v případě americké ekonomiky očekává zpomalení jejího růstu o 0,04 p. b. Dle výzkumného centra The Budget Lab (2025) by ekonomický růst Spojených států poklesl o 0,1 p. b.

S přihlédnutím k výše uvedenému odhadujeme jednorázové zpomalení růstu HDP v eurozóně o 0,2 p. b. V případě USA počítáme, mimo jiné vlivem menší otevřenosti tamní ekonomiky, s mírnějším zpomalením růstu, a to o 0,1 p. b. Při kvantifikaci dopadů považujeme za výchozí celní sazby EU a USA, které byly platné v roce 2024. Odhady cenových elasticit poptávky po motorových vozidlech se dle studií pohybují od –0,5 do –1,7 (Tabulka 6.1). S ohledem na tyto analýzy pracujeme s cenovou elasticitou ve výši –1,2. Elasticity složek tuzemské domácí poptávky jsou pak modelově odhadnuty z historických dat a údaje o dovozních náročnostech vycházejí z mezinárodních symetrických input-output tabulek OECD za rok 2018 (OECD, 2023).

Tabulka 6.1: Vybrané studie cenových elasticit pro motorová vozidla

Studie	Elasticita	Region
McCarthy (1996)	-0,9	USA
Anderson a kol. (1997)	-1,2	USA
Train a Winston (2007)	-1,7	USA
Copeland (2009)	-1,7	USA
Vance a Mehlin (2009)	-1,5	Německo
Graham a Glaister (2002)	-1,1	OECD
Fridstrom a Ostli (2021)	-1,1	Norsko
Leard a Wu (2023)	-0,5	USA

Celkový dopad jednorázového zpomalení české ekonomiky by mohl dosáhnout −0,3 p. b. Z toho −0,22 p. b. by byl efekt zhoršení zahraničního obchodu a zbytek pak pokles domácí poptávky. S ohledem na skutečnost, že uvedená cla by měla být účinná od dubna, resp. května, letošního roku, jednorázový dopad by se měl v celoroční dynamice promítnout i v příštím roce. Růst českého HDP by tak z titulu oznámených cel na auta a komponenty mohl být v letošním roce nižší o 0,2 p. b. a v roce 2026 o 0,1 p. b.