Odvětvová analýza a strukturální model - dopady amerických cel na českou ekonomiku

Pro kalkulaci dopadů na tuzemskou ekonomiku včetně rozdělení dopadů podle odvětví jsme využili symetrické input-output tabulky tuzemské produkce (ČSÚ, 2025). Model jsme rozšířili o sektor domácností, který tak kromě odvětvové mezispotřeby zahrnuje i mzdy a platy a výdaje na spotřebu domácností (Miller a Blair, 2009). Vstupem (exogenním šokem) je změna poptávky po tuzemské produkci v jednotlivých odvětvích, která vyplývá z výše uvedené kalkulace změn na základě mezinárodních input-output tabulek. Tato změna se pak odrazí v dodatečném poklesu mezispotřeby a spotřeby domácností.

Výpočet zahrnuje celoroční dopady v metodice národních účtů (Tabulka 6.4). Nejvýrazněji by uplatnění cel dopadlo na administrativní a podpůrné činnosti, kde by hrubá přidaná hodnota i zaměstnanost klesly téměř o 1 %. V rámci významnějších odvětví bude vlivem nižší spotřeby znatelný dopad na velkoobchod a maloobchod. Relativně nejmenší efekt by zaznamenaly netržní služby, slabší pokles by nastal i ve stavebnictví a volnočasových aktivitách.

Tabulka 6.4: Dopad cel na vybrané makroekonomické veličiny

růst v %

	HPH Zaměstnanost	Mzdy a platy
Zemědělské činnosti	-0,8 -0,8	-0,8
Zpracovatelský průmysl	-0,6 -0,6	-0,6
Ostatní průmysl	-0,8 -0,7	-0,8
Stavebnictví	-0,5 -0,5	-0,4
Tržní služby	-0,7 -0,8	-0,7
Netržní služby	-0,2 -0,2	-0,2

Pozn.: HPH – hrubá přidaná hodnota. Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR.

Celková hrubá přidaná hodnota by ve výsledku poklesla o 0,6 %, stejně jako celková zaměstnanost. Pokles zaměstnanosti tak implikuje nárůst míry nezaměstnanosti až o 0,6 p. b. Vzhledem k nedostatku pracovní síly ve stavebnictví a v řadě odvětví služeb je ale důvodné předpokládat, že část propuštěných osob by rychle nalezla jiné uplatnění na trhu práce, skutečné dopady by tak byly mírnější. Slabší poptávka po práci by se promítla i do nižšího růstu objemu mezd a platů o 0,6 p. b. a následně do pomalejšího růstu reálné spotřeby domácností o 0,3 p. b. Slabší efekt na spotřebu domácností plyne z toho, že pracovní příjmy tvoří jen část disponibilního důchodu. Analýza navíc neuvažuje částečnou substituci ušlých příjmů podporou v nezaměstnanosti a dalšími sociálními dávkami, díky tomu by dopad na spotřebu domácností mohl být méně výrazný, ale na úkor veřejných rozpočtů.

V rámci alternativního přístupu k zachycení dopadů univerzálních cel na českou ekonomiku lze rovněž použít dynamický model všeobecné rovnováhy vytvořený Evropskou komisí (model QUEST, viz Roeger a Veld, 2008). Výhodou modelu je jeho poměrně široká struktura, zahrnující bloky pro českou ekonomiku, eurozónu a zbytku světa, které jsou vzájemně provázané s ohledem na existující ekonomické vztahy. Komplexní struktura pak umožňuje konzistentně zachytit dopady šoků na důležité makroekonomické proměnné v jednotlivých ekonomických oblastech.

Tabulka 6.5: Výsledky analýz alternativního scénáře s plošnými cly

		Predikce MF (duben 25)		Predikce MF (alt. scénář)		Modelový odhad (QUEST)
		2025	2026	2025	2026	2025	2026
Reálný HDP	růst v %	2,0	2,4	1,6	1,7	1,7	1,9
Průměrná míra inflace	v %	2,4	2,3	2,4	2,1	2,4	2,1
Míra nezaměstnanosti	průměr v %	2,6	2,5	3,2	3,1	3,0	3,1
Objem mezd a platů	růst v %	6,6	5,6	6,0	5,0	5,8	4,2

Pozn.: Dubnová predikce zahrnuje cla ve výši 25 % na zboží automobilového průmyslu; alternativní scénář pak také dodatečná 20% cla na ostatní zboží.

Zdroj: Výpočty MF ČR.

Makroekonomické dopady z modelu QUEST se výrazně neliší od předchozích dopadů (Tabulka 6.5). Pouze u vývoje mezd v roce 2026 je oproti input-output odhadům očekáván jejich nižší růst. To je způsobeno tím, že omezení zahraničního obchodu se v modelu dotýká nejvýrazněji sektorů s nejvyšší přidanou hodnotou a sektoru výzkumu a vývoje, u nichž tak dochází k nejvýraznějšímu poklesu mezd. Tento pokles se díky nemalému podílu kvalifikované pracovní síly poměrně výrazně projeví i v poklesu celkových mezd a platů. Relativně méně je v těchto sektorech dotčena zaměstnanost.