Historické paralely ropných šoků. Kaskádové dopady: systémový šok - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

Historické paralely ropných šoků

Současný šok je potřeba zasadit do historického kontextu. Uzavření Hormuzu odstraňuje 20 % světové nabídky ropy, více než jakýkoliv předchozí ropný šok. Po Jomkipurské válce v roce 1973 klesla světová produkce jen o 5 %, po íránské revoluci 1979 o 15 %. Hormuz je třikrát důležitější pro světové trhy, než bylo Rusko v roce 2022. Procentuální nárůst cen ropy v prvním týdnu je přitom srovnatelný s reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, jen z nižší báze.

Zásadní rozdíl oproti 70. letům: dnešní ekonomiky jsou výrazně méně závislé na ropě (americká ekonomika je 4× větší než v roce 1973, ale spotřebovává stejné množství ropy) a inflační očekávání jsou ukotvená. Mechanismus mzdově-cenových spirál přes inflační doložky a očekávání, který tehdy způsobil stagflaci, dnes prakticky neexistuje. To neznamená, že dopady budou malé.

Kaskádové dopady: systémový šok.

Většina komentářů se soustředí na cenu ropy a plynu. Skutečný rozsah krize je ale dramaticky širší. Hormuzský průliv není jen energetický koridor, je systémovým uzlem, kterým prochází suroviny a meziprodukty pro chemický, zemědělský, technologický i farmaceutický průmysl. Běžné makroekonomické modely tyto závislosti nezachycují. Pojďme si projít pět kaskádových řetězců, které právě teď praskají současně.