Dusíková hnojiva a potravinová bezpečnost: když přestane proudit plyn, přestane růst jídlo - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

Bez Haber-Boschova procesu, průmyslové metody, která přeměňuje atmosférický dusík na amoniak pomocí zemního plynu, by Země uživila přibližně 4 miliardy lidí místo 8. Polovina světové populace doslova jí díky syntetickým dusíkovým hnojivům.

A surovina pro jejich výrobu, zemní plyn, právě přestala proudit přes Hormuz. Perský záliv je supervelmoc v oblasti dusíkových hnojiv. Katar drží 11 % globálního exportu močoviny (klíčové dusíkové hnojivo), Saúdská Arábie produkuje 4 miliony tun amoniaku ročně, Írán byl třetí největší světový exportér močoviny s kapacitou 9 milionů tun.

Všech sedm íránských výrobních závodů je nyní odstaveno. Katar zastavil produkci po úderech na Ras Laffan. Podle Axios je téměř 30 % globální produkce amoniaku zasaženo nebo ohroženo, u močoviny až 50 %.

Timing nemohl být horší: krize dopadá přesně na začátek jarního setí na severní polokouli, tedy v okamžiku, kdy americký, evropský i asijský farmář kupuje hnojiva pro celou sezónu. Cena močoviny v USA (NOLA) vyskočila z 475 na 683 USD za tunu, tedy +27 % za jediný týden.

Farmáři mohou být nuceni nahradit dusíkově náročnou kukuřici méně náročnou sójou, s kaskádovými dopady na krmiva pro dobytek a výrobu etanolu. Paralela s rokem 2022 je poučná: po ruské invazi dosáhla močovina 925 USD za tunu a 258 milionů lidí čelilo akutní potravinové nejistotě. Tehdy ale šlo primárně o draslík a vývoz obilí. Současná krize útočí na dusík, nejrozšířenější a nejméně nahraditelný typ hnojiva, a současně narušuje jak hotové produkty, tak surovinu potřebnou k výrobě hnojiv jinde na světě.

O dopadech v jednotlivých segmentech:

• CSG: Snížení návrhu rozpočtu obrany vedlo k odsunutí zálohových faktur u několika projektů

• GEVORKYAN 10.3. zveřejní předběžné výsledky za r. 2025

• Americké akcie v pátek klesaly. Trh znervóznil růst cen ropy a slabá data z trhu práce

• Dopady Hormuzu na českou ekonomiku: V závislosti na scénáři spíše nižší růst a vyšší inflace

• Kaskádové dopady Hormuzu: systémový šok v mnoha sektorech, zdaleka nejde jen o ropu a plyn

• Dopady uzavření Hormuzu dalece přesahují ropu a plyn. Je to systémový uzel globální ekonomiky

• 34 kilometrů: energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Polovodiče a Tchaj-wan: jediný bod selhání globální technologie - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Historické paralely ropných šoků. Kaskádové dopady: systémový šok - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Pitná voda: existenční ohrožení Zálivu - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Petrochemie, letecké palivo a námořní doprava - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Síra: neviditelná chemická závislost - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Přímé energetické dopady: ropa, plyn, elektřina - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Dusíková hnojiva a potravinová bezpečnost: když přestane proudit plyn, přestane růst jídlo - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

• Dopad na českou ekonomiku

• Anatomie systémového šoku

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz