Dopad plošných cel - dopady amerických cel na českou ekonomiku

Na počátku dubna (The White House, 2025) byla americkou administrativou oznámena nová vlna celních opatření za účelem ochrany tamního průmyslu a snížení obchodního deficitu. Deklarovaným cílem je omezit dovoz levnějších zahraničních výrobků, které podle federální vlády narušují spravedlivou konkurenci a ohrožují americká pracovní místa. V neposlední řadě je záměrem celní politiky snaha omezit technologický transfer z USA do ostatních zemí a posílit národní bezpečnost.

Nově oznámená cla mají okamžitou platnost a fakticky se vztahují na všechny významné ekonomiky. Na země EU byla uvalena cla ve výši 20 %. Na rozdíl od výše uvedených cel na automobily a komponenty nejsou součástí hlavního scénáře Makroekonomické predikce MF.

Vzhledem ke svému rozsahu a výši mohou mít nová cla poměrně výrazné negativní makroekonomické dopady. V loňském roce směřovala do USA pětina unijního vývozu zboží. Z hlediska členských zemí dosahovalo největšího podílu Irsko, s odstupem následované Itálií a Německem (Graf 6.3). Z hlediska komoditní struktury unijních exportů do USA jsou hlavními vývozními třídami stroje a dopravní prostředky (silniční vozidla, elektrická zařízení), následované chemickými (především farmaceutickými) produkty.

Pro Spojené státy jsou země EU rovněž významnými partnery. Celkově do zemí EU směřovalo 18,4 % amerických vývozů, nejvíce pak do Nizozemska a Německa (Graf 6.4). Nejen cenovým kanálem, ale i poklesem poptávky v zemích EU a případnými recipročními opatřeními by tak byla negativně zasažena rovněž americká ekonomika.

Česká republika je, podobně jako v případě automobilového průmyslu, méně exponovaná z hlediska bezprostředního vývozu do Spojených států. V roce 2024 směřovalo přímo do USA české zboží v nominální hodnotě 133 mld. Kč (tedy 2,9 % celkových českých vývozů). Celkový vývoz do USA včetně nepřímého vývozu v rámci tzv. reexportů^[1] pak činil přibližně 190 mld. Kč (tj. 4,1 % českého vývozu). Mezi hlavní vývozní komodity z ČR se řadí stroje a dopravní prostředky, zejména pak stroje užívané v průmyslu, zařízení k výrobě energie a elektrická zařízení.

Stejně jako v případě cel na zboží automobilového průmyslu je primárním rizikem pro českou ekonomiku zhoršení hospodářského vývoje v eurozóně, tedy našich hlavních obchodních partnerů. Zdražení vývozů do USA bude mít za následek pokles poptávky po evropském zboží ze strany amerických zákazníků a pokles exportu do USA povede k nižšímu růstu evropských ekonomik. Zhoršení ekonomického vývoje našich obchodních partnerů v EU se negativně dotkne české ekonomiky díky vysoké obchodní provázanosti.

V rámci analýzy dopadů jsme, podobně jako v případě cel na automobily, posuzovali jak přímé, tak i nepřímé dopady cel na českou ekonomiku. I v tomto případě považujeme za výchozí celní sazby EU a USA, jaké byly platné v roce 2024. Po zahrnutí 25% celní sazby na automobily a díly a dodatečné 20% celní sazby na ostatní produkty by efektivní celní sazba na vývoz zboží do USA činila pro ČR 22,2 % (proti stávající sazbě 1,9 %) a pro eurozónu 23,7 % (proti 2,9 %). Použité celní sazby jsou pro jednotlivé komodity stejné, rozdíly v efektivních sazbách vyplývají pouze z odlišné struktury zahraničního obchodu. Zboží vyvážené z USA do EU by při přijetí plně recipročního přístupu EU bylo zatíženo efektivní celní sazbou ve výši 24,1 % (proti současné sazbě 3,4 %). Odhady dopadů plynoucích z vyšších celních sazeb vycházejí z modelově odhadnutých elasticit výdajových složek českého HDP. Cenové elasticity amerického a unijního vývozu jsou pak převzaty z odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF, 2024). Údaje o dovozních náročnostech vycházejí z mezinárodních symetrických input-output tabulek OECD (2023).

Tabulka 6.2 uvádí odhady dopadů zavedení plošných cel (včetně recipročních opatření ze strany EU) dle některých předních institucí.

Tabulka 6.2: Dopady plošných a recipročních cel na růst HDP Eurozóny a USA v p. b.

	2025	2026
Eurozóna Bank of Finland (2025)	-1,50	-0,86
IMF (2024)	-0,80	-1,40
PIIE (2025)	-0,07	-0,23
ECB (2025)	-0,50
Spojené státy americké Bank of Finland (2025)	-0,96	-0,56
IMF (2024)	-0,60	-1,20
PIIE (2025)	-0,05	-0,18
Tax Foundation (2025)	-0,40

Pozn.: Některé instituce při kalkulaci dopadů cel vycházejí z jiných předpokladů celních sazeb aplikovaných na dovozy z EU. V rámci srovnatelnosti odhadů jsou tak tyto výpočty proporčně upraveny, aby reflektovaly aktuální výši celních sazeb.

MF ČR odhaduje jednorázové zpomalení růstu HDP v eurozóně o 0,6 p. b. v letošním roce a o 0,8 p. b. v roce 2026. V případě USA pak počítáme, i vlivem menší otevřenosti tamní ekonomiky, s mírnějším snížením růstu o 0,5 p. b. v roce 2025 a o 0,6 p. b. v příštím roce. Dopady na HDP jsou srovnávány s růstem bez uvalených celních sazeb.

Celkové zpomalení růstu české ekonomiky vlivem 25% cel na automobily a 20% cel na ostatní komodity by v letošním roce mohlo dosáhnout –0,6 až –0,7 p. b. (Tabulka 6.3). Růst ekonomiky ČR by se tak v letošním roce mohl pohybovat kolem 1,6 %. Růst v roce 2026 by po zahrnutí efektů zvýšených cel mohl činit 1,7 %.

Tabulka 6.3: Jednotlivé efekty na růst HDP ČR v p. b.

	2025	2026
Celkový dopad na HDP	-0,64	-0,83
výdaje na konečnou spotřebu domácností	-0,07	-0,08
tvorba hrubého fixního kapitálu	-0,13	-0,14
zahraniční obchod	-0,44	-0,62

Zdroj: Výpočty MF ČR.

Očekávaný vliv na inflaci hodnotíme jako víceméně neutrální. V krátkodobém horizontu bude proinflačně působit především přímý cenový efekt. Konečné navýšení cen importovaného zboží pro spotřebitele však bude nižší, než odpovídá celní přirážce, jelikož dovozci budou tlačeni snížit své obchodní marže, aby si udrželi konkurenceschopnost na evropském trhu. Česká ekonomika není významným přímým ani nepřímým dovozcem zboží vyrobeného ve Spojených státech, a proto lze očekávat jen omezený dopad. Protiinflační efekt by měly přinést nižší ceny komodit, slabší růst nominálních mezd či posílení koruny vůči dolaru. Především se však projeví důchodový efekt vyplývající ze zpomalení ekonomického růstu – nižší růst spotřeby domácností povede ke zmírnění poptávkových tlaků. Dalším protiinflačním faktorem by mohl být částečný přesun odbytiště pro zboží ze zemí zasažených americkými cly (především Číny) z USA do Evropy, což by zvýšilo nabídku na evropském trhu a vedlo ke snížení cen. Ve výsledku očekáváme, že inflace by v letošním roce byla ve shodě se základním scénářem ve výši 2,4 %. V roce 2026 by naopak mohly převážit výše uvedené protiinflační efekty a průměrná inflace by mohla poklesnout na 2,1 %