Indie - Civilní letectví, vesmír, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Indický sektor civilního letectví zaznamenal výrazný nárůst osobní dopravy, což z něj činí třetí největší letecký trh na světě s velkým růstovým potenciálem. Předpokládá se, že indický trh v oblasti letectví a letecké obrany vzroste z 27,1 miliardy USD v roce 2024 na 54,4 miliardy USD do roku 2033, což odráží robustní složenou roční míru růstu (CAGR) 6,99 %. Indický strategický dokument Vize 2040 předpokládá pětinásobný nárůst počtu letišť potřebných k odbavení více než miliardy cestujících ročně. Indický letištní úřad (AAI), který je zodpovědný za rozvoj a údržbu infrastruktury civilního letectví, nastínil ambiciózní privatizační plán s důrazem na model partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). V rámci regionálního schématu konektivity (RCS), jehož cílem je zvýšit cenovou dostupnost a rozšířit letové trasy na neobsluhovaná a nedostatečně obsluhovaná letiště, již bylo zprovozněno 481 z 1 000 cílových tras. Plán také předpokládá zřízení 50 dalších letišť, heliportů a vodních letišť. Jedná se zejména o rozvoj malých letišť pro vnitrostátní a regionální dopravu v hůře přístupných oblastech Indie.

Hlavní příležitosti pro české exportéry jsou v segmentu takzvaného „malého letectví“, tedy malá, cvičná a sportovní letadla a v doprovodných technologiích a službách, jako jsou radary, letištní vybavení, technologie zabezpečení vzdušného prostoru (ochrana proti dronům) a podobně. Roste také poptávka po službách pilotního výcviku, školení leteckého personálu, leteckých simulátorech a trenažérech. V kurzu jsou i bezpilotní letecké systémy.

Indie je 3. největší letecký trh na světě co do počtu vnitrostátních letů (341 mil. přepravených pasažérů v roce 2020) a až do příchodu pandemie covid-19 v roce 2020 rostl tempem 11 % ročně. Indie od začátku roku 2023 zažívá návrat k normálu na úrovni 84 % před-pandemického počtu turistů, což je druhý nejrychlejší návrat k normálu ze všech zdrojových trhů příjezdového cestovního ruchu do ČR z Asie (po Jižní Koreji).

Neméně zásadní pro-růstový faktor je změna pravidel pro zahraniční investory, která nově umožňuje až stoprocentní vlastnictví pro zahraniční investory v sektoru civilního letectví, což by mohlo podpořit příliv zahraničního kapitálu. Privatizace indické letecké společnosti Air India pak znamená obrovskou poptávku po nových letadlech (až 450 kusů) v rámci modernizace největší indické letky národního leteckého přepravce, který je nyní v rukou Tata Group.

Pokud se chystané a probíhající reformy podaří završit, má podle expertních odhadů během příštích dvou dekád dojít k rozšíření komerčního leteckého parku pro osobní přepravu o více než 2 000 nových strojů v hodnotě téměř 300 mld. USD. Z toho má být 900 letadel zakoupeno již v příštích 5 letech. Přibližně ve stejném časovém horizontu chce pak indická vláda postavit či modernizovat 100 letišť, především v menších městech, a to pod hlavičkou programu rozvoje regionální konektivity UDAN.

S rozvojem sektoru civilního letectví stoupá poptávka po technologiích a službách, jako jsou např. letištní radary a vybavení, zabezpečení vzdušného prostoru, apod. Přitom již v současnosti české radary pokrývají přes 90 % indického vzdušného prostoru. S rostoucím počtem pilotů poroste i poptávka po službách pilotního výcviku, školení leteckého personálu, leteckých simulátorech a trenažérech, což je tržní segment, ve kterém jsou české firmy v Indii tradičně úspěšné. Během následujících 10 let se má vycvičit téměř 10 000 pilotů. Příležitosti se naskýtají i v segmentu tzv. „malého letectví“, tedy malá, cvičná a sportovní letadla, která vyrábí i české společnosti. V neposlední řadě je obrovská pozornost věnována boomu bezpilotních leteckých systémů (UAVs, drony). Pro sektor bezpilotních leteckých prostředků byl vypsán samostatný vládní dotační program (tzv. Production Linked Incentive for drones and drone Components, neboli PLI) na podporu rozvoje domácí výroby těchto technologií s vládní podporou ve výši cca 15 mil. USD. Zároveň byl zakázán dovoz některých typů dronů do Indie.

Indický vesmírný průmysl je řízen převážně národní indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO). Průmysl zahrnuje více než 500 soukromých dodavatelů a dalších různých orgánů katedry vesmíru ve všech komerčních, výzkumných a libovolných ohledech.

Indický vesmírný sektor byl v roce 2020 odhadnut na 9,6 miliardy USD a přispívá 2–3 % do globální vesmírné ekonomiky. Očekává se, že velikost tohoto sektoru dosáhne do roku 2025 13 miliard USD a do roku 2030 Indie dále usiluje o získání většího podílu, téměř 10 % celosvětové ekonomiky.

Tři hlavní sektory kosmického průmyslu jsou: výroba družic, výroba podpůrných pozemních zařízení a nosný průmysl. Požadavky po technologiích a produktech představují potenciální příležitosti pro české společnosti. Možnosti se naskýtají také v oblasti spolupráce ve vědě a výzkumu - Ministerstvo vesmírného výzkumu a ISRO (vesmírná agentura) se věnují lunárním misím (Chandrayaan 2), dále vyvíjí nanosatelity, regionálním navigačním systémům (IRNSS) a kosmickému výzkumu (projekt Astrosat).

České velvyslanectví v Dillí tento sektor aktivně podporuje a pomáhá rozvoji vztahů oběma směry. Příkladem je loni realizovaná mise indických firem na Space Week či zájem českých firem o Space Expo v Bangalore.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí