Česká koruna sází na brzké zvýšení sazeb ČNB

Konec vyčkávacího režimu České národní banky může přijít dříve, než se ještě donedávna zdálo. Naznačuje to alespoň poslední vývoj na finančních trzích. Korunový peněžní trh od začátku blízkovýchodního konfliktu ve svých cenách sice zahrnoval zvýšení úrokových sazeb ČNB v průběhu letošního roku.

Ještě minulý týden ale viděl relativně nízkou šanci na to, že by se bankovní rada odhodlala k utažení měnové politiky už v červnu. Tomu ostatně nahrávala i komunikace bankovní rady, která spíše zdůrazňovala poměrně komfortní situaci současného nastavení měnové politiky a vyčkávací přístup.

Ani písemný zápis z posledního měnověpolitického jednání v květnu nenasvědčoval tomu, že by se mezi centrálními bankéři formoval konsensus ohledně utažení měnové politiky v blízkém horizontu. Akutní potřebu zvyšovat úrokové sazby podle zápisu tehdy nevnímali hned tři radní.

Finanční trh se ale nyní od této interpretace evidentně odchyluje. To odráží takzvaný FRA 1x4 kontrakt (forward rate agreement), který zjednodušeně reflektuje hodnotu tříměsíční referenční sazby PRIBOR za jeden měsíc, která se striktně odvíjí od nastavení dvoutýdenní repo sazby ČNB a očekávání ohledně jejího bezprostředního vývoje.

Jenom od začátku tohoto týdne, k datu 3. června, zmíněný kontrakt narostl o 13 bazických bodů, čímž efektivně z velké části docenil zvýšení sazeb o 25 bb na zasedání ČNB v tomto měsíci. Pozoruhodné je, že k razantnímu přehodnocení šancí došlo spíše nenápadně v prostředí, kdy nepřicházely komentáře z centrální banky ani kurzotvorná data z české ekonomiky.

Čistě mechanicky ceny na finančních trzích implikují, že se tříměsíční sazba PRIBOR na začátku července bude pohybovat kolem úrovně 3,75 %, což je oproti současné úrovni o více jak 10 bb výše. Tento zlom v očekávání vznítil i obchodní aktivitu na české koruně, která se navzdory geopolitickým tlakům těšila přílivům a dostala se tak do blízkosti nejsilnějších úrovní od začátku roku blíže k 24,20 CZK/EUR.

Posilování koruny před zasedáním ČNB je ale v poslední době poměrně častý jev. Na vzorku měnověpolitických zasedání od roku 2024 v časovém okně dvaceti obchodních dní před a po zasedání česká koruna většinově posílila. Její průměrný zisk v tomto okně dosahoval zhruba 0,2 % nebo 0,5 % měřeno mediánem.

Poslední vývoj tak ukazuje, že roste přesvědčení o tom, že materializace inflačních rizik v české ekonomice nakonec dotlačí většinu bankovní rady ČNB ke zvýšení sazeb v blízkém horizontu. Včera zveřejněný mírnější meziroční růst spotřebitelských cen o 2,1 % v květnu ale očekávání do jisté míry zchladil, rizika však přetrvávají.

Mezi zmíněná rizika lze řadit jak protahující se blokádu Hormuzského průlivu, tak i pravděpodobné výraznější uvolnění fiskální politiky, k němuž otevřelo dveře nedávné rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Pokud se zmíněná očekávání naplní, ČNB by tak navázala na ECB, která úrokové sazby pravděpodobně zvýší již příští týden. ČNB by se tak v rámci středoevropského regionu stala alespoň dočasně unikátem. V případě polské ani maďarské národní banky investoři zatím zvýšení sazeb v nejbližších měsících příliš nevyhlížejí.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám