Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste (Analýza makroindikátorů)

Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.

Výdaje byly ke konci dubna meziročně vyšší o 11,1 mld. CZK (1,5 %). Oproti loňsku rostly zejména výdaje na sociální dávky (+15,8 mld. CZK), kde se promítá loňská mimořádná a letošní standardní valorizace starobních důchodů. Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (6,6 mld. CZK) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění vlivem navýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-18,9 mld. CZK) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.

Příjmy vzrostly za první čtyři měsíce meziročně o 58,0 mld. CZK (+10,9 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+19,5 mld. CZK), daň z neočekávaných zisků (+12,8 mld. CZK), DPFO (+8,1 mld. CZK) a DPPO (+6,4 mld. CZK). V předchozích měsících poměrně solidní inkaso DPH je vlivem slabého dubnového výsledku již v kumulaci od začátku roku meziročně vyšší „pouze“ o 3,4 mld. CZK (2,9 %). Pozitivně se ovšem nadále vyvíjí výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce dubna oproti loňsku vyšší o 19,5 mld. CZK (8,8 %), byť zčásti to souvisí s daňovými změnami platnými od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ). Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o téměř 27 mld. vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění.

Letos přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu z loňských 288,5 mld. CZK na 250 mld. CZK, riziko je však vychýleno směrem k hlubšímu schodku. To souvisí zejména s dosavadním hotovostním plněním, které může odrážet mimo jiné pomalejší ekonomický růst, než s jakým pro letošní rok v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo Ministerstvo financí (2,3 %). Další riziko jdoucí stejným směrem je z hlediska příjmové strany spojeno s výrazným poklesem cen emisních povolenek od té doby.

Celkově očekáváme, že dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod 3 % HDP. Za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 250 mld. CZK by deficit veřejných financí podle našeho odhadu mohl poklesnout z loňských 3,7 % na 2,3 % HDP. Veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně. Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je od února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i nižší náklady na obsluhu státního dluhu.

Mírné snižování schodku státního rozpočtu očekáváme v souladu se střednědobým výhledem Ministerstva financí i v dalších letech. V roce 2025 by deficit podle našeho odhadu měl dosáhnout 235 mld. CZK a v roce 2026 potom 200 mld. CZK. Riziko ve směru hlubšího deficitu je ovšem v příštím roce spojeno se sněmovními volbami. Vláda bude totiž v příštím roce podle našeho odhadu disponovat (oproti maximálním strukturálním saldům daným Zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) dodatečným fiskálním prostorem ve výši zhruba 0,25 pb HDP (cca 20 mld. CZK). V případě naplnění tohoto rizika by tedy v příštím roce deficit nemusel oproti letošku poklesnout.

Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo 2 % HDP. Zákonem stanovené limity pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 % pro rok 2024 až do roku 2027 ročně o 0,5 pb . Příští vláda tedy podle platného znění zákona bude muset v konsolidaci veřejných financí pokračovat.