Lze pád Lehman Brothers srovnat se současností?

„Už jsme z nejhoršího venku“, prohlásil několik měsíců před pádem Lehman Brothers její tehdejší CEO Richard Fuld. Ředitel v té době čtvrté největší investiční banky v USA se ovšem přepočítal a banka 15. září 2008 podala žádost o ochranu před věřiteli, čímž fakticky vyhlásila bankrot. 

Právě tento den a pád Lehman Brothers se stal symbolem finanční krize, která v následujících měsících postihla v podstatě celý svět. Banky po celém světě se bály si navzájem půjčovat peníze a akciové trhy se propadly o téměř 50 %. 

Od té doby se při náznaku jakýchkoliv problémů některé z velkých firem vždy novináři i veřejnost ptají, zda se nejedná o „nový“ případ Lehman Brothers. O možném spouštěči další celosvětové ekonomické krize se tak psalo třeba při problémech na čínském realitním trhu, které symbolizovala developerská společnost Evergrande v prosinci 2021 nebo při nedávných kraších několika bank v USA a problémech švýcarské banky Credit Suisse. 

Abychom celé situaci lépe porozuměli, podíváme se podrobněji na to, co pádu investiční banky předcházelo, jak krach probíhal a zhodnotíme, jak se situace může lišit od problémů jiných firem.

Proč banka Lehman Brothers zbankrotovala?

Lehman Brothers byla společnost založená už v roce 1844 jako obchod se smíšeným zbožím. Zakladatelé, bratři Lehmanovi, přijímali jako platidlo bavlnu, a tak s ní začali obchodovat. Později se firma rozrostla díky obchodování s komoditami a poskytování brokerských služeb. V následujících desetiletích se firmě dařilo, protože americká ekonomika se stala mezinárodní velmocí a Lehman Brothers se postupně rozrostla až na čtvrtou největší investiční banku ve Spojených státech. 

Jak se ale prosperující banka dostala do problémů, které vyvrcholily až jejím pádem? Důležitou roli hrají takzvané hypoteční zástavní listy. Lidé si na financování nákupu nemovitosti berou hypotéky. Banky následně dají dohromady několik hypotečních úvěrů od více lidí do hypotečních zástavních listů. Ty následně nabízejí investorům na zainvestování.  

V USA se v letech před vypuknutím krize staly hypotéky na financování bydlení velmi populární. Banky byly různými způsoby motivovány, aby byly hypotéky dostupné. To ale způsobilo, že na tento typ úvěru dosáhli i lidé, pro které by jinak byl nedosažitelný. Vzrostl tak zájem o pořízení nemovitosti a nemovitostní bublina se začala pomalu nafukovat. 

Právě hypoteční úvěry, u kterých bylo značné riziko, že klient úvěr nesplatí, byly často zamíchány v hypotečních zástavních listech s úvěry kvalitnějšími. To mohly odhalit například ratingové agentury, které by měly riziko takového instrumentu správně vyhodnotit, přivíraly ovšem nad velkým rizikem oči. 

Cena nemovitostí ovšem začala v USA na jaře 2007 klesat a nemovitostní bublina splaskávat. Řada lidí přestala hypoteční úvěry splácet a problémy se přenesly i na finanční instituce. To zasáhlo také Lehman Brothers a akcie firmy se během následujících měsíců propadly o desítky procent. 

Situace se dramaticky vyvíjela i v průběhu roku 2008. Vedoucí pracovníci jednali o různých možnostech záchrany. Všechna jednání ale ztroskotala a 15. září 2008 banka Lehman Brothers vyhlásila bankrot.  

Jiné banky se následně začaly bát si navzájem půjčovat. Krize se brzy přenesla do Evropy a následně i do celého světa. Tehdejší americký prezident George Bush už na konci září prohlásil, že je ekonomika USA ve vážné krizi. Americká centrální banka (FED) přijala řadu opatření, kterými se snažila podpořit ekonomiku.

Vývoj hodnoty akcií Lehman Brothers, zdroj: Research Gate 

Mohlo něco situaci zabránit? 

Právě neaktivita FEDu a rozhodnutí nechat Lehman Brothers padnout je často terčem kritiky. Hlavně ve světle toho, že jenom dva dny po pádu investiční banky oznámil FED, že společně s americkou vládou zachrání jednu z největších úvěrových pojišťoven American International Group (AIG). 

Proč se FED rozhodl zachránit AIG, ale Lehman Brothers nechal padnout? Centrální banka argumentuje tím, že AIG je důležitý finanční ústav, jehož pád nešlo dopustit. Proč ale podobně nepomohla i jedné z největších investičních bank USA? Každopádně rozhodnutí tak neučinit je často bráno za zlomový moment, který spustil finanční krizi. 

Hodně se také mluví o tom, že bankéři v Lehman Brothers dlouho přehlíželi problémy, které se na společnost valily. Například CEO Richard Fuld ujišťoval investory, že banka situaci zvládne. Problémem ovšem je, že banka dlouhé roky přehlížela skutečnost, že jsou hypoteční zástavní listy a v nich schované hypotéky značně rizikové. Nejenom Lehman Brothers, ale i další banky to dělaly kvůli vysokým ziskům, které jim z těchto produktů plynuly. 

Na bankéře se za to snesla obrovská kritika. Například Richard Fuld byl časopisem Financial Times nazván nejhorším CEO všech dob. Důvodem byly hlavně velké finanční bonusy, které za svou práci dostal, přestože se mu firma rozpadala pod rukama.

Zhroucení finančního systému?

V následujících měsících se naplno projevila finanční i ekonomická krize. Index S&P 500 se mohutně propadnul, ztratil totiž přibližně 50 %. Ekonomiky po celém světě se dostaly do recese. 

Jak se vyvíjel například nejznámější americký akciový index S&P 500, můžete vidět na obrázku níže. Po 15. září přišly největší propady. Na původní hodnoty se poté index znovu dostal po dvou letech.

Vývoj indexu S&P 500 mezi roku 2008-2018, zdroj dat: investing.com

Jak je z grafu vidět, po událostech ze září 2008 proběhl na americkém akciovém trhu velký propad. Z grafu je ale zřejmé, že se stejně jako v předchozích i následujících krizích akciové trhy vždy vzpamatovaly. 

K Lehman Brothers jsou často přirovnávány další firmy. V poslední době třeba švýcarská Credit Suisse. Snažit se ale odhadnout, jestli pád takové banky způsobí další velkou finanční krizi je složité. Často se jedná spíše o způsob, jak zaujmout, než nějakou seriózní předpověď. 

Ve finančním systému se po krizi v roce 2008 udály změny, jejichž cílem je takovýmto problémům dopředu předejít. Akciový trh se z propadu oklepal a v delším období se vždy vrátil k růstu. V Portu věříme, že i v současnosti se bude situace vyvíjet podobně a v delším období se akcie ke svému růstu vrátí. 

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma a lídr na českém trhu. Umožňuje bez jakýchkoliv závazků a s nejnižšími poplatky na trhu investovat do globálně diverzifikovaných portfolií složených na míru potřebám a cílům každého investora.

Více na https://www.portu.cz.