Růst mezd ve 4. čtvrtletí

Průměrná mzda ve 4q22 byla oproti 4q21 o 7,9 % vyšší. Meziroční růst mediánové mzdy (polovina mezd je pod ní, polovina nad ní) byl o téměř procentní body vyšší, což značí, že oproti konci roku 2021 rostly rychleji spíš nižší mzdy. Nejde ale o žádný trend: podíl mediánové a průměrné mzdy v posledních dvou dekádách kolísá lehce nad 85 % bez viditelného posunu nahoru nebo dolů.

Reálná mzda v důsledku masivní inflace klesla v 4q22 oproti 4q21 o 6,7 %.

Z pohledu jednotlivých odvětví zjevně vyčnívá růst mezd v energetice („výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“). O reakci na vyšší administrativní zátěž (spojenou třeba s pohyby domácností mezi dodavateli po krachu některých z nich) nejspíš nejde, protože prudké urychlení růstu mezd energetiků nastalo právě až v 4q22; do té doby toto odvětví nijak nevynikalo (průměrný meziroční růst mezd v něm za 1-3q22 byl 7 %).

Skoro to tedy působí tak, jako by si manažeři v tomto oboru řekli, že dají zisky (ty které jim zbydou po odvodu z nadměrných příjmů, o němž se dověděli až na podzim) raději zaměstnancům ve vyšších mzdách než státu skrze nové selektivní daně. Ale v podobných závěrech je třeba se držet při zdi, protože růst průměrné mzdy může být dán i změnou struktury zaměstnaneckých míst: např. růst průměrné mzdy může být dán propouštěním nízkomzdových zaměstnanců (což ale v energetice v tuto chvíli nedává žádný velký smysl, ostatně zaměstnanost v tomto odvětví se téměř nezměnila).

Lze náznaky podobné snahy přesměrovat peníze od nové daně ke mzdám vystopovat i v bankovnictví? Čísla jsou jen za celý sektor „peněžnictví a pojišťovnictví“. Tady byl růst mezd sice taky nadprůměrný (10,4 %), ale oproti předchozím kvartálům nešlo o jeho urychlení (průměr za 1-3q22 byl 10,8 %).

Trochu ve stínu mzdové statistiky jsou čísla o počtech zaměstnanců (přepočtených na plné úvazky). Z tohoto soudku je zajímavý například údaj, že objem pracovní síly, kterou česká ekonomika formou zaměstnaní, celkově klesl oproti průměru roku 2019 o cca 2 %. 

K jednomu z největších propadů (o 16 %) došlo v oboru ubytování a stravování. Je ovšem otázka, do jaké míry jde o pokles celkové využívané pracovní síly, a do jaké míry o její přesun z formy zaměstnání do formy OSVČ (třeba i ve snaze víc využít švarcsystémové zvýhodnění dodávek práce touto formou).

(Největší propad je vidět u těžby a dobývání. To ale není zvláštnost až posledních roků: tento obor snižuje objem využívané pracovní síly po dlouhá léta v souvislosti s útlumem těžby uhlí.)

Michal Skořepa, analytik České spořitelny