Česko odolává inflačním tlakům. Eurozóna naproti tomu čelí výraznějšímu růstu cen

Česká ekonomika zatím vykazuje celkovou odolnost, přesto se objevují nové potenciální inflační tlaky. Inflace v Česku v srpnu tedy mírně zrychlila na 1,9 %, zatímco eurozóna čelí již výraznějším cenovým tlakům projevujícími se právě růstem inflace na 3,3 %. Domácí ekonomiku podporuje pokračující růst mezd, který zvyšuje kupní sílu obyvatel, i silnější spotřeba domácností. Maloobchodní tržby v červenci vzrostly o 4,8 %, přičemž hlavním tahounem zůstává internetový prodej. Současně je ale důležité připomenout, že do budoucna mohou inflaci znovu tlačit vzhůru zejména energie, mzdy a postupné odeznívání vlivu levnějších potravin. Více se dozvíte v následujícím článku.

Cenový vývoj v Česku zůstává i nadále relativně příznivý. S tím ale, že v posledních měsících se však začínají objevovat náznaky opětovného mírného zvyšování inflačních tlaků. Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu dosáhl 1,9 %, což představuje zrychlení o 0,2 % oproti červencovým 1,7 %. V meziměsíčním srovnání pak spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 %. Hlavní vliv na srpnový výsledek mělo především zdražování energií a pohonných hmot, které bylo částečně kompenzováno pokračujícím poklesem cen potravin. Nejvýrazněji se zvýšily ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků, které byly meziročně dražší o 4,7 %, zatímco energie včetně pohonných hmot zdražily o 2,3 %. Opačným směrem působily zejména potraviny, jejichž ceny se v některých kategoriích výrazně snížily – nezpracované potraviny zlevnily dokonce o 4,5 %. Potraviny společně s nealkoholickými nápoji pak byly z meziročního srovnání levnější o 4,3 %.

Kde konkrétně tedy přetrvávají největší proinflační rizika?

Zatímco ceny zboží rostly pouze velmi mírným tempem 0,2 %, sektor služeb zůstává nadále hlavním zdrojem cenových tlaků, když meziročně zdražil o 4,5 %. Nutno ale podotknout, že současný pozitivní vliv levnějších potravin nemusí být dlouhodobý. Jakmile tento efekt postupně odezní, může se hodnota inflace znovu zvýraznit, a to potom zejména kvůli vyšším nákladům na energie a zemědělskou produkci. Dle nedávných odhadů by se růst cen mohl do konce roku dostat nad hranici 2 % a na začátku příštího roku 2027 by při obnovení růstu cen potravin mohl směřovat až k úrovni 3 %. V průběhu letošního roku byla inflace nejnižší v únoru, kdy dosáhla 1,4 %, zatímco maximum zaznamenala v dubnu na úrovni 2,5 %. Velmi důležitým faktorem, který inflaci ovlivňuje, je i růst mezd.

Ten totiž v Česku zůstal i ve druhém čtvrtletí výrazný, přestože oproti začátku roku mírně zpomalil. Po růstu nominálních mezd o 8,1 % v prvním kvartálu letošního roku se ve druhém čtvrtletí předběžně očekává zvýšení o něco více než 7 %. Díky nízké inflaci se zároveň zvyšovala i skutečná kupní síla zaměstnanců, když reálné mzdy mohly vzrůst přibližně o 5 %. Za silným růstem stojí především napjatý trh práce a snaha zaměstnanců vyrovnat ztrátu příjmů po vysoké inflaci v letech 2022 a 2023. Současně se pak ale spíše očekává, že tempo růstu mezd bude postupně zpomalovat, jelikož současná dynamika není dlouhodoběji udržitelná.

Eurozóna pak oproti Česku zažívá výrazné cenové výkyvy

Výraznější cenové komplikace, než v Česku ale mezitím řeší eurozóna, kde inflace v srpnu znovu zrychlila a dostala se na nejvyšší hodnotu přibližně za poslední tři roky. Meziroční růst spotřebitelských cen zde dosáhl 3,3 %, zatímco v červenci činil 2,9 %. Největším faktorem stojícím za tímto vývojem byly především energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o výrazných 14,3 %. K růstu cen energií přispívá především geopolitická nejistota a konflikt na Blízkém východě, který se promítá do vyšších cen ropy a zemního plynu. Tento vývoj zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku (ECB), která se snaží udržet inflaci pod kontrolou a přiblížit ji ke svému cíli. ECB již v červnu přistoupila ke zvýšení depozitní sazby o 0,25 procentního bodu na 2,25 %, v červenci následně sazby ponechala beze změny a nyní se očekává další rozhodování o nastavení měnové politiky.

Přestože růst celkové inflace vyvolává obavy, situaci částečně zmírňuje vývoj takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje nejvíce kolísavé položky, jako jsou energie a potraviny. Ta v srpnu dokonce zpomalila na 2,4 % z předchozích 2,5 %, což naznačuje, že se zatím vyšší energetické náklady výrazně nepřenesly do cen většiny ostatního zboží a služeb. Je ale důležité zmínit to, že rizika zůstávají stále poměrně významná. Další růst cen energií, pokračující růst mezd, narušení dodavatelských řetězců nebo nepříznivý vývoj v zemědělství totiž mohou v dalších měsících znovu zesílit inflační tlaky.

Spotřebitelská nálada se v Česku zlepšuje a maloobchod pokračuje v růstu

 Pozitivnější zprávy naopak přicházejí z oblasti spotřeby domácností, která ukazuje na pokračující oživení české ekonomiky. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v červenci meziročně vzrostly o 4,8 %, což představuje zrychlení oproti červnovému růstu po revizi na úrovni 3,4 %. Meziměsíčně se maloobchodní aktivita zvýšila o 0,6 % a podle Českého statistického úřadu se jednalo již o 32. měsíc nepřetržitého meziročního růstu. Nejvýraznější podporu poskytly internetové a zásilkové obchody, jejichž tržby meziročně vzrostly o 12,4 %. Dařilo se také dalším segmentům maloobchodu – prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 6,6 %, potravin o 2,7 % a pohonných hmot o 4 %. Výrazný růst zaznamenaly například obchody s oblečením a obuví (+8,8 %) nebo prodejci farmaceutického a zdravotnického zboží (+7,8 %).

Jedinou významnější kategorií, která vykázala pokles, zůstaly výrobky pro domácnost. Za onou vyšší ochotou domácností utrácet potom stojí především již zmíněný růst mezd, který v posledním období převyšuje růst cen, a také sezónní vlivy spojené s letními dovolenými. Spotřebitelé tak více utráceli například za cestování, pohonné hmoty, kosmetiku nebo vybavení spojené s letními aktivitami. Předběžně se pak očekává, že maloobchodní tržby za celý rok 2026 porostou přibližně o 3,5 až 4 %. V následujícím roce 2027 by potom tempo růstu mohlo mírně zpomalit ke 3 %, a to kvůli očekávanému vyššímu růstu cen a pomalejšímu zvyšování reálných příjmů domácností. Přesto současná data naznačují, že český spotřebitel zůstává i nadále velice důležitým stabilizačním prvkem tuzemské ekonomiky.