Ve čtvrtek ECB zvedne sazby. Jaký to bude mít dopad na české domácnosti?

Evropská centrální banka ve čtvrtek nejspíš zvýší úrokové sazby podruhé za tři měsíce. O šest dní později rozhodne o sazbách americký Fed a hned den nato Česká národní banka. Směr je již jasný. Tyto rozhodnutí napoví, jak rychle budou úrokové sazby růst.

Úrokové sazby ovlivňují hodnotu firem, měnové kurzy i splátky hypoték. Za obratem smýšlení centrálních bankéřů stojí ropa. V Hormuzském průlivu minulý týden přibyly nové údery z obou stran konfliktu a ropa zdražila o deset procent. Vyšší cena za paliva se přes dopravu promítá prakticky do ceny veškerého zboží, a trh se proto obává, že inflace dál poroste. V kombinaci se silným trhem práce a obrovskými investicemi do umělé inteligence tu vzniká prostor pro zvyšování sazeb.

Tržní očekávání naznačují, že ECB na zasedání 10. září zvýší depozitní sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,50 %. Šlo by o druhý takový krok za čtvrt roku, protože v červnu banka zvedla sazbu na 2,25 % - poprvé od roku 2023. Inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 %, tažená především cenami energií kvůli konfliktu na Blízkém východě.

Americká centrální banka je v podobné pozici, jen s výrazně těžším rozhodováním. Fed drží sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 % od prosince 2025. Na posledním zasedání již chtěli tři ze dvanácti členů sazby zvyšovat.

Ekonomická data i tržní sazby dnes naznačují prostor pro zvýšení o 25 bazických bodů. Problémem je politika. Ameriku v listopadu čekají volby do Kongresu a zvyšovat úrokové sazby těsně před nimi je nepopulární krok. Nový předseda Kevin Warsh, kterého do funkce prosadil sám prezident USA, tak balancuje mezi tlakem trhů, politickým tlakem a vnitřním rozkolem v bankovní radě.

Ideální by pro něj bylo, kdyby jeho první rozhodnutí bylo jednomyslné, jenže názory guvernérů se výrazně liší. Donald Trump navíc centrální banku nedávno veřejně atakoval na síti Truth Social s výzvou ke snižování sazeb. Centrální banka má být přitom apolitická - v tom je celý smysl její nezávislosti.

Česká národní banka už v červnu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, na srpnovém jednání ji jednomyslně ponechala a upozornila, že jádrová inflace, tedy růst cen po očištění o energie a potraviny, se už osm měsíců drží těsně pod třemi procenty bez tendence klesat. ČNB tedy nemá důvod uvolňovat, právě naopak. Zvyšování sazeb ECB také tlačí na oslabení koruny, což by v praxi znamenalo dražší dovoz a nákupy v zahraničí, to tlačí na růst inflace a tím pádem i na růst úrokových sazeb.

České domácnosti to pocítí hlavně na cenách hypoték. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla na 5,42 %, což je nejvyšší úroveň za poslední dva roky, zatímco v březnu činila 4,89 %. Splátka modelové hypotéky se od března zvedla zhruba o 1 100 korun měsíčně. Kdyby sazby vzrostly o dalších 0,25 p.b., splátka by se posunula přibližně o 600 korun výš. Levnější hypotéky tedy v nejbližších měsících nepřijdou. Nejcitlivější skupinou jsou domácnosti, které letos nebo příští rok čeká refixace.

Vyšší sazby se dřív nebo později dotknou i akciových trhů, protože ceny akcií se historicky pohybují opačným směrem než úrokové sazby. Otázkou zůstává, jak se vyvine energetická krize spuštěná děním v Hormuzském průlivu. Pokud se situace uklidní, může jít jen o mírné doladění sazeb. Pokud ne, centrální banky budou utahovat dál a zaplatí za to i české domácnosti.

Jakub Rochlitz, tržní analytik společnosti eToro

Okomentovat na X/Twitteru