Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly

Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta. 

Pokles je ovšem o něco slabší než loňský celoroční reálný pokles mezd, jenž činil 7,5 procenta. Letos oproti loňsku dochází ke zrychlení nominálního růstu mezd, o němž svědčí výsledky kolektivního vyjednávání v jednotlivých podnicích. Některé z nich přistupují dokonce na vyšší než desetiprocentní navýšení nominálních výdělků. 

Přitom platí, že inflace bude během letošního roku dále klesat, přičemž v létě by se měla dostat do jednociferného pásma. Postupně tak bude ukusovat stále menší a menší část z nominálního mzdového růstu. Podniky si zvyšování mezd mohou – a musí – dovolit, neboť loni citelně vzrostl podíl zisků firem a podniků na celkovém výkonu ekonomiky, a to z důvodu fenoménu takzvané ziskové inflace. Na stále přehřátém trhu práce, vykazujícím dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nyní opět převis volných pracovních míst na počtem uchazečů o práci, je pro řadu firem a podniků i výraznější nominální přidávaní na mzdách vlastně nutnost, nechtějí-li o zaměstnance v čase výrazné inflace přijít.

Za celý letošní rok tak růst mezd nakonec bude takřka držet krok s inflací, neboť celoročně předpokládáme reálný propad pokles výdělků pouze o 1,5 procenta.