Více než čtvrtina penzistů v Německu žije za méně než tisíc EUR měsíčně

Údaje sdělil koncem září německý spolkový statistický úřad Destatis na základě výsledků mikrocensu 2021. V případě žen je podíl takto nízkopříjmové skupiny penzistů dokonce ještě výrazně vyšší: odpovídá 38,2 %, zatímco mužů je v této skupině „jen“ 14,7 %. Naopak u „bohatších“ penzistů je zastoupení mužů výrazně větší; například u penze ve výši 2 000 až 2 500 EUR je zastoupení mužů oproti ženám dvojnásobné. U nejvyššího clusteru měsíčního netto příjmu 3 500 EUR a více činí mužský podíl přes 6 %, zatímco u žen nedosahuje ani 2 %.

Celkem pobíralo v Německu loni starobní penzi 17,6 milionu obyvatel. Ještě o 10 let dříve to bylo o milion osob méně. Také podíl důchodců na obyvatelstvu Německa žijících v soukromých domácnostech stoupl od roku 2011 z 20,9 % na loňských 21,4 %.

Téměř 13 % penzistů si vydělává

Pro stále více Němců ve věku 65+ je výdělečná činnost nadále významným zdrojem příjmů, a to nejen proto, že od roku 2012 do 2031 v Německu postupně stoupá věk odchodu do důchodu ze 65 na 67 let. Už nyní jsou senioři podstatně častěji výděleční než před 10 lety. U osob s vysokoškolským vzděláním byl loni podíl výdělečně činných starších osob dokonce 20,2 %. Naopak u lidí bez ukončeného profesního vzdělání činilo zastoupení 10,4 %. Rozdíl u mužů a žen se týká i v tomto dosaženém věku: zatímco pánové ve věku 65-75 let vydělávali ze 16,2 % odpovídající skupiny populace, u žen to bylo jen 9,9 %.

Práce v důchodcovském věku může znamenat prevenci hrozící chudoby, zlepšování životního standardu, anebo delší aktivní zapojení do společnosti. Pro 4 z 10 výdělečně činných osob (40,8 %) ve věku 65 až 75 let byla loni vykonávaná pracovní činnost převážným zdrojem pro živobytí. Rok 2021 zaznamenal tak ve statistice v této věkové skupině na 470 000 lidí, kteří žili hlavně ze svého příjmu za práci. Pro většinu výdělečných osob ve věku 65-75 let byl tento příjem ale přivýdělkem čili vedlejším příjmem. Žili v první řadě ze svého důchodu, popřípadě ze svého majetku a aktiv.

Základní zabezpečení ve stáří

Rostoucí počet starších lidí v Německu je odkázán na státní podporu. Na 589 000 osob, které dosáhly nebo překročily věkovou hranici podle SGB XII (Sozialgesetzbuch, Zwölftes Buch; Sociální zákoník, Kniha dvanáctá), obdržely v prosinci 2021 základní zabezpečení ve stáří. V posledním měsíci loňského roku byla tato hranice v 65 letech a 10 měsících věku. O rok dříve mělo nárok na základní zabezpečení ve stáří 564 000 osob. I když absolutně toto číslo meziročně vzrostlo, podíl seniorů pobírajících základní zabezpečení ve stáří se téměř nezměnil (loni činil 3,4 %).

Nárok na základní zabezpečení ve stáří mají v Německu všichni, kdo překročil stanovenou věkovou hranici a jejichž příjmy nestačí ke krytí životních nákladů. Necelá pětina těchto osob nemá žádný započitatelný příjem. Dalších asi 35 % lidí pobírá jen malý příjem do 400 EUR měsíčně. Velmi rozdílné jsou údaje o národnosti lidí, kteří tuto sociální dávku pobírají. U Němců je podíl 2,6 %, u cizinců naproti tomu 17,5 %. Rozdíly jsou markantní i regionálně mezi spolkovými zeměmi: v západních je kvóta pobírajících 3,7 %, zatímco na východě jen 2,2 %.

Počet seniorů za posledních 10 let stoupl o 11 %

V Německu žije stále více starších lidí, a to jak absolutně, tak i relativně. Počet osob ve věku 65+ vzrostl ze 16,6 milionu v roce 2011 na 18,4 milionu v loňském roce. To odpovídá desetiletému nárůstu o 11 %. Za stejnou dobu přitom populace Německa vzrostla o 3,6 % z 80,3 milionu v roce 2011 na 83,2 milionu osob loni. Zatímco v roce 2011 byl podíl seniorů 65+ na německé populaci 20,7 %, v minulém roce už stoupl na 22,1 %.

I když se navýšila účast starších lidí na výdělečné činnosti, demografická změna má za následek, že v budoucnu budou muset důchodci stále více doplňovat řady lidí vydělávajících v produktivním věku. Takzvaný kvocient stáří uvádí poměr mezi penzisty ve věku 65+ a 100 osobami v produktivním věku 20 až 65 let. V roce 1991 činil tento poměr ještě 24, loni ale už 37. A v roce 2031 podle předběžných populačních propočtů bude v Německu na úrovni 48. O dalších 30 let později dokonce už na úrovni asi 54. Zohledníme-li postupné posunutí nástupu zákonné věkové hranice pro nárok na starobní penzi na 67 let, byl by kvocient stáří v roce 2031 o něco příznivější (40), stejně jako v roce 2060 (47).