Ženy v Česku vydělávají měsíčně v průměru o sedm tisíc korun méně než muži

Česká republika se v rámci Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2022 umístila na 23. pozici z 27 zemí Evropské unie. Dle těchto dat jsou největšími problémy absence žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce. Průměrný rozdíl ve výdělcích mužů a žen v Česku činí 16,4 %. České zaměstnankyně tak pracují k dosažení průměrného ročního výdělku mužů zhruba o 2 měsíce déle. Nerovné odměňování navíc může vést k nízkému důchodu žen či nízké životní úrovni samoživitelek.

Nejčastěji byl za hlavní příčinu gender pay gap (GPG) – neboli nerovného odměňování mužů a žen – považován fakt, že muži pracují v lépe placených zaměstnáních a na pracovištích s vyšší průměrnou mzdou. „My jsme však zjistili, že rozdíly v rozmístění žen a mužů na trhu práce a rozdíly v ohodnocení různých zaměstnání a typů práce jsou pouze polovinou problému. Druhou polovinu představuje rozdíl ve výdělcích žen a mužů, kteří vykonávají stejnou práci na stejném pracovišti. Nerovné odměňování žen a mužů za stejnou práci je stále velmi významnou příčinou gender pay gap a to platí pro všechny sledované země,“ říká Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, která se podílela na mezinárodní srovnávací studii v rámci 15 zemí.

Aktuálně je rozdíl mezi průměrným výdělkem mužů a žen 16,4 %, což stále řadí Českou republiku na přední příčky zemí s nejvyššími rozdíly v odměňování v Evropské unii. Obecně mají nejnižší gender pay gap severské země a Nový Zéland. „V evropském srovnání jasně vidíme, že si v oblasti rovnosti žen a mužů nevedeme dobře. Za zásadní považuji především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce. Vláda již schválila zvýhodnění částečných úvazků či rychlejší čerpání rodičovského příspěvku. Nyní je důležité zajistit dostatečný počet míst ve školkách a dětských skupinách a umožnit rychlejší návrat z rodičovské. Ráda bych také otevřela diskusi o lepší vymahatelnosti práva na rovnou odměnu. Ženy u nás stále vydělávají v průměru o sedm tisíc korun měsíčně méně než muži. Pomohlo by například zavedení nároku zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u jednoho zaměstnavatele,“ říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Nerovnost ve finančním odměňování má v České republice mnoho příčin. Rozdíl významně prohlubuje například mateřská dovolená, nedostatečná dostupnost a variabilita zařízení péče o nejmenší děti, malá podpora sdílení rodičovské dovolené mezi partnery a také překážky, které musí překonávat ženy po návratu do práce po mateřské pauze. Podle dostupných dat je největší gender pay gap právě ve věkové skupině 36 až 44 let, neboli v době, kdy mají lidé menší a školou povinné děti. Tento rozdíl v GPG přesahuje 20 %.

Diverzita a inkluze na pracovišti je aktuálně tématem, které řeší mnoho společností a firem v rámci své firemní politiky. Do indexu společnosti Bloomberg, který hodnotí chování společností ze 45 zemí a regionů celého světa v oblasti genderové rovnosti, se dostala jako jediná z České republiky MONETA Money Bank s pay gap 1,98 %. V Monetě dosahuje poměr žen na manažerských pozicích úrovně 43 % a v jejich podpoře chtějí pokračovat i v budoucnosti. „Abychom toho dosáhli, zaměřujeme se už nyní na naše talentované kolegyně na nižších manažerských pozicích. Právě jim je určen náš rozvojový program, který jim pomáhá připravovat se na budoucí kariérní postup,“ prozradila Klára Escobar, HR ředitelka MONETA Money Bank. Jak sama dodává, ve vztahu ke gender pay gap považují za důležité vypracovat detailní analýzy toho, u kterých srovnatelných pozic existují rozdíly v odměňování. „Pomáhá také cílené vkládání gender hlediska při jakékoliv změně mezd u jednotlivců či při hromadných změnách, například při eliminaci dopadu inflace. Ta necelá dvě procenta, která nyní máme, jsou velký kus práce a velká investice. Neexistují žádné instantní rady, jen dlouhodobá práce,“ dodává Escobar.