Pákistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vláda v roce 2021 schválila legislativu na rozšíření kapacit rafinérií v hodnotě až 90 mld. CZK. Země disponuje také sítí plynovodů dosahující 145 000 km. Dle prognóz se spotřeba ropy a zemního plynu v Pákistánu během následujícího desetiletí zvýší v ročních průměrech o 3 %. Rovněž si vláda zakládá na rozšíření podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Energetický sektor znamená pro české firmy velkou příležitost v podobě projektů na obnovu ropovodů, plynovodů a elektr. měřícího zařízení, jelikož je současná infrastruktura poměrně slabá.

Pákistán překonává vážnou energetickou krizi, která v minulosti přímo i nepřímo zasáhla všechna odvětví hospodářství. Země bude i nadále trpět značnou nerovnováhou mezi poptávkou po energii a její nabídkou, což je částečně způsobeno špatnou infrastrukturou pro přenos a distribuci elektřiny a nízkými zásobami ropy a plynu. Pákistán vyrábí energii z energetického mixu, který zahrnuje ropu, plyn (zemní plyn a zkapalněný zemní plyn, LNG), uhlí, obnovitelné zdroje (solární, větrnou a vodní energii), jadernou energii a biomasu. Podle výroční zprávy Národního úřadu pro regulaci elektrické energie (NEPRA) pro rok 2020 je celkový instalovaný výkon pákistánské energetiky 38 700 MW, z čehož 57 % energie pochází z tepelné energie (fosilní paliva), 31 % z vodní energie, 4 % z obnovitelných zdrojů (vítr, slunce a bagasa) a 8 % z jaderné energie. Struktura elektrického zatížení země se v jednotlivých ročních obdobích mění. Celková spotřeba elektřiny v zemi byla ve srovnání s rokem 2019 ovlivněna globální pandemií, neboť byla snížena v důsledku negativního hospodářského růstu v zemi. Pákistán, který v minulosti zaznamenával dlouhé výpadky elektřiny, výrazně zvýšil svou kapacitu výroby elektřiny natolik, aby pokryl celkovou poptávku země.

Pákistán se od roku 2020 seriózně zaměřuje na zvýšení podílu a rozvoje obnovitelných zdrojů v celkové výrobní kapacitě své energetiky. V současné době, kdy je země více závislá na dovozu energie, mohou hrát důležitou roli obnovitelné zdroje energie (OZE). Vzhledem k příklonu současné vlády k obnovitelným zdrojům energie vypracovala vláda dlouhodobou politiku alternativních obnovitelných zdrojů energie (ARE) na rok 2019. Strategie ARE nastiňuje komplexní rámec nejen pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ale také podporuje využívání technologií obnovitelných zdrojů v zemi. Politika údajně usiluje o to, aby do roku 2030 pocházelo 20-30 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů, a předpokládá rozvoj rozsáhlých projektů v oblasti obnovitelné energie v Pákistánu. Za posledních pět let dosáhlo komerčního provozu 19 projektů větrných elektráren o výkonu 980 MW, 6 projektů solárních elektráren o výkonu 418 MW a 8 projektů bagasy o celkovém výkonu 258 MW. Do roku 2030 chce rovněž využívat vodní energie a zvýšit podíl získaný z tohoto zdroje na 30 % celkového instalovaného výkonu.

Mezi nejperspektivnější příležitosti patří: solární panely/fotovoltaické panely, suché baterie, střídače, zařízení větrných farem (zejména turbíny), kotle na biomasu, přenosová zařízení, distribuční zařízení, zařízení na bioplyn, či technické poradenství.

Elektrotechnika činí jeden z nejrychleji rostoucích trhů v Pákistánu, který se podílí na více jak 1 % HDP země s hodnotou nad 75 mld. CZK. Poptávka na tamním trhu je hlavně po malých částicích LED příslušenství, obzvláště v bytovém sektoru. Vláda má v plánu rozšířit trh se zaměřením na vybudování více softwarových a technologických parků či cloudových datových center. České firmy mohou nabídnout své služby či produkty v oblastech e-government, herní a animační studia, fin-tech, ed-tech, e-commerce, kyberbezpečnost, blockchainy, umělá inteligence či strojového učení.

Pákistánský trh s počítačovým softwarem zaznamenává v posledních několika letech stálý růst. Pákistánská vláda na federální i provinční úrovni klade vysokou prioritu na rozvoj IT/elektrotechnického průmyslu, včetně odvětví vývoje softwaru. Podle místních průmyslových zdrojů činí celková velikost softwarového odvětví přibližně 80 mld. korun a očekává se, že poroste i přes problémy způsobené celosvětovou pandemií. Podle Pákistánské rady pro vývoz softwaru (PSEB) vláda zavedla několik pobídek na podporu místních a zahraničních společností, aby v Pákistánu investovaly. Mezi tyto pobídky patří např.: (1) 100 % vlastnictví vlastního kapitálu; (2) osvobození příjmů z vývozu IT od daně z příjmu; (3) 100 % repatriace zisků; (4) daňové úlevy pro fondy rizikového kapitálu do června 2024; (5) zrychlené odpisy počítačového vybavení ve výši 30 %; (6) Státní banka Pákistánu (SBP) povolila bankám zřizovat internetové obchodní účty; a (7) dostupnost okamžitého, spolehlivého a vysokorychlostního internetového připojení.

Federální vláda a soukromý sektor vyvinuly společné úsilí o zlepšení stávající dostupnosti internetu a připojení v celé zemi. Podle oficiálních statistik je přibližně 85 % místní telekomunikační infrastruktury tvořeno optickými kabely, které zajišťují přístup k internetu ve více než 2 500 městech a obcích. Kromě toho vláda a soukromý sektor zahájily agresivní strategii rozvoje nových vzdělávacích institucí v oblasti informačních technologií a zavádění nových učebních osnov a krátkých vzdělávacích programů s cílem důsledně udržovat místní rezervy lidských zdrojů. Některé z těchto vládních iniciativ zahrnují rozvoj softwarových technologických parků, výzkum a vývoj, digitalizaci záznamů veřejného sektoru, technologická inkubační centra a digitalizaci vládních záznamů. Lze očekávat, že poptávka po IT vybavení souvisejícím s pododvětvím kybernetické bezpečnosti v příštích několika letech vzroste nejméně o 4-5 %. Poptávku po spotřební elektronice v Pákistánu povede rozvoj elektronického obchodu a digitálních služeb a také rostoucí počet mladých lidí. Očekávané spuštění sítě 5G v roce 2023 zvýší příležitosti pro prodej kompatibilních chytrých telefonů. Existují potenciální rizika ve formě možnosti zpoždění při zavádění sítě 5G, nedostatečné rychlosti spolu se slabými spotřebitelskými výdaji.

Pákistán v posledním roce navýšil svůj obranný rozpočet na téměř 200 mld. CZK, což představuje zhruba 6 % meziroční nárůst a figuruje na 10. místě v žebříčku největších importérů obranných produktů na světě. Perspektivní pro nadcházející rok je letectvo, radary, armádní a obrněná vozidla, zbraně, modernizace tanků a přezbrojení armády.

Pákistán je jedním z nejatraktivnějších obranných trhů v jižní Asii a do roku 2024 je očekáváno, že do obranného sektoru bude investovat až 1 bil. CZK, zatímco v letech 2015-2019 to bylo přibližně 900 mld. CZK. Lze předpokládat, že země bude pořizovat vybavení pro posílení schopností protivzdušné obrany, zvýšení operačních schopností stávající flotily námořních plavidel a lepší komunikační a sledovací systémy. Vnitřní nestabilita způsobená teroristickými skupinami spolu s dlouhodobým územním sporem Pákistánu se sousedními zeměmi jsou hlavními faktory, které vedou k meziročnímu nárůstu pákistánského obranného rozpočtu. Povstání v Balúčistánu a Chajbar Pachtunchvá, rostoucí terorismus a územní spor s Indií a Afghánistánem jsou klíčové problémy, které by měly podpořit výdaje vlády v obranném sektoru.

Pákistánský obranný rozpočet byl drasticky snížen z 200 mld. korun v roce 2018 na 170 mld. v důsledku hospodářské nestability a otřesů, které vedly k znehodnocení pákistánské měny vůči americkému dolaru. V letech 2015 až 2019 činil průměrný příděl kapitálových výdajů 36,8 % celkového rozpočtu na obranu, zatímco příděl příjmových výdajů činil 63,2 %. Očekává se, že strategie země v oblasti modernizace vojenského vybavení zvýší průměrnou alokaci kapitálových výdajů na 37,8 % mezi lety 2020 a 2024. V důsledku rostoucího počtu případů trestné a nezákonné činnosti v zemi tak vláda zvyšuje výdaje na vnitřní bezpečnost, zaměřené na prevenci pašování drog, obchodování s lidmi, loupeží, korupce a kybernetických útoků.

Pákistánský domácí obranný průmysl je schopen splnit většinu národních požadavků na obranné systémy s nízkou a střední technologickou úrovní, ale není do značné míry schopen dodávat technologicky vyspělé obranné systémy. České firmy se mohou účastnit mezinárodního obranného veletrhu IDEAS v Karáčí v listopadu 2022 skrze PROPED organizovaný zastupitelským úřadem v Islámábádu.

V Pákistánu každoročně přibývá okolo 4 mil. nových obyvatel, což představuje značnou a rostoucí poptávku po bytových jednotkách. V zemi chybí bezmála 12 mil. jednotek a stavební sektor je nejvíce podporován vládními pobídkami. Stavebnictví tvoří 2,5 % HDP země a tamní Board of Investment předpokládá, že celková hodnota stavebního průmyslu se do roku 2029 zvýší o celých 290 %, ze 120 mld. CZK z roku 2020 na 344 mld. CZK. České firmy mohou využít kompletní nabídky na výstavbě bytových jednotek.

Stavebnictví v Pákistánu tvoří celkem 2,53 % HDP, dle statistik pákistánského ekonomického průzkumu, a zaměstnává 7,61 % pracovní síly. Stavební činnost vzrostla o 8,06 % v důsledku nárůstu vládních výdajů na rok 2020. Podle ministerstva informací a vysílání schválila federální a provinční vlády od července 2021 stavební projekty v celkové hodnotě 130 mld. CZK. Stavební zákony a reformy v Pákistánu jsou záležitostí místních metropolitních úřadů. V uplynulých dvou letech byly v Láhauru a Karáčí provedeny reformy zaměřené na zlepšení podmínek mezinárodního měřítka Světové banky, Ease of Doing Business. K získání stavebního povolení si člověk musí vyčkat kolem 70 dní v Láhauru a 92 dní v Karáčí, oproti původním 266 a 261 dnům.

Očekává se, že růst stavebního průmyslu se zlepší a v období 2022-2025 zaznamená roční růst v rozmezí 4,8-5,3 %, což bude podpořeno investicemi do infrastrukturních projektů čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC). Růst podpoří také investice do projektů dopravní, elektrické, bytové, telekomunikační a průmyslové infrastruktury. Země se potýká s problémem nedostatku bytových jednotek a v následujících letech si vláda klade za cíl postavit několik milionů jednotek, aby pokryla poptávku. Společnost Fitch Solutions předpokládá, že do roku 2028 dosáhne hodnota stavebního průmyslu 340 mld. korun, což představuje potenciál pro české firmy. Vyjma bytových jednotek a dopravních projektů se vyskytují příležitosti pro české firmy v oblasti cementáren (v roce 2020 se výrobní kapacita cementu zvýšila na 63,6 milionu tun ročně) či ve vývozu železa, oceli a kovového šrotu, pro něž dlouhodobě a stabilně roste poptávka.

Klimatické změny představují zásadní problém pro obyvatelstvo, které činí 220 mil. lidí, i proto se v posledním roce často hovoří o zabezpečení vody do budoucna pro celou zemi. S rostoucím počtem obyvatel Pákistán zároveň produkuje přibližně 49,6 mil. tun odpadu ročně, hodnota se navíc každoročně zvyšuje o více než 2,4 %. Pákistán postrádá infrastrukturu pro nakládání s odpady, což vytváří vážné ekologické problémy. Na severu a východě země jsou oblasti se stovkami kanálů, přičemž je potřeba využít potenciálu malých vodních elektráren. Na jihu země jsou zapotřebí technologie zaměřené na kanalizaci, úpravny vody či zpracování odpadu.

V Pákistánu se ročně vyprodukuje přibližně 49,6 mil. tun pevného odpadu, a každoročně roste o více než 2,4 %. V zemi chybí solidní infrastruktura pro nakládání s odpady, což způsobuje vážné problémy v oblasti životního prostředí. Většina komunálního odpadu je buď spalována, skládkována, nebo zakopávána na volných plochách, což ohrožuje zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Pákistánská vláda odhaduje, že týdně vzniká 87 000 tun pevného odpadu, většinou z velkých metropolitních oblastí. V Karáčí se denně vyprodukuje více než 16 500 tun komunálního odpadu. Všechna velká města čelí obrovským výzvám, co s nakládáním s městským odpadem se týče. K problému přispívají byrokratické překážky, nedostatečné městské plánování, nedostatečné vybavení pro nakládání s odpady a nízká informovanost veřejnosti.

Za sběr odpadu ve většině velkých pákistánských měst odpovídají místní a obecní samosprávy. Ve městech se sbírá přibližně 60 až 70 % pevného odpadu. Na sběr a přepravu odpadu se obvykle využívají ruční vozíky a vozíky tažené osly, ale také odpadní nákladní vozy, či traktory. Některé obce najímají zametače ulic a pracovníky hygienické služby, kteří doplňují ostatní metody sběru. Ti používají trakaře a košťata ke sběru pevného odpadu z malých hromádek a popelnic a poté jej ukládají do formálních a neformálních skladů.

Karáčí využívá tři skládky, zatímco Láhaur dvě. Další velká města plánují vybudování řádných skládek. V mnoha oblastech se pevný odpad jednoduše skládkuje za hranicemi města. Možnosti a systémy nakládání s pevným odpadem se v jednotlivých provinciích liší. V Paňdžábu je Láhaur jediným městem s řádným systémem pro nakládání s pevným odpadem, jeho zpracováním a likvidací. Podobné systémy se plánují i pro vedlejší města v provincii Paňdžáb. V provincii Sindh v roce 2019 poskytla Asijská rozvojová banka (ADB) 8,6 mld. CZK pro zlepšení služeb v oblasti nakládání s pevným odpadem ve 20 druhořadých městech, a vypsala výběrová řízení na celou řadu projektů v oblasti nakládání s odpady. V Chajbar Pachtunchvá se rovněž plánuje vybudovat skládku odpadů. Balúčistán, který má 6,9 milionu obyvatel, nemá žádnou významnou infrastrukturu pro systém pro nakládání s odpady.

V dohledné budoucnosti bude místní trh i nadále nabízet značné obchodní příležitosti pro místní i zahraniční společnosti. Lze usilovat o následující příležitosti: vybavení pro sběr a svoz odpadu, zařízení a vybavení pro energetické využití odpadu, chemikálie: odstranění zápachu z odpadů na otevřených skládkách po celé zemi, zařízení na recyklaci odpadů, zařízení pro nakládání s biologicky nebezpečným odpadem, stroje pro čištění průmyslových a komunálních odpadních vod.

Zdravotní služby a zdravotnické prostředky jsou v Pákistánu velmi žádané, zejména na rostoucím trhu soukromé zdravotní péče. Pákistánská vláda ve fiskálním roce končícím červnem 2021 vynaložila zhruba 17 mld. CZK na zdravotní péči. Soukromé nemocnice a kliniky se rychle rozšiřují, zejména ve městech, a uspokojují potřeby rychle rostoucí střední třídy. V zemi je relativně málo doktorů na počet obyvatel, s rychle rostoucím počtem obyvatel každý rok obnáší potenciál pro české zdravotnické pomůcky a výrobky. Celkově se trh se zdravotnickými prostředky v Pákistánu odhaduje na zhruba 12 mld. CZK.

Pákistánská vláda neukládá žádná omezení přímých zahraničních investic do zdravotnických služeb a povoluje dovoz zdravotnického vybavení podle svých předpisů. Klíčovými regulačními orgány v tomto odvětví jsou Pákistánský úřad pro regulaci léčiv (DRAP) a Ministerstvo pro regulaci a koordinaci národních zdravotnických služeb (MNHSRC). Od roku 2015 dohlíží DRAP také na regulaci zdravotnických prostředků, co se týče klasifikace, zplnomocněného zastoupení zahraničních dodavatelů, udělování licencí, dozor po uvedení zdravotnického prostředku na trh, dovoz a vývoz, a související registrační kroky. Dovozní cla se pohybují od 0 do 25 % v závislosti na kategorii. Cena, kvalita a poprodejní servisní podpora jsou hlavními faktory při rozhodování o nákupu zdravotnických prostředků. V případě státních zakázek mohou být veřejná výběrová řízení časově náročná, zatímco v soukromých nemocnicích je rozhodování obvykle rychlejší. Akreditiv je běžný způsob platby pro státní i privátní sektor.

V Pákistánu roste poptávka po diagnostickém a laboratorním vybavení. V důsledku celosvětové pandemie enormně vzrostla poptávka po ochranných prostředcích a vakcínách. Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu nemocnic, ambulancí a zdravotnických zařízení v důsledku plánu vlády rozšířit síť zdravotní péče se očekává, že poptávka po níže uvedených zařízeních na trhu poroste: respirátory (HS 9019), monitory, ventilátory a podobné přístroje, OOP, zubní veterinární nástroje a přístroje (HS 9018), ortopedické přístroje (HS 9021), rentgenové, radiografické/radioterapeutické přístroje (HS 9022), a rentgenové přístroje, dialyzační přístroje, anesteziologické přístroje.

Celková délka železniční sítě v Pákistánu činí 7 791 km. Pákistánská národní železniční společnost Pakistan Railways provozuje přibližně 200 nákladních stanic a disponuje 16 436 nákladními vozy, které v roce 2017 přepravily 5,63 mil. tun. Celkově doprava přispívá ke 22,3 % HDP země. Pakistan Railways vydává tendry na všemožné částice do vlaků a mašin, i na samotnou výrobu celých vagónů v Pákistánu, až na několik stovek kusů.

Důležitým prvkem pro hospodářský rozvoj Pákistánu je modernizace dopravní infrastruktury a větší regionální propojení. Součástí plánů vládní iniciativy Vision 2025 je modernizace železnic. V rámci této vize je: zvýšení rychlosti z 95 km/h na 120/140 km/h, zdvoukolejnění hlavních traťových úseků, instalace moderního signalizačního systému, rozvoj samostatného koridoru pro nákladní železniční dopravu. Dále jsou očekávány pokračující aktivity pro obnovu 300 trakčních motorů, údržba tratí, speciální opravy 100 dieselových lokomotiv, dovoz či výroba nových dieselových a elektrických lokomotiv, výměna zastaralého zabezpečovacího zařízení a obnova a modernizace hlavních železničních stanic.