Víkendář: Po sto letech přišla změna, kterou stále neumíme plně vysvětlit
Někdy kolem roku 2000 došlo v USA a některých dalších ekonomikách k výrazné změně. Zatímco do té doby byl po zhruba sto let podíl mezd na celkových příjmech stabilní, poté začal klesat. Na stránkách VoxEU to připomínají Gene Grossman a Ezra Oberfield s tím, že jde o jev, který fascinuje řadu ekonomů, ale doposud nemá jasné vysvětlení. Jaké by alespoň teoreticky mohlo být a které je nejpravděpodobnější?
Ekonomové nejdříve poukazují na to, že příčinou poklesu podílu práce na celkových příjmech může být i samotné měření a jeho kalkulace. Jde zejména o to, zda měřit podíl mezd na hrubých příjmech zahrnujících odpisy, nebo na příjmech čistých, tedy bez odpisů. Podle některých kalkulací se totiž podíl počítaný z příjmů čistých drží v rámci historických norem. Celá diskuse je pak složitější kvůli stále vyšším investicím do softwaru a podobných aktiv, u kterých není jasné, zda je lepší nakládat s nimi jako s jednorázovými náklady či jako s odepisovanými investicemi.
První z nich se týká přesunu výroby z vyspělých zemí do Číny a následného poklesu příjmů těch, kteří kvůli offshoringu ztratili své často dobře placené místo. K tomu je ale zmiňován druhý mechanismus, který funguje přes ceny komodit. Některé analýzy totiž ukazují, že růst čínské ekonomiky vedl k vyšším cenám komodit a materiálů. Zároveň se ukazuje, že podíl mezd na příjmech klesal v USA nejvíce v těch odvětvích, která spotřebovávají značné množství komodit.
Dalším významným faktorem může být vyšší tržní koncentrace. S tím, jak roste tržní síla firem v USA, jsou totiž tyto společnosti schopny dosahovat vyšších marží a zisků, a to mění poměr zisků a mezd na celkových příjmech. Vedle toho docházelo postupně k úpadku významu odborů, takže naopak na trhu práce se snižovala „schopnost využívat síly monopolu ze strany práce“.
Grossman také poukazuje na to, že většina analýz zabývajících se tímto tématem je zaměřená na jeden konkrétní faktor a nebere v úvahu možné propojení s dalšími. Přitom je možné, že například vyšší investice do automatizace a technologií, které snižují potřebu práce při výrobě, vedou zároveň k růstu podílu na trhu, tudíž k tržní síle. A zapomínat by se podle ekonomů nemělo ani na to, že hovoříme o změnách, jejichž důsledky mohou být dlouhodobé a ještě se nemusely plně ukázat.
Mohlo totiž například dojít k tomu, že řada výše zmíněných faktorů vedla i ke změně ve vzdělávání a kvalifikaci a následnému přesouvání zaměstnanců k lépe placeným aktivitám. Tento proces nemusí být ani zdaleka u konce a ekonomové v této souvislosti poukazují na současný vývoj na americkém trhu práce. Ten podle nich ukazuje, že to, co se děje po roce 2000, nemusí být možná vnímáno tak negativně.
Zdroj: VoxEU
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu