Beveridgeova křivka a změny trhu práce v posledních dvaceti letech - Víkendář

William M. Rodgers a Alice L. Kassens z Fedu v St. Louis poukazují na to, že trh práce v USA si během pandemie prošel prudkým negativním šokem, pak ale došlo k mimořádnému oživení doprovázenému růstem mezd. A snaží se přijít na to, k jakým strukturálním změnám na něm mohlo dojít.

Beveridgeova křivka zobrazuje možný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a počtem volných pracovních míst. Právě s ním pracují zmínění ekonomové ve své analýze a tvrdí, že od recese roku 2020 došlo ke třem výrazným posunům křivky. Nejdříve se podívejme na graf ukazující posuny křivky v delším období:

Červené body ukazují situaci po pandemické recesi, světle šedé body stav před finanční krizí, tmavší body dobu během recese doprovázející tuto krizi a nejtmavší body situaci po této recesi. Jak tvrdí ekonomové, počet volných pracovních míst obvykle klesá s rostoucí nezaměstnaností. Pozice firmy pak „ukazuje zdraví trhu práce“. Nízká nezaměstnanost a vysoký počet volných míst ukazují na napjatý trh práce a rostoucí ekonomiku. A naopak. Pokud přitom dochází ke zvýšení efektivity trhu práce, posouvá se celá křivka. Ekonomové v této souvislosti zmiňují i finanční pomoc, které se americkým domácnostem dostalo během pandemie. Druhý graf už detailněji ukazuje vývoj od roku 2020:


První zobrazená fáze končí v září 2020, kdy prudce klesala nezaměstnanost s tím, jak končilo uzavírání ekonomiky a lidé se učili, jak žít a pracovat v nových podmínkách. Počet volných pracovních míst se v té době výrazně neměnil. Ve druhé fázi už bylo ale na další pokles nezaměstnanosti potřeba většího počtu volných pracovních míst. Lidé si více vybírali a rostl i zájem ze strany firem, které mezi sebou o nové zaměstnance více soupeřily.

Ekonomové míní, že právě během této druhé fáze nastala doba nazývaná v angličtině Great Resignation. Jde o dobu, kdy zaměstnanci v nezvykle velkém počtu odcházeli ze svých míst, firmy musely zvedat mzdy a celkové benefity. Tato vlna výpovědí souvisela s rostoucím nedostatkem nových zaměstnanců a ekonomové dodávají, že si lidé v zaměstnání začali stále více stěžovat na pracovní podmínky a odměny.

Třetí fáze nastala v létě minulého roku. Beveridgeova křivka se zploštila, což podle ekonomů indikuje, že do sebe začaly lépe zapadat požadavky firem a lidí, kteří se ucházeli o zaměstnání. To vše ale při vyšším počtu nově otevřených pracovních míst. Křivka bude podle expertů plošší mimo jiné proto, že firmy zlepšily pracovní podmínky a lidé čelí vyšším nákladům spojeným s tím, když zůstanou nezaměstnaní.

Ekonomové z celé analýzy vyvozují, že pandemie posunula Beveridgeovu křivku doprava, nejdříve prudkým zvýšením nezaměstnanosti a poté rostoucím počtem volných pracovních míst v době, kdy se nezaměstnanost vrátila na předpandemické úrovně. Během pandemie pak křivka také v popsaných třech fázích rotovala.

Zdroj: St. Louis Fed