Inflace aneb z jakého zboží a služeb se aktuálně počítá? Do výpočtu se dostaly již i roušky

Vzhledem k letošnímu vývoji se slovo inflace mnohem více dostalo do popředí snad u každého z nás. Navíc dlouhodobě se často jako spotřebitelé nestačíme u cenovek divit na jejich pohyb výše a statistiky zveřejňovaná celková inflace se nám zdá být často realitě málo vypovídající. Tak jako tak, Českým statistickým úřadem zatím naposledy zveřejněná inflace, resp. tedy index spotřebitelských cen, ukázal v srpnu na meziroční růst cen o 4,1 %. Tak výrazný nárůst statistici evidovali naposledy před více než 12 lety. Tehdy však alespoň nastavené úrokové sazby ze strany ČNB dávali v návaznosti obyvatelům možnost u bank na spořících účtech téměř udržet hodnotu naspořených peněz. V posledních letech se však v tomto ohledu nůžky rozevřely a takto nejběžněji uložené finanční prostředky obyvatelstva zkrátka ztrácejí výrazněji na hodnotě.

Český statistický úřad (ČSÚ) k výpočtu inflace používá tzv. „spotřební koš“ zboží a služeb, který je rozdělen do 12 základních segmentů. Pomineme-li zahrnuté velké množství různorodých potravin či alkoholických nápojů, ČSÚ sleduje vývoj zhruba 460 cenových reprezentantů. Každoročně dochází k jejich aktualizaci, potažmo ob rok se aktualizuje také váha jednotlivých položek. Jako zajímavost možno zmínit, že v koši výrobků se v návaznosti na pandemii COVID-19 objevila také „jednorázová rouška“, resp. balení 50 ks. Můžeme hádat, kdy zase zmizí...

Každopádně zveřejňovaný index spotřebitelských cen by měl právě odrážet vývoj životních nákladů domácností a to včetně zahrnutí například daňových změn. Úplně všechny oblasti však nezohledňuje. Nesleduje totiž cenový vývoj v oblasti životního pojištění, drog, hazardu či prostituce.

Největší více než čtvrtinovou váhu ve zmiňovaném koši má bydlení, resp. téměř vše, co se ho týká. Hlavní položkou pro výpočet v daném segmentu je nájemné. Sledován je vývoj cen ať už u standardního nájmu, družstevního či tzv. imputovaného. Posledně zmiňované zohledňuje náklady samotných vlastníků bydlících ve svém. V této jediné položce, s  aktuální vahou 10,6 % v celém koši, se zároveň vlastně zohledňuje také vývoj cen nemovitostí. Neberou se však pro výpočet v úvahu například ceny starších bytů či rodinných domů. Zkrátka jen tržní ceny nového bydlení „na klíč“ a to bez zahrnutí cen pozemků. Ve zmiňované desetiprocentní váze má vývoj cen nového bydlení navíc podíl jen 18,3 %. Větší váhu (27,8 %), má pak individuální výstavba rodinných domů, potažmo 20 % jejich renovace, resp. z 11 % renovace bytů. Vzhledem k odlišné struktuře bytového fondu v hlavním městě, je v Praze u zmiňovaného nového bydlení na klíč podíl výraznějších téměř 53 %.

Každopádně jinými slovy lze z dat ČSÚ vlastně říci, že vývoj cen nových bytů a rodinných domů ovlivňuje celorepublikovou celkovou inflaci jen sotva 2 % vahou. Přitom se v posledních letech v reálu jedná u jednotlivých nemovitostí o zdražování i v milionech korun, při využití hypotéky tedy se skokovými dopady do rodinných rozpočtů.

V porovnání větší vliv na inflaci mají v segmentu bydlení energie. Podílejí se v celkovém koši více než 8% vahou, téměř polovinu z toho obstarává elektřina. Doplnit ještě lze, že ČSÚ v segmentu bydlení hlídá ceny například umyvadel, omítkových směsí, barev, apod. potažmo ceny návazných malířských či instalatérských prací.

 

Druhou nejhlavnější položkou s téměř 18 % jsou „Potraviny a nealkoholické nápoje“. Z potravin je největším hybatelem maso (4,2 %), následují výrobky z mléka a vejce (2,9 %). V případě nápojů pak nejvíce celkový koš ovlivňují minerální vody, nealkoholické nápoje, ovocné a zeleninové šťávy (1 %).

Jak patrno výše z tabulky, dvojciferný vliv na index spotřebitelských cen má ještě „Doprava“. S 4,8% celkovou vahou v koši jsou brány v potaz ceny automobilů, motocyklů a jízdních kol, resp. více jak poloviční váhu mají ojetiny nad novými produkty. V potaz se při sledování cen berou ty nejprodávanější a tak se u nových hledí nejen na ceny vozů ŠKODA, ale také třeba i Dacia. U ojetin se pak sledují ceny 3, 5 a 9letých vozů, nalézt lze tak v porovnání více vozů značky Ford.

V segmentu dopravy se samozřejmě sleduje také vývoj cen údržby a oprav dopravních prostředků, ale také ceny v poskytovaných dopravních službách včetně třeba cen TAXI či letecké dopravě. A například také ceny pohonných hmot a olejů. Jejich pohyb ovlivňuje inflaci z 3,4 %.

Pokud vezmeme v úvahu výše rozebíraný segment Bydlení a Potravin, zahrneme k potravinám ještě také „neřesti“, resp. segment Alkoholických nápojů a tabáku, tak váha těchto tří segmentů ovlivňuje vývoj inflace z více jak poloviny. Jak je dále z výše uvedené tabulky patrné, nejmenší vliv na inflaci mají cenové změny v segmentu Zdraví a především ve Vzdělání.

Tak jako jsme již i uváděli na jaře v článku „Češi dostali další impuls pro nákup nemovitostí, inflace nad prognózou ČNB“, alfou a omegou pro celkovou inflaci je nadále jistě především vývoj cen komodit a energií. Již tehdy zmiňovaný očekávaný jejich další růst se stal realitou. Nějaké výrazné zbrzdění inflace, směrem k 2% inflačnímu cíli ČNB, je tak stále zatím v nedohlednu. Stačí se totiž jen zamyslet, že ať už jen plyn, elektřina a paliva se zkrátka využívají prakticky v jakémkoliv byznysu/výrobě. O tom jak se v poslední dekádě třeba dále jen rozrostla přeprava jakéhokoliv zboží, není snad ani nutno příliš rozvádět.

Průměrná cena litru nafty dle všeho v říjnu zamíří již k 33 Kč oproti loňským i jen 26 Kč, benzín bude ještě o 2 Kč dražší. Již teď ceny na dálnicích u Naturalu 95 dosahují léta nevídaných 36,50 Kč. Platit dodavatelům za kWh elektřiny v běžném tarifu celkově méně než 5 Kč, či u plynu do 1 Kč, se začne blížit zázraku. Firmy potažmo podnikatelé zkrátka budou přicházející další mnohdy dvouciferné zdražování energií (vstupů) promítat do svých cen a dále tak napříč segmenty podporovat vzestup indexu spotřebitelských cen, tedy inflaci.

V dalším na víkend připravovaném článku k inflaci se ještě blíže podíváme, jak statistici v posledních letech pozměnili zmiňovaný spotřební koš.