12 malých fint pro zdravou komunikaci aneb Jak přecházet problémům

Komunikace je v posledních letech velmi používané slovo, ale taky výmluva. Když jsme něco „zorali“, nepřiznáme, že za to můžeme, ale „selhala komunikace“. Tím se tak nějak vyzujeme z odpovědnosti a svalíme vinu na všeobjímající slovo komunikace.

Jenže ti, kteří jsou komunikačně zdatní, tohle nedělají. Uvědomují si a víc využívají osvědčených nástrojů, jak dosáhnout toho, že lidem ve vzájemném jednání bude líp.

Podívejte se na ně, vyberte si (některé už jistě znáte, jiné jsou méně běžné) a vyzkoušejte. Sami poznáte, že fungují.

1. Raději sedět než stát – sezení je „bezpečnější“ komunikační prvek než stání, uklidňuje a navíc – rozčílenému člověku se z křesla vyskakuje hůř, než když stojí přímo proti vám.

2. Říkejte mu/jí jménem – alespoň na začátku a na konci rozhovoru, ale je to fajn i tehdy, když přesvědčujete (je to osobnější, posilujete vztah, vytváříte určitý tlak).

3. Vnímejte druhého – zejména neverbální signály u partnera/ky i u sebe (vizuální kontakt, mimiku obličeje, podání ruky, vzdálenost, hlas, vůni…. Hezké je, když dokážete ocenit něco z toho na druhé osobě „dneska máš krásnou voňavku“, „líbí se mi, jak jsi sladil košili, brýle a boty“…).

4. Připoutejte pozornost – otevřenými gesty (jsou vám vidět dlaně), melodickým hlasem s měnící se intonací, střídáním sezení a stání, pokud to při rozhovoru jde, tím, že mluvíte „do očí“ partnera, neotřelou volbou slov...

5. Neskákejte do řeči – když už musíte, přerušte druhého „diplomaticky“ (třeba zopakujte, co řekl/a, když se zrovna nadechuje, zeptejte se na něco, co zmínil/a před chvílí, když se to hodí, řekněte, že si potřebujete napsat, co povídal/a apod.).

6. Ukažte, že vás to „bere“ – pište si, ptejte se, přikyvujte, vracejte se k tomu, co vám není jasné, oceňte netradiční myšlenku…

7. Dejte si načas – není nutné skočit do všeho po hlavě a řešit, řešit, řešit! Nechte si čas na rozmyšlenou, požádejte o pauzu v jednání, jděte se projít, udělejte si poznámku a během psaní si rozmyslete, co dál, slibte, že zavoláte za chvíli…

8. Mějte „přítele na telefonu“ – někoho, kdo vám podá pomocnou ruku, když bude situace nad vaše možnosti (člena rodiny, odborníka na dané téma, profesionála z oboru, starší a zkušenou osobu…).

9. Vždycky s vizuály – ukázky a podklady vždy po ruce (materiály, katalogy, data, obrázky, grafy – obraz „mluví“ silněji než pouze pouhé slovo).

10. Pozor na první dojem! Někdy nás nový člověk napoprvé přímo oslní nebo naopak otráví, a když ho nebo ji poznáme hlouběji, bývá to často jinak. Prvnímu dojmu vládnou emoce, teprve pak přistupuje rozum. Raději si počkejte, než člověka zařadíte do škatulky „Báječný/á“ nebo „Už nikdy!“.

11. Čísla zaujmou – když řeknete, že máte 3 body k projednání, vypadá to líp, než když rovnou spustíte. Taky si to lépe zapamatujeme. Taky to vypadá víc profi. Takže – používejte čísla, výčty, kvantifikace, konkrétní údaje mají větší sílu.

12. Na závěr něco pozitivního – „koncový pocit“ si lidé nesou v paměti. Po čase si už třeba nepamatují všechno, co jste si řekli, ale pocit z jednání ano. Zejména ty poslední okamžiky – jestli se jim s vámi líbilo, řekli jste něco hezkého, bylo jim s vámi dobře. Když jste se pohádali nebo si byli nesympatičtí, nejde to a nemá cenu se do něčeho nutit. Ale kde to je možné, buďte milí!