Zdravé tělo v zdravém domě - Vaše zdraví ovlivňuje i zdraví vašeho domu

Redakce, 20.10.2022
Úřady si s ostrovními domy často nevědí rady


Vaše zdraví ovlivňuje i zdraví vašeho domu

Dlouhé slovní spojení „kvalita vnitřního prostředí“ se skloňuje stále častěji, protože už nelze ignorovat fakta svědčící o souvislosti mezi zdravím domu a fyzickým a duševním zdravím jeho obyvatel.

Azbestové střechy jsou, naštěstí, až na výjimky minulostí, to ovšem neznamená, že jste doma pod svou střechou v bezpečí.

Kvalitu bydlení ovlivňuje mnoho dalších faktorů – vlhkost, prašnost, hlučnost, materiály použité na stavbě, ale také na nábytku, proudění vzduchu či tok světla. To vše spolu vytváří buď zdravou, nebo naopak nemocnou budovu.

Syndrom nemocných budov, anglicky sick building syndrom, SBS, definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) již v roce 1982. „Samozřejmě, nejde o nemocné budovy v pravém slova smyslu, ale o stavby, ve kterých se pobyt negativně projevuje na lidském zdraví. Velice oceňujeme, že se stále více pozornosti soustřeďuje nejen na energetickou náročnost budov, ale také na jejich celkové zdraví. Je to cesta, jak lidi edukovat o vlivech jednotlivých materiálů použitých na stavbě, na jejich zdraví a kvalitu života,“ je přesvědčen Lukáš Kmenta, country manažer HBS  pro Slovenskou a Českou republiku.

Plísně a jiné projevy

Některé projevy „nemoci“ domu jsou zřejmé na první pohled. Jsou to například plísně a výskyt hub. Spóry těchto mikroskopických organismů přitom způsobují zdravotní problémy, které se projevují například ve formě alergií, ale také postižením jater, srdce či plic. Nebezpečí výskytu plísní a hub tkví i v tom, že pokud jsou již i jednoznačně viditelné, tak na povrchu žijí a zdraví lidí ovlivňují již delší dobu.

Dalšími důsledky nemocné budovy jsou bolesti hlavy, únava, suchá a podrážděná sliznice, kůže či oči, poruchy soustředění, ale i spánku, které se vyskytují, aniž by byla zjištěna jiná fyziologická příčina.

Zaměřeno na zdraví

Jedinou fungující cestou, která vede k eliminaci vlhkosti a vzniku plísní na domě a v domě, je správné zaizolování stěn a střechy vhodnými materiály.

To jsou takové, které nejen prokazatelně neškodí zdraví, ale mají dlouhou životnost, a navíc jsou přátelské k životnímu prostředí – způsobem svého vzniku i tím, jak se s nimi nakládá po skončení životnosti.

„Tvorbě a šíření plísní a bakterií v interiéru lze zabránit pouze dokonale těsnou izolací. Zatímco při použití vaty nebo vlny zůstávají nezaizolovaná nebo slabě zaizolovaná místa, kde se následně tvoří tepelné mosty, dochází ke srážení vlhkosti a tvorbě plísní, izolace chytrou pěnou vytváří kompaktní povrch, všude stejně odolný vůči vlhkosti, hluku, prachu, ale i radonu,“ vysvětluje L. Kmenta.

Zdravá umělotina?!

Na první poslech PUR pěna, tedy pěna z polyuretanu, nezní jako materiál přátelský k životnímu prostředí.

„Opak je pravda. PUR pěna se vyrábí recyklací PET lahví neboli zpracováním odpadu. Doporučuji vybírat si takovou, která má několik certifikátů od nezávislých profesionálních sdružení, potvrzujících její kvalitu a zdravotní nezávadnost,“ uvádí věci na správnou míru odborník z HBS.

Podle jeho názoru jsou spolehlivými a kvalitu garantujícími certifikačními autoritami například britská BBA (British Board of Agrément), KIWA či Byggvarubedömningen. Značka CE by měla být u výrobků umístěných na evropském trhu samozřejmostí.

„Výrobci stříkané pěny, kterým reálně záleží na kvalitě bydlení lidí, ale také na životním prostředí, které souvisí s kvalitou bydlení, dělají aktivity na podporu udržitelnosti a ekologické rovnováhy na planetě. Byli jsme součástí projektu na obnovu Tatranského národního parku, při kterém se za každý aplikovaný sud stříkané pěny vysadilo několik stromků v konkrétní lokalitě,“ pokračuje L. Kmenta.

Další úpravy

K ozdravení bydlení a zdravému domu vedou i další cesty, a ne vždy se musí jednat o velké změny.

„I relativně malé interiérové ​​ úpravy, při kterých se použijí například lepidla nebo omítky, které dokáží absorbovat kročejový hluk, mohou přinést velký efekt,“ říká Branislav Augustín, odborník na obnovu budov ze Sika Slovensko. „Často jsme však svědky snahy o maximální efektivnost za minimální náklady, přičemž výsledkem obnovy není zvýšená, ale snížená kvalita života lidí.“

Odborníci na kvalitu bydlení proto doporučují využívat při stavbě domů nebo jejich ozdravování funkční systémy a kvalitní materiály. A také myslet na to, že všechno se vším souvisí.

„Způsob a kvalita zateplení, oprava střechy, izolace, způsob vytápění, větrání a odvětrávání prostor, to vše spolu souvisí, vytváří systém, který zdraví buď prospívá, nebo škodí. Na to je třeba nezapomínat,“ uzavírá B. Augustin.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie



Články Stavba