Kdo bere minimální a kdo zaručenou mzdu? Odpovědi ohledně mezd

Jakou máte mzdu? Nebo berete plat? Jaký je význam obou slov a výrazů s nimi souvisejících?

Pojmy se někdy pletou a zejména u platu a mzdy není jejich význam všem úplně jasný. Pravidlo, jak se v nich vyznat, je přitom jednoduché. Mzdu mají zaměstnanci soukromého sektoru a plat zaměstnanci státní sféry. To znamená, že všichni lidé, které vyplácí stát, a to i zprostředkovaně skrze příspěvkové organizace, dostávají plat. Příkladů můžeme uvést mnoho – lékaři, zdravotní sestry, učitelé, starostové nebo třeba knihovnice, či úředníci. Ti všichni pobírají za svůj výkon v zaměstnání plat. Všichni ostatní zaměstnanci soukromých společností a firem dostávají mzdu. Plat v Česku dostává podle Ministerstva práce a sociálních věcí 634 700 zaměstnanců (státu).

Minimální mzda – týká se jen hrstky zaměstnanců

Někdy se zdá, jako by ten pojem byl zakletý. To neustálé přetahování různých organizací o to, jestli minimální mzdu zvýšit, nebo zachovat… Někteří jsou dokonce pro to, aby se minimální mzda zrušila úplně. A čemu vlastně slouží? Je to v podstatě snaha ochránit ty nejhůře placené zaměstnance tak, aby měli zajištěné alespoň minimum. Tedy nejnižší možnou částku, kterou musí zaměstnavatel svému zaměstnanci platit. V Česku je minimální mzda aktuálně stanovena na hodnotě 13 350 korun. Určení minimální mzdy tedy zároveň ovlivňuje vždy nejnižší možnou hodinovou sazbu, za kterou pracují ti nejhůře placení zaměstnanci. Dnes je minimální hodinová sazba 79,80 korun. Za tuto mzdu ale pracují zhruba jen tři procenta zaměstnanců. Pro zajímavost – před 20 lety, tedy v roce 1999, byla minimální mzda 3 250 korun, tedy rovných 18 korun na hodinu.

A proč se různé skupiny přou o minimální mzdu? Některé – a to zejména odbory a levicově smýšlející politické strany – chtějí zaměstnance více chránit, a proto požadují stanovení minimální výše jejich ohodnocení. Naopak zástupci podnikatelů, zaměstnavatelů a pravicové strany si myslí, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje náklady na práci těch nejméně kvalifikovaných a ty se pak nevyplatí zaměstnat. Podle nich by si měl zaměstnanec sám rozhodnout, jestli za danou odměnu bude pracovat.

Zaručená mzda – méně známá, ale neméně důležitá

Vedle minimální mzdy zná zákon také pojem zaručená mzda. Ta je pro zaměstnance důležitější, protože stanovuje nejnižší možnou mzdu pro celkem 8 oborů. Minimální mzda pak náleží pouze první skupině, do které patří úklid, pomocná síla v kuchyni nebo recepční. Ostatních sedm skupin má zaručenou mzdu vyšší. Nejvyšší zaručenou mzdu mají tvůrci strategií nebo lidé pracující na finančním trhu.

Průměrná mzda v Česku roste

I tak lze ale říci, že zaručenou mzdu berou spíše jednotky procent zaměstnanců. Většina dosáhne na větší peníze, jelikož průměrná mzda v Česku je aktuálně 33 840 korun (data ze 4. kvartálu 2018). Toto číslo ukazuje, kolik bere v průměru každý Čech. Je to ovšem aritmetický průměr, proto se pro srovnání často uvádí také medián průměrné mzdy, který lépe ukazuje, kolik berou lidé nejčastěji. Ten je vždy nižší než průměrná mzda, protože ta je hodně ovlivněna extrémně vysokými mzdami. Mzdový medián v Česku je aktuálně 29 247 korun.

O tom, kolik lidé ale skutečně berou, to nevypovídá. Částka průměrné mzdy je totiž uváděna jako hrubá. Pokud chceme vědět, kolik lidé skutečně dostávají na účet, musíme od této částky odečíst zdravotní a sociální pojištění a daň z přijmu a přičíst daňové úlevy. Výsledná částka je označována jako čistá mzda. Pokud budeme počítat hrubou průměrnou mzdu 33 840 korun, pak člověk, který pobírá tuto mzdu, reálně každý měsíc dostane 25 377 korun, protože 8 463 odvede státu na pojištění a dani.

Jan Schönbauer

Jan Schönbauer pracoval v několika bankách a investičních společnostech jako poradce. Svoji novinářskou kariéru odstartoval v ekonomické televizi Z1, dále pak psal pro několik finančních webů i pro magazín Forbes. V současnosti je absolovent VŠE Praha na volné noze a věnuje se především psaní textů o financích, startupech a IT.