Trojice Ústavních soudců bere spravedlnost jen do svých rukou

Když se Renata Kalenská v pravidelné sobotní rubrice listu Lidové noviny ptala šéfa Ústavních soudců na to, zda jejich klíčová rozhodnutí podléhají politickému diktátu, s úsměvem jí odpověděl, že nikoli. Jenže vystupování trojice Rychetský, Wagnerová a Musil v posledních dnech připomíná spíše kluky z pískoviště, kterým parta kamarádů udělala škrt přes rozpočet a oni hledají cestu, jak se jim za to pomstít. A na ní nehledí na nic.

Výše jmenovaní totiž i přes rozhodnutí soudu, jako celku, neváhali odhalit své politické „srdíčko“ a s omáčkou okolo světu sdělili, že oni tedy mají s přijatými reformami vážný problém. Prý jsou protiústavní. S křížkem po funuse tak přichází předseda soudu Pavel Rychetský, místopředsedkyně Eliška Wagnerová i soudce Jan Musil s tvrzením, že přístup Ústavního soudu měl být k projednávaným reformním zákonům ještě tvrdší a zásadovější.

Všichni tři soudci se dříve postavili i proti rozhodnutí, kterým soud shodil ze stolu návrh ČSSD na zrušení daňové části reformy. Inu, není nad to, když místo soudních paragrafů nastupuje politické cítění. A to i přesto, že jen několik dnů před tím se  Pavel Rychetský v Lidových novinách bušil v prsa a prohlašoval, že on se k šéfovi opoziční ČSSD rozhodně nechodí radit. Rychetský s Musilem zopakovali, že vládní reforma veřejných financí měla být zrušena celá, a to kvůli neústavnímu způsobu projednávání a nesprávné formě. A jak to říkal Jiří Paroubek? Reforma má podle soudců podobu jednoho zákona, který mění mnoho různých norem napříč právním řádem.

Podle Rychetského se soud vůbec nemusel zabývat konkrétními ustanoveními reformy. Stejně si to myslí i soudce Musil. A Wagnerová? Ta k formálním výhradám připojila i názory, kritizovala například zacházení státu s prostředky vybranými na zdravotním a sociálním pojištění. Stát je často údajně použije na jiné účely. Je to prý v rozporu s ústavním principem zákazu libovůle. Nemá cenu nyní vypočítávat, co všechno k tomu soudci řekli. Jedno je ale jisté, je to stejná srabárna, jako když se malí kluci, kteří prohrajou v kuličkách, snaží oplatit těm, co vyhráli, v tomto případě většině ústavních soudců, prohru tím, že jim kopou do kotníků.

A za další je jasné, že pokud začne Rychetský, Wagnerová i Musil rozhodovat podle vlajek politického kolbiště, měli by svá místa urychleně opustit a začít bojovat v Parlamentu ČR. Jinak totiž hrozí to, že i ty poslední špetky důvěry, které má obyvatelstvo v demokratický systém, by se mohly velmi rychle rozplynout.