Záznam pompézní inaugurace Putina za účasti například Vladislava Treťjaka či Stevena Seagala

V letošních březnových „svobodných“ volbách měl Vladimír Putin získat rekordních 87 % hlasů od údajně zúčastněných asi 74,5 mil. voličů. Některé analýzy však hovořily o nejméně 31,6 mil. podvodných hlasech. Každopádně Putin si zajistil po páté usednout na dalších šest let do prezidentského křesla. Poprvé se moci ujal již v roce 1999 coby tzv. „úřadující prezident“, kdy z funkce prezidenta nečekaně odstoupil Boris Jelcin. Po následně dvou funkčních obdobích se díky tehdy ústavnímu omezení nechal vystřídat Medveděvem a stal se „jen“ premiérem. Po změně ústavy se k moci vrátil a lze jen spekulovat, kdy a z jakého důvodu skončí. Každopádně v Rusku, potažmo Sovětském svazu je po Stalinovi zdaleka nejdéle vládnoucím diktátorem. Že se z hlediska „zakrvácených rukou“ stal výrazným konkurentem v tomto ohledu právě proslaveného Stalina, asi netřeba hovořit. Nehledě na dřívější události, za své hovoří poslední více než 2 roky dění na Ukrajině.

Úterní slavnostní ceremoniál se spustil nedlouho před polednem místního času, kdy záběry místní televize staronového vládce Kremlu ukázaly v přípravách v jeho kanceláři. Sledován kamerami prošel dlouhými a zdobenými chodbami Kremlu. Následoval přesun luxusním vozem do Velkého kremelského paláce mj. vlajkami vyzdobenou Moskvou. Samotná inaugurace byla v Andrejevském sále zahájena v poledne za účasti několika stovek vyvolených. Zaznamenat šlo známé tváře. Například bývalého hokejového reprezentanta a trenéra Vladislava Treťjaka, který je od roku 2016 poslancem ruské Státní dumy. Zmínit lze ministra obrany Sergeje Šojgua, nad kterým se má údajně „kývat židle“ či vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova. Přítomni byli samozřejmě i poslanci, soudci, příslušníci ústřední volební komise i význačné osobnosti ruské vědy a kultury či slavní sportovci. Většina z nich evidentně zarytých příznivců Putina či samotného systému, což šlo vysledovat i při zpěvu hymny. Inaugurace se zúčastnil také americký herec a Putinův příznivec Steven Seagal.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kritikou stavu ruské demokracie svou účast odřekla většina západního světa, včetně České republiky. Účastnili se však diplomaté Slovenska, Řecka, Kypru, Malty a Maďarska. I přes nesouhlasné komentáře Francie k volbám, zemi reprezentoval tamní velvyslanec. Jak známo prezident Macron se od vypuknutí konfliktu na Ukrajině v dané záležitosti snaží aktivně jednat. Především dříve při telefonických rozhovorech neúspěšně tlačil na Putina k ukončení války.

Celkově do puntíku připravený ceremoniál s televizními prostřihy např. na slavnostní dělostřelecké salvy, které však intenzitou dokázaly zlomit větve stromů, měl jistě ukázat na Rusko coby velmoc. Až směšně však působilo naučené vzhlížení tamních stráží k procházejícímu prezidentovi, při kterém by si nejeden netrénovaný krk dokázal způsobit blok. Putin se ukázal také coby příznivec církve, resp. po inaugaraci v rámci celé ceremonie zamířil také do pravoslavného chrámu.

 

Každopádně v Rusku se teď vyhlíží další pompézní událost – tamní nejvýznamnější svátek Dne vítězství. Na čtvrtek je na Rudém náměstí připravována rozsáhlá vojenská přehlídka. Putinova inaugurace i nadcházející oslavy přicházejí v době, kdy Rusko začalo mít na Ukrajině vojensky navrch. Zkrátka nablýskané kulturní památky Ruska, prezentace být velkým, to vše mezi obyvatelstvem Ruska nyní nejspíše přispěje k oblíbenosti vládce Kremlu.

Může to promluvit i do sestavování nové vlády. Dle ústavy totiž dosavadní vláda po inauguraci podala demisi. Ustavování nové má započít jmenováním nového premiéra. Putin by údajně jeho jméno mohl oznámit již dnes, resp. předložit ho následně ke schválení Státní dumě.