Americký Fed zvýšil sazby a dolar prudce posílil

Fed zvýšil sazby o 25 bazických bodů a dal najevo, že boj s inflací ještě nekončí. Odolná ekonomika a přetrvávající cenové tlaky otevírají prostor pro další zvýšení sazeb do konce letošního roku.

Klíčové body

• Fed jednomyslně zvýšil sazby do pásma 3,75–4,00 %.
• Vyšší inflace a silná ekonomika podporují pokračování přísnější měnové politiky.
• Základním scénářem je ještě jedno zvýšení sazeb do konce roku.

Americká centrální banka (Fed) zvýšila cílové pásmo základní sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 3,75–4,00 %. Šlo o první zvýšení sazeb od července 2023. Samotný krok odpovídal očekávání, překvapením však byla jednomyslná podpora všech dvanácti hlasujících členů výboru. Fed zdůraznil, že vyšší sazba má urychlit návrat inflace ke 2 % a zajistit cenovou stabilitu. Dolar během tiskové konference s předsedou Fedu K. Warshem prudce posílil a zamířil pod hladinu 1,15 EURUSD.

Warsh na tiskové konferenci uvedl, že americká ekonomika od června dále zesílila. Spotřeba zůstává odolná, kapitálové investice jsou robustní a nezaměstnanost se drží kolem 4,1 %, tedy na úrovni odpovídající plné zaměstnanosti. Široké finanční podmínky navíc podle něj nelze označit za restriktivní. Naproti tomu inflace zůstává příliš vysoká a letní data neukázala významné zlepšení jejího základního trendu. Fed odhaduje srpnovou PCE inflaci kolem 3,6 % a jádrovou PCE inflaci přibližně na 3,2 %. Dnešní rozhodnutí tak přímo navazuje na Warshův jestřábí projev v Jackson Hole. Podmínka zřetelného a dostatečně rychlého návratu inflace k cíli podle něj splněna nebyla.

Důležitou roli hrají ceny energií a dalších komodit, které od předchozího zasedání Fedu vzrostly. Energetický šok se nejprve promítá do cen paliv a dopravy, při delším trvání se však může rozšířit také do zboží, služeb a inflačních očekávání. Z prohlášení Fedu navíc zmizela předchozí formulace připisující zvýšenou inflaci především nabídkovým šokům. To naznačuje větší obavu, že cenové tlaky již nejsou pouze dočasným důsledkem drahé ropy. Vyšší sazby nedokážou zvýšit nabídku energií, mohou ale omezit druhotné dopady a zabránit odkotvení inflačních očekávání. Fed nyní hodnotí inflační rizika jako vychýlená vzhůru, zatímco rizika pro trh práce považuje za přibližně vyrovnaná.

Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

Nová prognóza Fedu potvrzuje kombinaci odolnější ekonomiky, vyšší inflace a přísnější měnové politiky. Fed zvýšil odhad letošního růstu HDP z 2,2 % na 2,3 % a snížil očekávanou nezaměstnanost z 4,3 % na 4,1 %. Prognózu celkové PCE inflace naopak posunul z 3,6 % na 3,7 % a jádrové inflace z 3,3 % na 3,4 %. Návrat celkové inflace přesně ke 2 % očekává až v roce 2029. Medián tzv. dot plotu ukazuje sazbu 4,1 % na konci letošního i příštího roku, tedy pásmo 4,00–4,25 %. Šestnáct z osmnácti členů očekává letos nejméně jedno další zvýšení a čtyři z nich dokonce dvě. Warsh vlastní prognózu sazeb stejně jako v červnu nepředložil.

Základním scénářem je nyní ještě jedno zvýšení sazeb do konce letošního roku. Říjnové zasedání zůstává otevřené a trh mu po dnešním rozhodnutí připisoval mírně nadpoloviční pravděpodobnost zvýšení sazeb. Za o něco pravděpodobnější však považuji říjnovou pauzu a zvýšení o 25 bazických bodů v prosinci, protože Fed mezitím získá další údaje o inflaci a dopadech drahé energie. Pokud jádrová inflace nepoleví a ropa zůstane vysoko, může přijít zvýšení již v říjnu a další krok později. Rychlý pokles cen energií by naopak mohl cyklus ukončit, aniž by Fed sazby dále zvyšoval.

FAQ

Proč Fed zvýšil sazby?

Inflace zůstává příliš vysoká a ekonomika odolná.

Přijde další zvýšení sazeb?

Základním scénářem je ještě jeden krok letos.

Jak reagoval dolar?

Výrazně posílil pod 1,15 EURUSD.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám