Ohlédnutí: AI a polovodiče zůstávají jedním z hlavních motorů akciových trhů

Akciové trhy v uplynulém týdnu prakticky po celém světě převážně rostly, přičemž hlavní americké indexy i většina evropských a asijských trhů posílily. S&P 500 přidal 1,2 %, Nasdaq 2,1 % a Dow Jones 0,3 %, zatímco v Evropě se dařilo většině hlavních akciových indexů, tak v Asii se výrazně dařilo především jihokorejskému KOSPI a japonskému Nikkei. Trhy podporoval zejména pokračující zájem investorů o technologické společnosti a umělou inteligenci a zároveň vyšší ceny ropy částečně klesly. Pozornost však nadále poutají vysoké výnosy amerických dluhopisů a očekávání dalšího růstu úrokových sazeb. Investoři proto nyní sledují především vývoj inflace, cen energií a kondici americké ekonomiky. Klíčovou událostí bude říjnové zasedání Fedu, u něhož trh aktuálně více počítá se zvýšením sazeb o 25 baz. bodů. Vedle rozhodnutí Fedu bude pro další vývoj akcií důležitý také výhled technologických společností a další předpokládané pokračování investic do AI infrastruktury. Více se dozvíte v následujícím článku. 

V uplynulém obchodním týdnu se akciovým trhům oproti předchozímu smíšenému týdnu prakticky po celém světě převážně dařilo. Index S&P 500 si tak ke své hodnotě připsal 1,2 %, technologický Nasdaq 2,1 % a index Dow Jones 0,3 %. Růst na amerických trzích táhly především technologické společnosti a pokračující zájem investorů o umělou inteligenci. Pozitivní vývoj byl patrný také v Evropě, kde hlavní index eurozóny - index Euro Stoxx 50 posílil o 1,1 %, německý DAX o 0,4 %, francouzský CAC 40 o 0,2 %, britský FTSE 100 o 0,3 % a italský index FTSE MIB o 0,6 %. Evropský STOXX 600 zahrnující 600 největších evropských společností navíc vzrostl o 0,5 % a ukončil tak sérii tří ztrátových týdnů v řadě. Růst evropských akcií tak podpořilo především zmírnění cen ropy a částečné uklidnění obav spojených s vývojem na Blízkém východě. V Asii byl ale vývoj výrazně rozdílnější. Japonský Nikkei 225 za celý uplynulý týden přidal 2,1 % a jihokorejský index KOSPI vzrostl o velmi výrazných 5,4 %, zatímco hongkongský Hang Seng oslabil o 1 %, indický index Nifty 50 o 0,9 % a australský index ASX 200 vzrostl o 0,8 %. Asijské trhy totiž reagovaly rozdílně zejména na vývoj technologických a polovodičových společností, ceny ropy, vysoké výnosy amerických dluhopisů a geopolitickou situaci. 

S tím, že právě asijské burzovní parkety (KOSPI, Nikkei) jsou na vývoj situace v Hormuzském průlivu zvlášť citlivé, jelikož ekonomiky Japonska a J. Korey jsou na dovozu energetických komodit dovážených právě zejména z oblasti Perského zálivu silněji závislé. Páteční seanci pak americké akciové trhy uzavřely v růstu. Index Dow Jones posílil o 0,93 %, širší index S&P 500 přidal 0,51 % a technologický Nasdaq Composite vzrostl o 0,48 %. Investoři nakupovali především akcie z průmyslového, technologického a zdravotnického sektoru. Nejvýraznější růst v rámci indexu Dow Jones zaznamenala společnost Microsoft, jejíž akcie v pátek posílily o 3,66 % na 516,17 dolaru. Na opačné straně skončila softwarová společnost Salesforce, jejíž akcie naopak klesly o 1,76 %. Oslabily také společnosti IBM a Nike. Pozornost investorů se soustředila rovněž i na polovodičový sektor. V rámci S&P 500 vzrostly akcie ON Semiconductor o 5,54 % a Microchip Technology o 5,36 %. Naproti tomu největší pokles v indexu naopak zaznamenala společnost Gen Digital, jejíž akcie ztratily 6,29 % a rovněž i společnost Palo Alto Networks, která klesla o 3,91 %.  

Co tedy mělo na akciové trhy v uplynulém týdnu největší vliv? 

Vývoj na trhu však zůstává rozkolísaný, což ukázalo také i následné pondělní obchodování, kdy index S&P 500 oslabil o 0,77 % a technologický index Nasdaq ztratil 0,92 %. Investoři reagovali především na růst cen ropy a výnosů amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletých amerických dluhopisů se totiž dostal na nejvyšší úroveň od roku 2007 a třicetiletých dokonce na maximum od roku 2004. Vyšší výnosy zároveň posilují očekávání dalšího růstu úrokových sazeb Fedu, což může vytvářet tlak především na vyšší úroky citlivé sektory a rovněž i vysoce oceněné růstové společnosti. Americké akcie přesto zůstávají poblíž rekordních hodnot, podporované silným výkonem největších technologických společností a očekáváním pokračujícího růstu investic do umělé inteligence. Pro další vývoj trhu tak bude klíčové, zda se podaří udržet růst zisků technologických firem a současně stabilizovat ceny energií a výnosy dluhopisů. 

Jak dopadne říjnové zasedání Fedu? Trh nyní více počítá se zvýšením sazeb 

Zároveň se v posledních týdnech stále více diskutuje o tom, jakým způsobem se rozhodne Fed na svém dalším zasedání FOMC, které proběhne již 27.–28. října 2026. Zatímco ještě dříve trh výrazněji počítal s možností ponechání sazeb beze změny, aktuální očekávání se posunula směrem k dalšímu zvýšení o 25 bazických bodů. Podle aktuálních tržních indikací se pravděpodobnost říjnového zvýšení pohybuje nad 70 %, zatímco očekávání ohledně ponechání sazeb beze změny je tím pádem výrazně nižší.  Pravděpodobnost zvýšení sazeb do konce října tudíž vzrostla z přibližně 57 % před týdnem na zmiňovaných více než 70 %. Trh tak reaguje především na přetrvávající inflační tlaky, vyšší ceny energií a známky odolnosti americké ekonomiky. 

Co ale může po tomto rozhodnutí Fedu očekávat? 

Fed nyní stojí před rozhodnutím, zda pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, nebo po předchozím zvýšení sazeb ponechat prostor pro vyhodnocení nových ekonomických dat. Pro akciové trhy bude přitom důležité nejen samotné rozhodnutí, ale také následný komentář centrální banky, respektive jejího předsedy K. Warsche a výhledu pro další měsíce. Pokud by Fed signalizoval další růst sazeb, mohl by tlak na výnosy dluhopisů a ocenění růstových akcií pokračovat. Naopak zmírnění očekávání dalšího zpřísňování by mohlo podpořit technologický sektor a širší akciový trh. Vývoj v USA, Evropě i Asii z posledního týdne přitom ukazuje, že investoři zůstávají ochotni nakupovat akcie, zejména technologické a polovodičové společnosti, zároveň však velmi citlivě reagují na ceny energií, dluhopisové výnosy a změny očekávání ohledně měnové politiky. 

Co aktuálně z investorského pohledu sledovat a na co se v nejbližších dnech připravit? 

Pro další vývoj amerických akcií bude potom klíčové především to, zda se současný zájem investorů o technologické a polovodičové společnosti udrží i v dalších týdnech. Vývoj akcií Microsoftu, výrobců čipů a společností napojených na datová centra zároveň ukazuje, že téma umělé inteligence zůstává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících americký akciový trh. Jednotlivé výsledky nejen velkých amerických společností a očekávání ohledně dalších investic do AI infrastruktury pak mohou mít na sektor významnější dopad než samotný pohyb hlavních indexů. Současně však bude nutné sledovat i ceny energetických komodit a výnosy dluhopisů, které mohou při dalším růstu představovat protiváhu k pozitivnímu sentimentu kolem technologického sektoru. 

A jak se dařilo i ostatním aktivům v čele se zlatem a ropou? 

Na newyorské burze (NYSE) převážily v uplynulém obchodním týdnu rostoucí akcie nad klesajícími v poměru 1 485 ku 1 202, zatímco na burze Nasdaq bylo více klesajících titulů – 1 761 oproti 1 623 rostoucím. Na trhu se tak i přes růst hlavních indexů objevovaly výrazné rozdíly mezi jednotlivými společnostmi. Zajímavý vývoj byl patrný také u volatility. Index VIX, který sleduje očekávanou volatilitu amerického akciového trhu prostřednictvím opcí na S&P 500, klesl o 5,11 % na 14,87 bodu. Relativně nízká úroveň tzv. indexu strachu - VIX naznačuje, že investoři v daném okamžiku nepočítali s výraznější krátkodobou zvýšenou nervozitou na trzích. 

Na komoditních trzích jsme potom zaznamenali nadále pokračující vysokou cenu ropy. Prosincový futures kontrakt na zlato pak ke konci uplynulého obchodního týdne vzrostl o 0,57 % na konečných 4 322,60 dolaru za trojskou unci. Naproti tomu americká ropa WTI ke konci uplynulého týdne naopak oslabila o 1,89 % na konečných 92,82 dolaru za barel a severomořská ropa Brent poklesla o 1,78 % na konečných 104,70 dolaru. Na devizovém trhu euro vůči dolaru mírně posílilo na 1,14 USD a kurz dolaru vůči jenu klesl o 0,99 % na 157,27. Bitcoin se v neděli okolo 22:00 (SELČ) obchodoval poblíž hodnoty 83 450 dolarů za BTC.