Stát chce sebrat lichvářům přístup k nemovitostem jejich klientů

Ministerstvo financí poslalo 25. září 2026 do připomínkového řízení novelu, která má ochránit živnostníky a další „lidi s IČO“ před dluhovou spirálou. Čeho dnes zneužívají nepoctiví věřitelé a co se má změnit?

Dva lidé, stejná půjčka, jiná ochrana

Představte si dva sousedy. Oba si půjčí 150 000 korun. První si půjčí jako „obyčejný člověk“, třeba na auto z bazaru. Druhý osloví věřitele, který ale tvrdí, že půjčuje jen na IČO. A tak si vyřídí živnostenské oprávnění a stejných 150 000 Kč si vezme jako úvěr podnikatelský.

Na první pohled jde o totéž. Právně je to ale obrovský rozdíl. První soused je spotřebitel a chrání ho zákon o spotřebitelském úvěru: věřitel musí prověřit, zda má na splácení. Sankce za prodlení jsou omezené a případné spory se dají řešit u finančního arbitra. Druhého souseda zákon bere jako podnikatele, tedy jako rovnocenného obchodního partnera poskytovatele. Předpokládá se, že si umí smlouvu pohlídat sám, proto není pod téměř žádnou legislativní ochranou.

Jenže drobný živnostník, nota bene s IČO vyřízeným jen kvůli půjčce, nemá adekvátní právní zázemí. Proti profesionálnímu poskytovateli úvěrů, který je navíc propojený s dalšími instancemi vymáhání, je takový živnostník ve stejně slabé pozici jako kterýkoliv spotřebitel. 

Pro zajímavost: živnostenský list má v Česku přibližně dva miliony lidí, aktivně z nich podniká zhruba 1,2 milionu.

Jak toho zneužívají lichváři

Právě tento rozdíl mezi spotřebitelem a živnostníkem si oblíbili takzvaní moderní lichváři. V posledních letech se tak šíří jev, kdy se poskytovatelé přes nevýhodné podnikatelské úvěry snadno dostávají k nemovitostem dlužníků. Studii na toto téma jsme se podrobněji věnovali tady. 

Typický příběh vypadá zhruba takto. Člověk je v tísni, banka mu nepůjčí, dveře mu zavře i licencovaná nebankovka. Zoufalý zájemce o úvěr si v nějakém inzerátu najde „vstřícného“ věřitele, který nic moc neřeší a půjčí. „Jen“ chce jako zástavu byt nebo dům. 

Půjčka se sepíše jako podnikatelská, buď na aktuální IČO, nebo na IČO účelově založené. Při podpisu dostane tento žadatel štos papírů a podepíše je. Nic detailně nezkoumá, protože je vděčný, že mu někdo přece jen půjčí. 

Jenže pak stačí zpozdit se se splátkou nebo se dostat do vymáhání kvůli jinému dluhu, a rozjede se vychytralá mašinérie. Mašinérie, kterou by měla pomoci zabrzdit nová úprava z dílny MFČR.

Past č. 1: „Zaplaťte všechno hned, i úroky za celé roky předem“

Když se dlužník opozdí se splácením, věřitel může úvěr takzvaně zesplatnit. Tím řekne: přestáváme se bavit o splátkách, chceme celý dluh okamžitě zpátky.

U podnikatelského úvěru dnes může poskytovatel chtít nejen zbývající půjčené peníze (jistinu), ale i všechny úroky, které by dlužník platil až do konce trvání smlouvy. Tedy za měsíce a roky, které ještě neproběhly. A z této celé částky pak může počítat úroky z prodlení.

Příklad přímo od ministerstva financí: podnikateli zbývá splatit 100 000 korun jistiny a úroky do konce smlouvy by dělaly dalších 50 000 korun. Věřitel dnes může po zesplatnění chtít okamžitě 150 000 korun. Člověk, který nezvládl jednu splátku, tak najednou dluží o značnou sumu navíc. A z ní mu dál naskakují sankce. Tomu se často říká dluhová spirála.

U běžných spotřebitelských úvěrů už je tahle praktika zakázaná.

Past č. 2: Notářský zápis, o němž dlužník ani neví

Druhým nástrojem je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Jde (u podnikatelských úvěrů) o legální a běžnou věc: dlužník se v něm zaváže dluh splácet, a pokud to neudělá, lze podle zápisu rovnou nařídit exekuci, aniž by věřitel musel dlužníka nejprve žalovat u soudu. 

Pro poctivého věřitele je to rychlá jistota. Využívá se hlavně u větších firemních úvěrů. Pro dlužníka to samozřejmě znamená, že se vzdává ochrany před nespravedlivou exekucí, kterou by mu jinak poskytl soud. Soud by totiž mohl zjistit, že smlouva je nemravná, sankce přemrštěné nebo úroky lichvářské. A exekuci by nedovolil, celou smlouvu by dokonce od počátku zneplatnil.

Spousta lidí by nikdy nepřistoupila na to, že půjdou do okamžité exekuce, o níž se ani nebude rozhodovat u soudu. Jenže ani nevědí, že podepsali souhlas s notářským zápisem. K notáři totiž nemusejí osobně. Mohou je zastoupit poskytovatelé, na základě plné moci. 

Lichváři toho zneužívají tak, že mezi dokumenty k půjčce podstrčí i plnou moc, a k notáři pak za dlužníka jde přímo věřitel. Výsledek: při prvních problémech přichází překvapující exekuce a často i ztráta nemovitosti. Teprve během exekuce živnostník zjišťuje, co vlastně všechno podepsal, a co si na základě jeho podpisu mohl poskytovatel obstarat. 

Co se má tedy změnit?

Právě tyhle dvě pasti a cesty k okrádání klientů by se teď měly z právního řádu vyjmout (respektive znemožnit). 

1. Konec vymáhání budoucích úroků předem

Když se podnikající fyzická osoba (živnostník, OSVČ) dostane do prodlení a věřitel úvěr zesplatní, bude moci okamžitě požadovat jen nesplacenou jistinu. V příkladu výše tedy 100 000 korun, nikoliv 150 000. 

Úroky budou nabíhat postupně, jen dokud dlužník jistinu nesplatí, a nebude možné z nich počítat úroky z prodlení. Živnostníci tak v této oblasti dostanou stejnou ochranu, jakou už mají spotřebitelé. Doplní to omezení sankcí při delším prodlení, které pro úvěry podnikajícím fyzickým osobám platí již od roku 2020.

Notářský zápis jen při osobní návštěvě

Dlužník bude muset být přítomen při sepisování zápisu se svolením k vykonatelnosti. A to osobně, přímo před notářem. Notář mu vysvětlí, k čemu se zavazuje a co mu hrozí, když nebude splácet. Zastoupení věřitelem na plnou moc tak přestane být možné. 

Tuto část ministerstvo, dle tiskové zprávy, připravilo s Ministerstvem spravedlnosti.

Na co novela nedopadne

Je dobré znát i hranice návrhu. Návrh se nyní týká jen úvěrů a peněžitých zápůjček, nikoliv leasingu. Chrání podnikající fyzické osoby, tedy živnostníky, nikoliv firmy (s. r. o., a. s. a jiné právnické osoby). 

Účinnost se navrhuje až na 1. leden 2028 a nová pravidla se mají vztahovat jen na smlouvy uzavřené po tomto datu. Nebude obsahovat retroaktivitu, jak jsme u úvěrů viděli již poměrně často. Kdo tedy podepíše nevýhodnou smlouvu ještě do konce roku 2027, toho se změna netýká.

Návrh je navíc teprve na začátku cesty ke schválení. Ve výsledku tedy může vypadat jinak, anebo se neprosadit vůbec.

Lenka Rutteová

Lenka se zaměřuje na projekty v oblasti podpory finanční gramotnosti, zejména v osobních financích. Tématy, kterým se věnuje, jsou zejména půjčky, spoření, banking, kolektivní investování, či pojištění, zkrátka vše, v čem by se měl běžný občan být schopen (po finanční stránce) zorientovat. Během doktorátu na EkF VŠB-TU Ostrava a po jeho získání působila jako odborný asistent na téže fakultě, po mateřských dovolených se již plně věnuje psaní textů převážně z oblasti financí. Potkáte ji v magazínech zaměřených na finanční gramotnost, například na Hyperfinance.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/